ŠKOLNÍ VÝCHOVNĚ –VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Mateřské školy Paceřice

Předkladatel: Mateřská škola Paceřice, přispěvková organizace, okres Liberec

Statutární zástupce: Mgr. Petra Bartko, ředitelka školy

Adresa školy: Mateřská škola Paceřice, čp. 100, 463 44 Sychrov

Zřizovatel: Obec Paceřice

Právní forma organizace: příspěvková organizace

Kapacita dětí: 32

Kontakty: Telefon: 482 758 010

e-mail: info@mspacerice.cz

webové stránky: www.mspacerice.cz

Platnost dokumentu: od 1.9.2017

ŠVP byl projednán na pedagogické radě dne 31. 8. 2017

č. j. 2/17

Podpis ředitele: razítko:

Obsah

I.Koncepce Mateřské školy Paceřice ………………………..………………………….………3

II. Specifika předškolního vzdělávání ……………………………………………………….3-5

III. Obecné cíle a záměry předškolního vzdělávání ………………………………………….5-6

IV. Rámcový obsah předškolního vzdělávání v pěti oblastech …………………………………6

a) Dítě a jeho tělo ……………………………………………………………..……..7-8

b)Dítě a jeho psychika ……………………………………………………..………8-11

c) Dítě a společnost ………………………………………………………………..11-13

d) Dítě a ten druhý ………………………………………………………………..13-14

e) Dítě a svět ………………………………………………………………………14-15

V. Charakteristika vzdělávacího programu ……………………………………………..…….15

a) cíle a zaměření výchovně-vzdělávácí práce ……………………………………..15-16

b) metody výchovně-vzdělávací práce ………………………………………………………….16-17

VI. Základní podmínky v mateřské škole Paceřice pro předškolní vzdělávání ………………….17

a) Materiální (věcné) podmínky …………………………………………………………………..17-19

b) Hygienické podmínky …………………………………………………………………………………19

c) Prostorové podmínky ………………………………………………………………………………….19

d) Personální a pedagogické zajištění ……………………………………………………………….19

e) Životospráva …………………………………………………………………………………………19-20

f) Režimové požadavky MŠ Paceřice ………………………………………………….20-21

g) Popis sociálního klimatu …………………………………………………………..22

h) Řízení mateřské školy ……………………………………..……………………..22-23

i) Popis spolupráce s rodiči ………………………………………………………..23-24

j) Popis spolupráce s OÚ Paceřice a lidmi z vesnice ……..………………………24-25

k) Popis spolupráce s ostatními školami ……………………………………………..25

l) Zdravotní zajištění ………………………………………………………………25-26

VII. Organizace vzdělávání……………………………………………………………………..27

a) Kritéria přijímání a vyřazování dětí ……………………………………………….27

b) Individuální vzdělávání ……………………………………………………………………………….27

c) Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami ………………………………….28

d) Vzdělávání dětí nadaných ……………………………………………………………………………28

e) Vzdělávní dětí od dvou do tří let …………………………………………………………………..28

f) Přípravný program pro děti ve 3. ročníku MŠ a jeho cíle …………………………………29

VIII. Tématické výchovně-vzdělávací bloky a jejich charakteristika ……………………

IX. Průběžné cíle, které nelze plánovat v rámci témat a které je nutno uplatňovat každodenními činnostmi a příležitostmi ……………………………………………………..30

a) Základní společenské normy chování ……………………………………………………….30-31

b) Sebeobsluha ………………………………………………………………………………………………31

c) Pravidla bezpečnosti ………………………………………………………………………………31-32

d) Logopedický program …………………………………………………………….32-33

e) Doplňkový jazykový program ………………………………………………….33-35

f) Grafomotorika ……………………………………………………………………35-38

g) Ekologický program ……………………………………………………………..38-41

h) Protidrogový program, rodinná a sexuální výchova ……………………………..41-42

i) Rozvoj smyslového vnímání ……………………………………………………42-46

X. Autoevauace mateřské školy a hodnocení dětí ………………………………………….46-47

I. Koncepce Mateřské školy Paceřice

Naši představu naplňuje mateřská škola, která by se co nejvíce blížila rodině a v mnohém by napodobovala rodinný život, který by současně obohacovala svými odlišnostmi a tak přispívala k přípravě dítěte na život.

Chceme dětem poskytnout v rámci přirozeného soužití dospělých a dětí, posíleného partnerstvím všech zúčastněných, dostatek času, pohody a příležitostí pro zrání jejich dosud tvořící se osobnosti za pomoci citlivé a přirozené výchovy. To vše v souladu s materiálními podmínkami školy, možnostmi a schopnostmi pedagogů.

  • chápat pohodu jako subjektivní pocit zdraví

  • vycházet ze svobodné volby dětí, reagovat na momentální situaci ve třídě a na dětské požadavky

  • uspokojovat a respektovat potřeby dítěte

  • nabízet dětem další možné aktivity

  • vytvářet prostor, čas a prostředky pro spontánní hru dětí

  • naučit děti, aby si při hrách vzájemně nepřekážely, vyhověli si a naučily se spolupracovat

  • naučit děti mezi sebou komunikovat

  • pracovat s dětmi individuálně, i po skupinkách

  • zkvalitňovat čtenářské dovednosti – práci s knihou (spolupráce s rodinou)

  • podporovat dovednost samostatné práce

  • nabízet dětem dostatek volného pohybu, optimální denní režim, vhodné prostředí

  • respektovat a podporovat duševní vývoj dítěte

  • pečovat o zdravou výživu

  • vytvářet sociální klima na základě důvěry

  • vytvářet v prostorách třídy a celé školy vstřícné, estetické, podnětné a hygienicky nezávadné prostředí

  • volit takové způsoby výchovy, které jsou pro dítě přirozené

  • dodržovat taková rámcová pravidla, která umožní učitelce rychlá a operativní rozhodování

  • zkvalitňovat vybavení třídy – zakoupení koberce, repase dřevěné stavebnice, aj.

  • vybavit zahradu novými herními prvky

  • zahájit jednání o personální výměně v kuchyni (důvodem – odchod do důchodu)

  • účastnit se vzdělávacích kurzů, které prohlubují znalosti a dovednosti učitelek, vedoucí školního stravování

  • jednat o možnostech využití fondu odměn

  • zkvalitňovat podmínky školních aktivit – lyžařský kurz, plavecký kurz, keramika, canisterapie, logopedie, výtvarné soutěže, pódiová vystoupení, akce „Zdravé zoubky“, jarmark, webové stránky, facebookové stánky

  • zaměřovat se na různé svátky během školního roku

  • seznamovat děti s kulturními akcemi (rozšířit nabídku divadelních představení)

  • spolupracovat s rodiči, se ZŠ Radostín a dalšími institucemi

II. Specifika předškolního vzdělávání – RP

Vzdělávání poskytované mateřskou školou se v mnohém liší od vzdělávání poskytovaného základní školou. Jeho specifika vyplývají především z dosud nehotových a postupně se rozvíjejících osobnostních struktur dítěte předškolního věku a jeho specifických potřeb. Z toho důvodu se předškolní vzdělání přizpůsobuje vývojovým kognitivním, sociálním a emocionálním potřebám dětí této věkové skupiny a dbá, aby tato vývojová specifika byla při vzdělávání v plné míře respektována.

První roky mají pro život dítěte dalekosáhlý význam. Poznatky lékařů, psychologů a pedagogů dokazují, že většinu toho, co dítě v tomto věku prožije a co z podnětů okolního prostředí přijme, je trvalé, a že rané zkušenosti, které dítě získává svým životem v rodinném a mimorodinném prostředí, se v jeho životě – třeba i daleko později – zhodnotí a najdou své uplatnění.

Každé dítě je i v nahodilých podmínkách zpravidla schopno se rozvíjet a spontánně se učit. V přirozeném prostředí rodiny tomu také tak většinou je. Zejména v předškolním věku dítěte je to právě rodina, která v této roli nezastupitelná. Zkušenosti však ukazují, že dnešní rodina není vždy schopná zajistit plnou škálu podnětů k rozvoji dítěte. Mateřská škola představuje jednu z možností, jak doplnit rodinnou výchovu /např. v oblasti socializace/ a pomoci zajistit dítěti již od útlého věku prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Úzká vazba na rodinu je sama o sobě nepostradatelnou specifikou institucionálního předškolního vzdělávání.

Pro předškolní období je nutné, aby vzdělání bylo vždy vázáno jak k obecným potřebám daným věkem, tak k individuálnímpotřebám a možnostem jednotlivých dětí a aby pedagogické aktivity probíhaly v rozsahu potřeb každého z nich. Vzdělávací působení vychází z pozorování a uvědomění si individuálních potřeb a zájmů dětí a ze znalosti jejich aktuálního rozvojového stavu i konkrétní životní a sociální situace. Je třeba, aby se každému dítěti, které se účastní předškolního vzdělávání, dostalo podpory, péče a stimulace v míře, kterou individuálně potřebuje, a v kvalitě, která mu vyhovuje.

Předškolní vzdělání zasahuje celou osobnost dítěte. Proto na této úrovni vzdělání nerozlišujeme jednotlivé izolované discipliny /výchovy/. Vzdělávání se orientuje k oblastem působení, které vycházejí od dítěte a mezi nimiž je vše vzájemně provázáno a propojeno. Předškolní pedagog bere v úvahu všechny přirozené souvislosti i vzájemné propojení všech oblastí, vzdělávacích cílů, prostředků, kompetencí i mnohotvárnost a dynamiku vazeb příčin a následků.

Předškolní dítě se učí především na základě své interakce s okolím a svou vlastní prožitou zkušeností. Vzdělávací činnosti v mateřské škole jsou proto založeny na přímých zážitcích dětí, vycházejí z jejich samostatné činnosti a individuální volby, z dětské zvídavosti a potřeby objevovat. Využívají přirozený tok dětských myšlenek a spontánních nápadů, poskytují dostatek prostoru pro spontánní aktivity a dětské plány a zajišťují dětem dostatečnou možnost projevovat se, bavit se a zaměstnávat přirozeným dětským způsobem.

Pro život i vzdělávání dítěte mateřská škola vytváří vhodné prostředí, pro dítě podnětné, zajímavé a obsahově bohaté. Veškeré aktivity obsahují prvky hry a tvořivosti, podněcují radost z učení, zájem dítěte poznávat nové, získávat zkušenosti a ovládat další dovednosti a tak přispívají k rozvoji schopnosti dítěte porozumět sobě i světu, který je obklopuje.

Předškolní vzdělávání probíhá jako konkrétní interaktivní proces. Proto je důležité, aby právě v počátcích vzdělávání dítěte mělo možnost prožívat uspokojení z úspěchu a z překonávání překážek a aby sebe sama vnímalo jako plnohodnotného a schopného jedince, který je svým okolím uznáván a přijímán. Pedagog působí v mateřské škole jako ten, kdo příznivě ovlivňuje prožívání i učení dítěte, jeho aktivitu a výkonnost. Každé dítě dostatečně stimuluje v jeho rozvoji, citlivě podněcuje jeho chuť k učení a pozitivně je motivuje k dalšímu úsilí. Je průvodcem dítěte na jeho cestě za poznáním. Iniciuje vhodné činnosti, připravuje prostředí a nabízí dítěti příležitosti, jak poznávat, přemýšlet, chápat a porozumět sobě i všemu kolem stále účinnějším způsobem.

Vzdělávání předškolních dětí v mateřské škole je cílevědomý a plánovaný proces, v němž jsou spontánní a řízené aktivity vyvážené v poměru, který odpovídá potřebám a možnostem dětí. Specifickou formu předškolního vzdělávání má didakticky zacílená činnost, která je pedagogem přímo motivovaná, kterou dítěti nabízíme a v níž je zastoupeno spontánní záměrné učení. Je založena na aktivní účasti dítěte omezující přijímání hotových poznatků, využívá zejména prožitkového a interaktivního učení. Probíhá spravidla v menší skupině či individuálně.

Stejně jako veškeré procesy učení, neprobíhá ani vzdělávání předškolních dětí v mateřské škole pouze didakticky zaměřených činnostech. Předškolní vzdělávání se uskutečňuje ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne v mateřské škole vyskytnou. Dítě je neustále ovlivňováno vším, co vyplývá z jeho interakce s okolním prostředím, napodobuje vzory, které mu svým chováním poskytujeme a přijímá postoje, které v různých situacích zaujímáme /týká se nejen pedagogů, ale i ostatních zaměstnanců/.

Nezbytnou součástí práce pedagoga v mateřské škole je tvořivá improvizace, resp. pružné a citlivé reagování na okamžitou situaci. To poskytuje dítěti srozumitelnou praktickou ukázku životních souvislostí, učí dítě vnímat spojitosti a napomáhá umocňovat jeho zážitek, což nepochybně zvyšuje přirozenou účinnost vzdělávání.

Vzdělávání v mateřské škole smysluplně obohacuje denní program dítěte v průběhu jeho předškolních let. Proto náš program usiluje o to, aby první vzdělávací krůčky byly stavěny na promyšleném, odborně podepřeném a lidsky i společensky hodnotném základě, aby čas prožitý v mateřské škole byl pro dítě radostí, příjemnou zkušeností a zdrojem dobrých základů do života i vzdělávání. Nejde o to, abychom naplňovali dětskou mysl, ale v první řadě o to probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže.

  1. Obecné cíle a záměry předškolního vzdělávání – RP

Úkolem institucionálního předškolního vzdělávání je doplňovat a podporovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Předškolní vzdělávání smysluplně obohacuje denní program dítěte v průběhu jeho předškolních let a poskytuje dítěti odbornou péči. Usiluje o to, aby první vzdělávací krůčky dítěte byly stavěny na promyšleném, odborně podepřeném a lidsky i společensky hodnotném základě, a aby čas prožitý v mateřské škole byl pro dítě radostí, příjemnou zkušeností a zdrojem dobrých a spolehlivých základů do života i vzdělávání.

Předškolní vzdělávání má usnadňovat dítěti jeho další životní i vzdělávací cestu. Jeho úkolem je proto rozvíjet osobnost dítěte, podporovat jeho tělesný rozvoj a zdraví, jeho osobní spokojenost a pohodu, napomáhat mu v chápání okolního světa a motivovat je k dalšímu poznávání a učení, stejně tak i učit dítě žít ve společnosti ostatních a přibližovat mu normy a hodnoty touto společností uznávané. Důležitým úkolem předškolního vzdělávání je vytvářet dobré předpoklady pro pokračování ve vzdělávání tím, že za všech okolností budou maximálně podporovány individuální rozvojové možnosti dětí a bude tak každému dítěti umožňováno dospět v době, kdy opouští mateřskou školu, k optimální úrovni osobního rozvoje a učení, resp. k takové úrovni, která je pro dítě individuálně dosažitelná. V zájmu zajištění propojenosti a plynulé návaznosti předškolního a základního vzdělávání a z důvodu maximálního využití a uplatnění výsledků dosažených v etapě předškolního vzdělávání je nutné, aby základní škola, zejména v počátcích své práce s dítětem, s těmito přirozenými rozdíly ve vzdělávacích možnostech i výkonech dětí dostatečně počítala, brala v úvahu psychologická a didaktická specifika vzdělávání dětí této věkové skupiny a promítala tyto zřetele náležitě do svých forem a metod vzdělávání. Na základě dlouhodobého a každodenního styku s dítětem i jeho rodiči plní předškolní vzdělávání i úkol diagnostický, zejména ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami a dětem nadaným. Předškolní vzdělávání poskytuje všem dětem optimální podmínky pro vlastní rozvoj. Dětem, které to potřebují, poskytuje předškolní vzdělávání, na základě znalosti aktuální úrovně rozvoje i dalších rozvojových možností každého dítěte, včasnou speciálně pedagogickou péči, a tím zlepšuje jejich životní i vzdělávací šance.

IV. Rámcový obsah předškolního vzdělávání v pěti oblastech

/biologické, psychologické, interpersonální, sociálně-kulturní, vztahu ke světu/ – RP

Hlavním prostředkem rozvoje a kultivace předškolního dítěte, obohacením jeho poznání i sociální zkušenosti v mateřské škole je obsah předškolního vzdělávání.

Základní obsah předškolního vzdělávání je stanoven tak, aby v návaznosti na současné trendy ve vzdělávání odpovídal cílům a záměrům předškolního vzdělávání a aby respektoval věk, předpoklady a zkušenosti dětí předškolního věku, jejich současné i budoucí potřeby a stejně tak i prostředí a možnosti mateřské školy. Obsah je struktuován do oblastí, které reflektují vývoj dítěte, jeho přirozený život, zrání i učení. Jednotlivé oblasti vzdělávání jsou rozlišeny na základě vztahů, které si dítě postupně vytváří k sobě samému, k druhým lidem i k okolnímu světu, resp. na základě přirozených interakcí, do kterých dítě v rámci těchto vztahů vstupuje, v nichž žije, rozvíjí se a vyrůstá, učí se a také vzdělává.

Člověk se narodí na svět se svým tělem a jeho životními funkcemi /biologická úroveň/ a s předpoklady psychických funkcí, jejichž prostřednictvím poznává a emocionálně prožívá tento svět, vytváří vědomí a svoje já /psychologická úroveň/.

K tomu, aby se z jeho těla stal organizmus fungující jako lidský, potřebuje kontakt nejméně s jednou dospělou osobou, aby ho tomu učila. K učení potřebuje lásku této osoby, zpravidla matky. Tak se vytváří první vztah mezi dvěma lidmi, který se postupně rozšiřuje o další vztahy s dospělými a dětmi, s kterými se dítě setkává a komunikuje i mimo okruh rodiny, např. ve společné instituci, jako je mateřská škola /interpersonální úroveň/.

Matka však sama od začátku potřebuje oporu širšího společenství, v kterém ostatně žije ještě před narozením dítěte a do jehož středu postupně uvádí i dítě. Od matky a v lidských společenstvích se učí kultuře, soužití s ostatními lidmi, pravidlům organizace společnosti a hodnotám mravním i duchovním. Dítě se do společnosti postupně začleňuje svými postoji, aktivitami a chováním, ale také již některými rolemi. Je konfrontováno se společenstvím, pociťuje na sobě, zda je přijímáno a jak se mu daří role naplňovat. Nabízí se mu příležitost vzdělávat se, získat povolání, naučit se pracovat, podílet se na životě společnosti a jejím prospěchu /sociálně-kulturní úroveň/.

Interpersonálními vztahy a sociálně-kulturními rolemi se dítě stává sociální bytostí. Jednotlivá společenství žijí v širších společenských celcích, ty opět ještě v širších a všechna dohromady v přírodním prostředí planety Země. Člověk se vždy narodí do nějakého společenského a přírodního prostředí. Jak roste a vyvíjí se, podílí se i na jeho ovlivňování a tvorbě, učí se rozumět souvislostem mezi ním a prostředím a učí se prostředí chránit a zvelebovat. Tím se stává příslušníkem lidského rodu vědomím si poslání člověka /enviromentální úroveň/.

a) Dítě a jeho tělo – RP

Záměrem vzdělávacího úsilí v oblasti biologické je stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat jeho tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybových a manipulačních dovedností, učit je sebeobslužným dovednostem a vést je ke zdravým životním návykům.

a/ Specifické vzdělávací cíle

  • uvědomění si vlastního těla

  • rozvoj pohybových dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky /koordinace a rozsah pohybu, pohyblivosti, dýchání apod./, ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí

  • rozvoj užívání všech svalů

  • rozvoj fyzické a psychické zdatnosti

  • osvojení si věku přiměřených praktických dovedností

  • osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě

  • osvojení si dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí a vytváření zdravých životních návyků a postojů

b/ Hlavní činnosti a příležitosti, které ve vzdělávání vytváříme, dítěti nabízíme a umožňujeme

  • lokomoční /chůze, běh, skoky a poskoky, hody, lezení/ a jiné činnosti /základní gymnastika, turistika, sezonní činnosti, míčové hry apod./

  • manipulační činnosti /jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem/

  • zdravotně zaměřené činnosti / vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační činnosti/

  • smyslové a psychomotorické hry

  • konstruktivní a grafické činnosti

  • hudební a hudebně pohybové hry a činnosti

  • jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti /péče o sebe, o své osobní věci, pořádek aj./

  • poznávací činnosti zaměřené k osvojování pojmů a poznatků o zdraví, lidském těle, bezpečí, tělovýchově a sportu

  • situace přispívající k osvojování návyků zdravého životního stylu

c/ Co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže

  • zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí /zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku/

  • koordinovat lokomoci a další polohy či pohyby, sladit pohyb s rytmem a hudbou

  • vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu

  • ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem

  • vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů /sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jejich specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod./

  • ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku /zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem,

  • zacházets grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkou, barvami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod./

  • zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní hygienické a zdravotně preventivní návyky /zvládat osobní hygienu, přijímat stravu a tekutinu, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod./

  • zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony /postarat se o hračky, pomůcky, uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod./

  • pojmenovat části těla, některé orgány /včetně pohlavních/, znát jejich funkce, mít povědomí o růstu těla, o jeho vývoji a změnách, znát základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem

  • rozlišovat, co prospívá zdraví /výživa, aktivita, zdravé prostředí, pohoda/ a co mu škodí /škodlivé látky a vlivy, nezdravé návyky a závislosti, nemoci, úrazy, nebezpečí hrozící v dopravních situacích, při setkání s cizími lidmi, neznámými věcmi či jevy apod./

  • chovat se tak, aby v situacích pro dítě běžných a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých

  • mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc /kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod./

b) Dítě a jeho psychika – RP

Záměrem vzdělávání v oblasti psychologické je podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů a funkcí, jeho citů a vůle, stejně tak i jeho sebepojetí a sebenahlížení, jeho kreativity a sebevyjádření, stimulovat osvojování a rozvoj jeho vzdělávacích dovedností a povzbuzovat je v dalším rozvoji, poznávání a učení.

Tato oblast zahrnuje tři „podoblasti“: 1/ Jazyk a řeč, 2/ Poznávací schopnosti a funkce, myšlenkové operace, představivost a fantazie, 3/ Sebepojetí, city a vůle

1/ Jazyk a řeč

a/ Specifické vzdělávací cíle

  • rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních /vnímání, porozumění poslechu/ i produktivních /výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování/

  • rozvoj komunikativních dovedností /verbálních i neverbálních/ a kultivovaného projevu

  • osvojení některých dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka

b/ Hlavní činnosti a příležitosti, které ve vzdělávání vytváříme, dítěti nabízíme a umožňu-

jeme

  • artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti

  • společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová konverzace / vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu, podle vlastní fantazie, sdělování slyšeného druhým apod./

  • komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv

  • samostatný slovní projev na určité téma

  • poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování divadla, filmu, televize

  • vyprávění toho, co dítě slyšelo nebo co shlédlo

  • přednes, recitace, dramatizace, zpěv

  • grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen

  • prohlížení a čtení knížek

c/ Co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže

  • správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči

  • vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách

  • porozumět slyšenému /zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve strávných větách/

  • formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat

  • učit se nová slova a aktivně je používat /ptát se na slova, kterým nerozumím/

  • naučit se zpaměti krátké texty /reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod./

  • vyprávět příběh, pohádku

  • popsat situaci /skutečnou, podle obrázku/

  • chápat slovní vtip a humor

  • sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky ve slovech

  • utvořit jednoduchý rým

  • poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma

  • vést rozhovor /poslouchat, nehovořit, je-li třeba, sledovat řečníka i obsah, ptát se/

  • domluvit se slovy i gesty

  • sledovat očima zleva doprava

  • rozlišovat některé symboly, porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci

  • rozlišovat a znát některá písmena a číslice

  • poznat napsané své jméno

  • projevovat zájem o knížky

2/ Poznávací schopnosti a funkce, myšlenkové operace, představivost a fantazie

a/ Specifické vzdělávací cíle

  • rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému /pojmovému/, rozvoj a kultivace paměti, pozornosti, představivosti, fantazie

  • rozvoj tvořivosti /tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření/

  • posilování přirozených poznávacích citů /zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod./

  • vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení

  • vytváření základů pro práci s informacemi

b/ Hlavní činnosti a příležitosti, které ve vzdělávání vytváříme, dítěti nabízíme a umožňu-

jeme

  • přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů

  • motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností

  • konkrétní operace s materiálem /třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání apod./

  • volné hry a experimenty s materiálem a předměty

  • smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení vnímání, zrakové a sluchové paměti a pozornosti apod.

  • námětové hry a činnosti

  • hry nejrůznějšího zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii /kognitivní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční či dramatické aktivity/

  • hry a činnosti zaměřené k řešení problémů, k cvičení paměti /mechanické i logické/

  • činnosti zaměřené k vytváření /chápání/ pojmů a osvojování poznatků /vysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, s obrazovým materiálem, s médii apod./

c/ Co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže

  • vnímat všemi svými smysly

  • záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost

  • pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno

  • přemýšlet a to, o čem přemýšlí, také vyjádřit

  • zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité /odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi/

  • vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení

  • postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí

  • chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat /porovnávat, řadit a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla, orientovat se v elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, stejně, méně, první, poslední apod./

  • chápat prostorové pojmy /vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod. v prostoru i v rovině/, částečně se orientovat v čase

  • řešit kognitivní problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, vymýšlet „nápady“

  • naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit

  • vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech /konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických/

3/ Sebepojetí, city, vůle

a/ Specifické vzdělávací cíle

  • rozvoj pozitivních citů dítěte ve vztahu k sobě /uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry a relativní citové samostatnosti/

  • rozvoj schopnosti vytvářet a rozvíjet citové vztahy k okolí

  • rozvoj schopností a dovedností vyjádřit pocity, dojmy a prožitky

  • rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání

  • získání schopnosti řídit chování vůlí a ovlivňovat vlastní situaci

b/ Hlavní činnosti a příležitosti, které ve vzdělávání vytváříme, dítěti nabízíme a umožňujeme

  • sympatizující a přijímající prostředí, vstřícná a citlivá komunikace

  • činnosti zajišťující spokojenost, radost, veselí a pohodu

  • podpora důvěry dítěte ve vlastní síly a schopnosti, dostatečné oceňování jeho snahy a úsilí

  • přiměřené činnosti a úkoly umožňující dítěti dosáhnout úspěchu

  • činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující /umožňující/ samostatné vystupování, vyjadřování, obhajování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení

  • příležitosti a hry vyžadující vůli, vytrvalost a sebeovládání

  • cvičení organizačních schopností

  • estetické a tvůrčí aktivity /slevesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, pohybové a další/

  • sledování pohádek a příběhů obohacujících citový život dítěte

  • hry na téma rodiny, přátelství apod.

  • výlety do okolí /do přírody, návštěvy dětských kulturních akcí apod./

c/ Co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže

  • odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory

  • uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je

  • rozhodovat o svých činnostech

  • odpovídat za sebe a své jednání ve známých a opakujících se situacích

  • vyjádřit souhlas i nesouhlas, říci „ne“ v situacích, které to vyžadují /v ohrožujících, nebezpečných či neznámých situacích/, odmítnout se podílet na nedovolených či zakázaných činnostech

  • odhadovat, na co stačí a co zvládne, postupně si uvědomovat své nedostatky, přiznávat si chybu

  • přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky

  • prožívat radost ze zvládnutého a poznaného

  • vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a kontrolovat ji, dokončit, co započalo

  • poslouchat a plnit smysluplné pokyny a slovní příkazy, přijímat vyjasněné a zdůvodněné povinnosti, přistupovat na vysvětlená a pochopená pravidla

  • zorganizovat hru

  • uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky /lásku, soucítění, radost, spokojenost i strach, smutek, odmítání/, rozlišovat citové projevy v důvěrném /rodinném/ prostředí

  • prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí /soucit, radost, náklonnost/, snažit se ovládat své afektivní chování /odložit splnění svých osobních přání, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivitu apod./

  • být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem

  • těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás, setkávání se s uměním

  • zachytit a vyjádřit své prožitky /slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací apod./

c) Dítě a společnost – RP

Záměrem vzdělávání v oblasti sociálně-kulturní je uvést dítě do společenství ostatních

lidí, do života v lidské společnosti i do světa kultury a umění, pomoci dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje, přijmout základní všeobecně uznávané společenské, morální a estetické hodnoty a podílet se na utváření společenské pohody.

a/ Specifické vzdělávací cíle

  • rozvoj základních kulturně-společenských postojů, návyků a dovedností dítěte

  • vytvoření povědomí o mezilidských a morálních hodnotách

  • rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí, přizpůsobit se, spolupracovat, spolupodílet se, přináležet k tomuto společenství /ke třídě, k rodině, k ostatním dětem/, vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané

  • rozvoj kulturně-estetických dovedností /slovesných, výtvarných, hudebních, dramatických/ produktivních i receptivních

  • vytvoření základů estetického vztahu ke světu, k životu, ke kultuře a umění

b/ Hlavní činnosti a příležitosti, které ve vzdělání vytváříme, dítěti nabízíme a umožňujeme

  • kulturní, resp. kultivované, a sociálně pohodové prostředí

  • každodenní pozitivní vzory chování /zdvořilost, ohleduplnost, citlivost, tolerance/

  • příležitosti poznávat mravní hodnoty v jednání lidí /spravedlnost, pravda, upřímnost, otevřenost apod./

  • příležitost poznávat hodnotu věcí i lidské práce

  • příležitosti uvědomovat si, že ne všichni lidé se chovají „správně“, že se mohou chovat neočekávaně, nevkusně i hrubě a ohrožovat pohodu i bezpečí druhých, poučení, jak se v takovém případě chovat a jak se chránit

  • příležitost podílet se na vymezení společných hodnot a jasných, smysluplných a co do počtu přiměřených pravidel soužití ve třídě

  • různorodé společné hry a skupinové činnosti /námětové hry, dramatizace, konstruktivní, výtvarné, pracovní apod./, kdy se děti spolupodílejí na činnosti i na jejích výsledcích

  • vytváření vkusného, esteticky vyváženého a podnětného prostředí

  • přípravy společných zábav a slavností /zvyky, tradice, oslavy, sportovní akce, kulturní programy apod./

  • výtvarné, hudební, hudebně-pohybové činnosti podněcující rozvoj tvořivosti, estetického vnímání i vyjadřování a tříbení vkusu

  • estetické a tvůrčí činnosti slovesné, literární a dramatické /poslech pohádek, příběhů, veršů, hudebních skladeb a písní, sledování dramatizací, divadelních scének apod./

  • setkávání se s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo mateřskou školu, návštěvy kulturních a uměleckých míst a akcí zajímavých pro předškolní dítě

  • seznamování s lidovou slovesností, literaturou, hudbou, výtvarným uměním, kulturními tradicemi, zvyky apod.

c/ Co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže

  • uplatňovat základní společenské návyky ve styku s dospělými i s dětmi /zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, neskákat do řeči, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn apod./

  • pochopit, že každý má ve společenství /v rodině, ve třídě, v herní skupině/ svou roli, podle které je třeba se chovat

  • začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti

  • adaptovat se na prostředí školy i jeho běžné proměny /vnímat základní pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich a řídit se jimi, podřídit se názoru skupiny, přizpůsobit se společnému programu, spolupracovat, přijímat autoritu a spoluvytvářet v tomto společenství prostředí pohody

  1. Dítě a ten druhý – RP

Záměrem vzdělávání v interpersonální oblasti je podporovat utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů.

a/ Specifické vzdělávací cíle

  • rozvoj schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem

  • posilování prosociálního chování ve vztahu k druhému /v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod./

  • vytváření prosociálních postojů k druhému /rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod./

  • rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností

  • ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými

b/ Hlavní činnosti a příležitosti, které ve vzdělávání vytváříme, dítěti nabízíme a umožňu-

jeme

  • dostatek pozitivních příkladů a vzorů profesionálního chování /vstřícná komunikace, ohleduplné chování s porozuměním a tolerancí/
  • dostatek různých příležitostí k verbální i neverbální komunikaci dítěte s druhým dítětem i s dospělým
  • sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry
  • společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření
  • kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinách
  • společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému
  • podpora dětských přátelství
  • hry, přirozené a modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého
  • hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci mu ke schopnosti vyřešit vzájemný spor apod.
  • hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých
  • četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů na téma vztahů mezi lidmi

c/ Co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže

  • navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat s ním vhodným způsobem, respektovat ho
  • přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
  • odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná
  • uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je
  • chápat, že všichni lidé /děti/ mají stejnou hodnotu, přesto, že je každý jiný /jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod./, že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené
  • uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého /obhajovat svůj názor, přijmout jiný názor/, přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou
  • oprostit se od nepřiměřených projevů sobectví vůči jinému dítěti, spravedlivě se s ním dělit o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol s jiným dítětem apod.
  • vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc /chovat se citlivě a ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod./
  • bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod.
  • chovat se obezřetně při setkání s neznámými lidmi, dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc /pro sebe i jiné dítě/

e) Dítě a svět – RP

Záměrem vzdělávání v environmentální oblasti je založit u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí – počínaje nejbližším okolím a konče globálními problémy celosvětového dosahu – a vytvořit základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte (člověka) k životnímu prostředí

a) Specifické vzdělávací cíle

  • vytváření vztahu k místu a prostředí, ve kterém dítě žije
  • osvojování jednoduchých poznatků o světe a životě užitečných pro vytváření elementárního povědomí o přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách
  • pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit
  • rozvoj schopnosti přizpůsobovat se přirozenému vývoji a běžným změnám
  • rozvoj schopnosti vážit si života ve všech jeho formách
  • vytváření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem
  • osvojení dovedností potřebných k vykonání jednoduchých činností v péči o okolí a k spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí
  • osvojení poznatků a dovedností chránících před nebezpečnými vlivy prostředí
  • rozvoj pocitu sounáležitosti s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí

b) Hlavní činnosti a příležitosti, které ve vzdělávání vytváříme, dítěti umožňujeme a nabízíme

  • přirozené poznávání rozmanitosti světa přírody, kultury i techniky (v prostředí mateřské školy, vycházky do okolí, výlety)
  • zaměřené pozorování a sledování skutečných objektů, jevů a dějů z nejbližšího okolí
  • manipulace a experimentace s různými materiály a surovinami
  • řešení přirozených a modelových situací
  • motivované hravé aktivity, ekohry
  • pozorování stavu životního prostředí a jeho vlivu na kvalitu života, poznávání ekosystémů
  • smysluplné pracovní činnosti, péče o školní prostředí, školní zahradu a blízké okolí
  • kognitivní činnosti (kladení otázek a odpovědí, diskuze nad problémem, vyprávění a poslech, objevování)
  • práce s literárními texty, s obrazovým materiálem, využívání encyklopedií
  • seznamování s kulturou místa a prostředí, ve kterém dítě žije, poznávání jiných kultur
  • poučení o možných nebezpečných vlivech prostředí a o způsobech, jak se chránit

c) Co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže

  • osvojit si elementární poznatky o sobě, o rodině, o vývoji, životě a činnostech člověka, o lidské společnosti, o soužití, zvycích a práci lidí, o přírodě a přírodních jevech, o technických přístrojích, se kterými se dítě setkává doma i ve svém okolí
  • orientovat se bezpečně v okolním prostředí, resp. v okolí domova, v prostředí a okolí školy , v obci (ulice, doprava, obchody, lékař a další důležité instituce apod.), všímat si rozmanitosti, změn a dění v nejbližším okolí
  • osvojit si elementární poznatky o místě, ve kterém žije, o své zemi a její kultuře, o jiných zemích a kulturách, o zeměkouli, o vesmíru apod.
  • vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý – jak svět přírody (rostliny, živočichové, krajina, podnebí apod.), tak i svět lidí (tělesné, zdravotní a rasové, etnické, jazykové, národnostní a jiné rozdílnosti)
  • porozumět, že všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat
  • mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsob, jakým se chová a žije, ovlivňuje jeho vlastní zdraví i životní prostředí
  • rozlišovat aktivity, které mohou zdraví člověka i prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, neničit okolí, neubližovat živým tvorům apod.)
  • uvědomovat si, co je nebezpečné (manipulace s některými předměty a přístroji, kontakt se zvířaty, se zdraví ohrožujícími látkami, přírodní a povětrnostní jevy, technické objekty a jevy a další situace, s nimiž se dítě může setkat, odhadnout některá nebezpečí a snažit se jim vyhnout.

V. Charakteristika vzdělávacího programu

V návaznosti na obecné cíle předškolního vzdělávání formulované v Rámcovém programu pro předškolní vzdělávání jsou hlavními cíli předškolního vzdělávání:

a) Cíle a zaměření výchovně vzdělávací práce:

1. rozvíjení dítěte a jeho schopnost učení

2. osvojení si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost

3. získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí

1. rozvíjení dítěte a jeho schopnost učení

Předpokladem naplňování tohoto cíle je:

  • podporovat tělesný rozvoj a zdraví dítěte, jeho osobní spokojenost a pohodu
  • systematicky rozvíjet řeč dítěte a cvičit schopnosti a dovednosti, které dítěti umožňují a usnadňují proces jeho dalšího rozvoje a učení
  • podporovat stále dokonalejší chápání okolního světa i dětskou radost z rozšiřujících se možností zasahovat do jeho dění, motivovat dítě k aktivnímu poznávání, povzbuzovat jeho chuť k učení, zájem poznávat nové a objevovat neznámé, porozumět věcem a jevům kolem sebe
  • rozvíjet schopnost přemýšlet a rozhodovat se, rozvíjet všechny poznávací a kreativní (tvůrčí) schopnosti dětí, jejich fantazii, zájmy a nadání
  • přispívat k elementárnímu dětskému chápání vývoje, pohybu a proměn, rozvíjet schopnost dítěte přizpůsobovat se, reagovat na změny a vyrovnávat se s nimi

2. osvojení si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost

Předpokladem naplňování tohoto cíle je:

  • poskytnout dítěti možnost poznávat takové hodnoty, jako je nedotknutelnost lidských práv, individuální svoboda, stejná hodnota a rovnost všech lidí, soucítění a solidarita se slabými a ohroženými, péče o druhé a ohled na jiné, hodnoty spojené se zdravím, životem a životním prostředím a důstojnými vztahy mezi lidmi
  • v rozsahu dětských možností přispívat k předávání kulturního dědictví, jeho hodnot, tradic, jazyka a poznání
  • rozvíjet schopnost komunikovat, spolupracovat, spolupodílet se na činnostech a rozhodnutích
  • vést děti k sociální soudržnosti, připravovat je na život v multikulturní společnosti, k tomu, aby vnímaly různost kulturních komunit jako samozřejmost a měly porozumění pro jejich rozdílné hodnoty i pro vzájemné sbližování

3. získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí

Předpokladem naplňování tohoto cíle je:

  • rozvíjet poznávání sebe sama, vlastních zájmů, možností a potřeb
  • vytvářet příležitosti k rozvoji sebevědomí a získání zdravé sebedůvěry
  • vést dítě k zájmu podílet se na společném životě a činnostech ve škole i v rodině (učit je spolupracovat, spoluodpovídat, akceptovat a tolerovat druhé)
  • vést dítě k poznání, že může svou životní situaci ovlivňovat, že může jednat svobodně, že však za to, jak se rozhodne a co udělá, odpovídá

b) Metody výchovně vzdělávací práce

Metodou by mělo být především pozitivní hodnocení dítěte a jeho výkonu (pochvala, souhlas, radost ze společného úspěchu,….).Ale i negativní vyjádření (vyslovení vlastního názoru, nesouhlas,….).Dále stálá komunikace a slovní a mimoslovní kontakt (kontakt očima, pohlazení, dotyk, vysvětlování, poučování, ale i požadavek a příkaz).Metoda povzbuzování (věřím ti, že to dokážeš, stálá opora v učitelce).Nesmíme zapomínat, že nemalý význam má také napodobování vzoru dospělých a to za každé situace.

Prostředky výchovně vzdělávací práce

HRU využíváme v nejvyšší míře jako základního výchovně vzdělávacího prostředku, který má v předškolním věku své specifické opodstatnění. Dítě se ve hře nejlépe projevuje, vyžívá a uplatňuje.Rozvíjí tak celou svou osobnost.Základem je experimentace s předměty.V dalším období si dítě vytváří svá vlastní pravidla hry, její obsah i námět – hry námětové.Neméně důležité jsou hry tvořivé rozvíjející fantazii, zručnost, řadu dalších psychických procesů.Také hry pohybové s pravidly plní úlohu výchovně vzdělávacího prostředku a jsou záležitostí spíše skupinovou.Zařazujeme je co nejčastěji v různých částech dne.Čerpáme z nepřeberného množství lidových her, které se často řídí i ročním obdobím a jsou úzce vázané k přírodě.

UČENÍ je komplexní duševní proces, nahrazující všechny okruhy lidského poznání.Je jednou ze základních duševních činností člověka.Tato činnost probíhá vždy v individuálně odlišné podobě.Učení je hlavním prostředkem utvářejícím poznávací a myšlenkové operace dítěte (vnímání, pozorování, paměť, myšlení).Umožňuje formování poznatků a aktivizaci rozumových schopností dětí.Upřednostňujeme učení spontánní, které je pro předškolní věk typické a nenásilné.Jeho základem je smyslová zkušenost (manipulace, pozorování).Pak přichází na řadu učení řízené pedagogem s jednotlivými dětmi nebo menší skupinou.Minimálně provádíme učení v celé skupině.Velký význam pro učení mají vycházky a jiné formy pobytů venku.

PRÁCE jako výchovný prostředek působí především na posilování mravního rozvoje dětí.Děti jsou schopné vykonávat drobnější pracovní úkoly přiměřené jejich věku a schopnostem.Je to například vlastní sebeobsluha, pomoc dospělému nebo jinému dítěti, udržování pořádku ve věcech osobních i společných, práce na zahradě a práce veřejné ekologického charakteru.

REKREAČNÍ A ZÁBAVNÉ ČINNOSTI, do nichž spadají různé oslavy, výročí, tradice, společenské události, ale také např.divadelní představení, zařazujeme co nejčastěji a podle možností.Upevňují dětský kolektiv, přispívají k citovému využití a uspokojení dítěte, zvýrazňují radost ze života, rozvíjejí estetické zážitky, upevňují vztah k tradicím a našim předkům.

VI. Popis podmínek v MŠ Paceřice pro předškolní vzdělávání Základní podmínky jsou legislativně vymezeny v různých právních normách.V návaznosti na ně náš program podrobněji popisuje podmínky místní.Mnohé z nich jsou přirozeným a nezbytným předpokladem realizace předškolního vzdělávání.

a) Materiální (věcné) podmínky:

  • Zřizovatelem MŠ je Obec Paceřice.Škola má od 1.11.03 právní subjektivitu a funguje jako samostatná příspěvková organizace.Pracovně-mzdovou agendu a účetnictví školy zpracovává účetní Ing. Bohdan Brožek, M + B Účetní služby. Škola vybírá školné.Výběr se řídí školským zákonem o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a vyhláškou č. 43 o předškolním vzdělávání.
  • MŠ má od 1. 1. 2015 zapsáno 32 dětí, a rozšířila tak kapacitu na dvě třídy.
  • Provoz MŠ je stanoven od 6,45 do 16,00 hod./jsme škola s celodenním provozem/.O letních prázdninách uzavíráme školu zpravidla na 7 týdnů a o vánočních svátcích je škola zavřená.Tuto skutečnost oznamujeme veřejnosti nejméně 2 měsíce předem vyvěšením na nástěnku v šatně školy.
  • Obec Paceřice má zajímavou historii a velmi krásné přírodní prostředí.Vedly tudy staré obchodní cesty směrem na sever.V okolních polích se odehrávaly bitvy rakousko-uherské války.Obec se rozkládá na okraji Českého ráje.Nedaleko stojí zámek Sychrov, kam často s dětmi docházíme na různé kulturní akce.V obci se snažíme oživit některé lidové tradice jako masopust, vítání jara a další.
  • Budova MŠ pochází z počátku minulého století. Původně obecná škola byla v roce 1974 adaptována na mateřskou.Má novou omítku, okna, krytinu na střeše včetně okapů a hromosvodů, kůlnu, kuchyň, zrenovované parketové podlahy a schodiště, které je původní z kozákovského porfitu.Provozu slouží dvě třídy.Jedna herna /herna byla doplněna kuchyňkou, její obnova byla financována sponzorským darem v hodnotě 31.995,-Kč od Lakospolu, Liberec, v roce 2007/, druhá ložnice /její dovybavení bylo rovněž financováno sponzorskými dary např. u příležitosti konání konference Domácnost – životní síla celé rodiny v naší škole, také za přispění Města Turnova – textilie/.Rozměr každé z nich je 90m2.V patře jsou rovněž toaletní zařízení pro děti a dospělé a sprcha /jsou nově rekonstruované/.Je tu i malá kancelář se vstupem na půdu.V přízemí je jídelna s kuchyní, sociální zařízení pro kuchařku, šatna pro děti a dospělé a kotelna využívající elektrickou energii s venkovním čidlem.Kuchyň je vybavena běžnými el.spotřebiči (lednice, mrazák, sporák, kuchyň.robot,…). Byla přebudována podle nových požadavků EU, je zařízena v nerezu v hodnotě 700.000,-Kč. Přilehlá jídelna je rovněž celá zrekonstruovaná.
  • Na budovu mateřské školy bezprostředně navazuje zahrada.Má vyhovující dřevěná zařízení (průlezky, dřevěnou věž se skluzavkou, altán, lavičky atp.), která jsou každoročně podrobována reviznímu řízení.Zahrada i pískoviště jsou dostatečně rozlehlé a umožňují dětem rozmanité pohybové a další aktivity. Na přebudování a doplnění zahrady včetně vstupu do MŠ a malého parkoviště žádal zřizovatel už podvakrát grant u Ministerstva zemědělství. Zatím se nepodařilo finance získat. V roce 2013 se podařilo obci získat grant pro vybavení zahrady herními prvky. V roce 2014 jsme získali pro školu dvojtabuli na zahradu a v roce 2017 se zrenovovalo pískoviště, které se ohraničilo dřevěným ohraničením.
  • Vnitřní vybavení – dětský nábytek, zdravotně hygienické zařízení (umyvadla, toalety, věšáky) i vybavení pro odpočinek dětí (lůžka) jsou přizpůsobeny výšce dětí /výška stolů a židlí je ve třech variantách, pro nejmenší máme židličky s postraňkami/ odpovídají počtu dětí, jsou zdravotně nezávadné. V roce 2009 byl nábytek doplněn jak v herně, tak v ložnici nákupem v Ikei. V roce 2015 byly pořízeny další umyvadla a pisoár. V roce 2018 se malovala komplet budova.
  • Vybavení hračkami, pomůckami, materiály a doplňky odpovídá počtu dětí a jejich věku. Je průběžně podle finančních možností obnovováno a doplňováno. Sponzorsky se podílejí i rodiče dětí /kreslící potřeby a papír, hračky,…/.
  • Podstatná část hraček a doplňků je umístěna tak, aby je děti dobře viděly, mohly si je samostatně brát a zároveň se vyznaly v jejich uložení. Zvláštností je odpočinkový koutek se zdravotní matrací, polštáři a přikrývkami.
  • Děti se samy svými výtvory podílejí na úpravě a výzdobě prostředí v budově i na zahradě. Co největší část dětských výtvorů je umístěna tak, aby je mohli shlédnout i rodiče.
  • Všechny vnitřní i venkovní prostory MŠ splňují požadavky revizních kontrol prováděných podle vyhlášek.

b) Hygienické podmínky:

  • Podle posouzení okresního hygienika je objekt mateřské školy vyhovující požadavkům obecně platných předpisů pro oblast zdravých životních podmínek pro zdravý vývoj dětí.
  • Praní a žehlení prádla obstarává školnice.Čisté prádlo je skladováno ve skříních a špinavé v uzavřených nádobách k tomu účelu určených.
  • Kuchyň je celá nově rekonstruována v roce 2005 podle posledních hygienických předpisů.

c) Prostorové podmínky:

– Prostory jsou vcelku vyhovující. Jídelna pro děti je ale malá. Konstrukce budovy však

neumožňuje její zvětšení.

– Vstupní hala se schodištěm je nejzajímavějším prostorem školy se svým obloukovým

oknem v secesním stylu a schodištěm z kozákovského růžového porfitu.

– Chtěli bychom společně se zřizovatelem vybudovat hlavní vchod do školy, který byl

před lety zazděn a nyní chybí. Do budovy se vchází původním „zadním“ vchodem,

který byl v roce 2016 opatřen kamerovým systémem se zvonkem do třídy i do kuchyně.

d) Personální a pedagogické zajištění:

V mateřské škole pracují tři učitelky a dvě provozní zaměstnankyně. Učitelky mají odpovídající pedagogické vzdělání. Ve třídě, i při činnostech venku se překrývají každý den a to v dopoledních hodinách v rozsahu 2,5 hodiny dle pracovní doby.

ředitelka: Mgr. Petra Bartko /Jihočeská Univerzita České Budějovice/

učitelka: Radka Rymplerová /Ped. škola Nová Paka/

Mrg. Lydie Drholcová /Univerzita Jana E. Purkyně v Brně/

vedoucí školní jídelny: Anna Jelínková

domovnice: Romana Dobrovolná

účetní: Bohdan Brožek, ing. Firma A + B Účetní služby

e) Životospráva:

Dětem je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava dle předpisů. Škola provozuje zdravou výživu. Je zachována vhodná skladba jídelníčku (tj.méně cukru a červeného masa, maso bílé a rybí, více luštěnin, méně známé obiloviny, převaha celozrnného pečiva, více zeleniny a ovoce atd.). Je dodržována zdravější technologie přípravy pokrmů (tj.méně smaženého). Děti mají dostatek tekutin. K dispozici jsou různé druhy čajů, kvalitní voda nebo ovocnou šťávou obohacená voda.Vše s nižším obsahem cukru nebo neslazené.Nepodáváme v letních měsících nápoje s ledem, ale mírně vlažné.Nápoje jsou k dispozici ve třídě i na zahradě. Děti si mohou nalévat i samy. Učí se tak zacházet s nádobím.

Mezi jednotlivými podávanými pokrmy jsou dodržovány vhodné intervaly (tj. jídlo do tří hodin). Ranní svačina začíná v 8,30 hod.,odpolední pak ve 14,45 hod.Oběduje se kolem dvanácté hodiny.Řídíme se ročním obdobím, počasím a délkou pobytu dětí venku. Děti nejsou do jídla nuceny.

Je zajištěn pravidelný denní rytmus a řád, který je však současně natolik pohyblivý, aby umožňoval organizaci činností v průběhu dne přizpůsobit potřebám a aktuálním situacím.

Děti mají každodenně dostatek pohybu jak v interiéru školy, tak na zahradě i při vycházkách do okolí.

V denním programu respektujeme individuální odlišnosti a potřeby jednotlivých dětí (např.aktivita, odpočinek, spánek).

Pedagogové se sami snaží chovat se podle zásad zdravého životního stylu a poskytovat tak dětem přirozený vzor.

Dále jsou režimové a stravovací zvyklosti popisovány v samostatných kapitolách.

f) Režimové požadavky MŠ Paceřice:

1. Příchod dětí – od 6,45 do 8,30 hodin

2. Spontánní hra – prolíná celým dnem, není přísně ohraničena (ranní hry, pobyt, venku, odpolední činnosti)

3. Činnosti dětí řízené pedagogem – podle potřeby a situace.Řízené činnosti s celou skupinou jsou zařazovány jen ojediněle a netradičně.Výjimku tvoří:

  1. „ranní kruh“ s říkankou Já tobě dávám,… který obsahuje přivítání, pochvalu, seznámení s náplní dopoledne, event.oslavy svátků a narozenin atd.Nemá podobu tradičního zaměstnání, ale může obsahovat i speciální činnosti (jazykové cviky, cviky pro jemnou a hrubou motoriku, dýchací cviky, procvičování smyslů, děti v kruhu řeší své problémy a otázky, učí se obracet se k druhým, znát svoji hodnotu, chválit, říci „ne“, zařazujeme sem sexuální a rodinnou výchovu, hry se zpěvem, pohybové hry, poezii, pohádky, zpěv, říkadla, didaktické hry – co nejméně a další)
  2. Jiným okruhem spol.činností jsou pohybové hry s pravidly nebo se zpěvem, pohybové cvičení, jóga,….Zařazované po ranním kruhu, při pobytu venku, odpoledne,….
  3. Společné zpívání a tanec – kytara, diskotéka,….v různých částech dne.
  4. Nácvik pásem k oslavám a programů pro veřejnost.

Dítě, které se nechce zúčastnit těchto společných činností, zůstává stranou (např.je krátce v MŠ, úzkostlivé,….).Při dlouhodobé neúčasti se pokoušíme dítě přivést mezi ostatní.

4. Sledování televize – Nemáme.V rámci ekologické výchovy děti mohou některé pořady o rostlinách a zvířatech, o kterých mluvíme, sledovat doma.

5. Pohybové aktivity – Respektujeme vysokou potřebu pohybu dětí předškolního věk.Pohyb prolíná celým dnem v MŠ.Není ohraničen.Máme společné pohybové aktivity uvedené v bodě 3. spontánní pohyb (např.na zahradě) i individuálně.Při pohybových aktivitách zařazujeme kompenzační prvky – relaxaci (dýchání, odpočinek s vyprávěním příběhu, pohádky nebo jiná motivace na základě představ a fantazie, poznávání svého těla atd.).Podmínky pro pohyb jsou dobré už jen proto, že škola je na vesnici. Máme k dispozici výborně zařízenou zahradu s dřevěným mostem, skluzavkou, lany atd. Na zahradě zařazujeme obtížnější poh.aktivity s míči, švihadly, chůdami, s lany, košíkovou atd.

6. Pohyb venku – Je opět časově pohyblivý a různě dlouhý podle počasí.V letním a jarním období bývá výrazně delší (např.celý den na zahradě).Běžně odcházíme v 9,30 do šatny a vracíme se v 11,30.Na vycházkách se děti přirozeně otužují sluncem, větrem,….Po odpolední svačině tj.v 15,00 odcházíme na zahradu za přijatelného počasí.Tam jsou děti až do odchodu, nejdéle v 16,00.

Zeleň na zahradě školy je udržována zaměstnancem OÚ a našimi pracovníky (školnice, učitelky).Trávník se seká.Pobyt venku využíváme co nejpestřeji i k vycházkám do okolí a kratším pěším túrám (např.k Mohelce, na zámek Sychrov).Pozorujeme všechno kolem nás, hrajeme si, tvoříme z přírodních materiálů, pracujeme na zahradě i mimo ni.Takže pobyt venku je nedílnou součástí výchov a tvoří s nimi celek.

Pískoviště je rovněž rozlehlé a dobře zařízené, postačující pro všechny děti.

7. Odpočinek, spánek – Pro spánek je k dispozici jedna místnost.Lehátka se nerozkládají.Třída je dobře větratelná s kontrolovatelnou teplotou do 18.stupňů.Děti spí po pohádce a zpívání ukolébavek přibližně od 13 do 14,30 hod. Postýlky převléká školnice 1x za 14 dní. Při odpoledním spánku se projevují drobné potíže některých dětí (např.neurotické, neklid, hyperaktivita,…).Tento problém řešíme společně s rodiči např.pokud je to možné odchodem dítěte z MŠ po obědě nebo konzultacemi v poradnách, které můžeme rodičům doporučit. Jestliže nevyjde ani jedna varianta, dítě jen odpočívá, uklidní se a nastolí vnitřní rovnováhu.

8. Stravování

  1. příprava stravy vlastní

svačina ranní od 8,30 do 9,00

svačina odpol. od 14,45 do 15,00

  1. systém podávání svačin – připravuje kuchařka, svačíme v jídelně.
  2. oběd podáván v rozmezí od 11,30 do 12,00 v zimě

12,00 do 12,30 v létě (podle počasí)

  1. pitný režim – stále jsou k dispozici různé druhy čajů (střídáme), minerálky podáváme výjimečně .Vše s nižším obsahem cukru nebo s medem.Totéž praktikujeme v letních měsících při pobytu na zahradě.Nepodáváme nápoje studené nebo s ledem, ale mírně vlažné.Děti si pití nalévají samy (menším učitelka) a učí se tak samostatnosti.Sklenky použité se odkládají na vedlejší tác.Pokud se dítě samo nenapije, pobídneme ho.

9. Otužování – děti otužujeme přirozenou cestou přiměřeným oblečením a nepřetápěním (třída 20, ložnice 18), větráním. Elektrické topení, které máme, je nastavitelné.Venku se pak děti otužují větrem, vodou a sluncem.Pobyt na přímém slunci omezujeme a používáme pokrývky hlavy.V letních měsících používáme nafukovací bazének.

10. Způsob nakládání s prádlem

  1. výměna prádla – lůžkoviny – 1x za 14 dní

– ručníky – týdně

– pyžama – týdně rodiče odnáší domů

  1. způsob praní – vlastní automatická pračka
  2. manipulace s prádlem – má na starosti včetně žehlení školnice, prádlo je ukládáno ve skříních a špinavé v uzavřených nádobách

g) Popis sociálního klimatu:

Mateřská škola vytváří sociální klima na základě vzájemné důvěry, úcty, empatie, solidarity a spolupráce mezi všemi lidmi v mateřské škole i mezi těmi, kteří s mateřskou školou spolupracují.Jsou to učitelky a děti, provozní zaměstnanci školy, rodiče, obecní zastupitelstvo a ostatní partneři a složky /např občanské sdružení Náruč pro rodinu a dítě z Turnova, okolní mateřské školy, ZŠ Radostín atd./. Škola se snaží být otevřená vnějšímu sociálnímu prostředí, snaží se vyhledávat další spolupráci a navazovat kontakty, jichž by se mohly zúčastňovat především děti (např. waldorfské školství v Turnově/.

Zvláštní pozornost pak věnujeme vztahu učitelky k dětem.Ten vytváříme na základě rovnosti a partnerství obou.Jeho kvalitu posuzujeme stejně jako kvalitu vztahů mezi dospělými lidmi.Konkrétně se snažíme o to aby:

  • se děti i dospělí cítili v mateřské škole dobře, jistě i bezpečně
  • nově příchozí děti měly dostatek možností a času postupně se adaptovat na nové prostředí a situace (rodiče mají možnost školu spolu s dětmi navštěvovat už před vstupem, pohrát si s dětmi v herně, přijít na divadelní představení, karneval, besídky atd.)
  • pedagogové respektovali potřeby dětí (obecně lidské, vývojové a individuální), reagovali na ně a napomáhali v jejich uspokojování (jednali nenásilně, přirozeně a citlivě, navozovali situace pohody, klidu, relaxace apod.).Děti tak nejsou neúměrně zatěžovány či neurotizovány spěchem a kvapem.
  • všechny děti měly rovnocenné postavení a žádné z nich nebylo zvýhodňováno nebo naopak.Jakékoliv projevy nerovností, podceňování a zesměšňování dětí jsou nepřístupné.
  • volnost a svoboda dětí byla dobře vyvážená s nezbytnou mírou omezení a „mantinelů“, vyplívajících z nutnosti dodržovat v naší škole určitý rytmus a řád, ale také z nutnosti naučit děti některá omezení respektovat.
  • pedagogický styl, kterým děti vedeme byl podporující, sympatizující, aby počítal s aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodováním dětí, aby se projevoval přímou, vstřícnou, empatickou a naslouchající komunikací obou stran.Vylučujeme manipulování s dítětem, zbytečné organizování dětí, nezdravou soutěživost mezi dětmi.Jakákoliv komunikace s dítětem, kterou dítě pociťuje jako násilí, je nepřípustná.
  • abychom nepoužívali negativní slovní komentáře v ironickém nebo zesměšňujícím tónu.Naopak podporujeme děti v samostatných pokusech, dostatečně chválíme a pozitivně hodnotíme.
  • se ve vztazích mezi dospělými a dětmi projevovala vzájemná důvěra, tolerance, ohleduplnost a zdvořilost, solidarita, vzájemná pomoc a podpora.
  • se dětem dostávalo jasných a srozumitelných pokynů.Třída by měla být pro děti kamarádským společenstvím, ve které by nacházely vztahy se svými vrstevníky i s dětmi v heterogenní skupině, kterou jako jednotřídka vytváříme, aby bylo touto skupinou přijato.
  • dítě mohlo plnit roli vhodnou pro dítě z hlediska identifikace s vlastním pohlavím.
  • se pedagog věnoval neformálním vztahům dětí ve třídě a nenásilně je ovlivňoval prosociálním směrem (např.prevence šikany).

h) Řízení mateřské školy:

Mateřská škola praktikuje a dále rozvíjí styl řízení, který je založen na participaci a kooperaci všech zúčastněných.Škola se stává součástí zdejšího prostředí, kulturním, společenským a osvětovým centrem v obci (každoroční slavnosti na zahradě školy pro veřejnost a všechny přátele školy, vánoční programy, odborné přednášky, karneval, divadelní představení, půjčování odborných knih a časopisů, poradenská činnost atd.).

  • povinnosti, pravomoci a úkoly všech pracovníků jsou jasně vymezeny ve Vnitřním řádu MŠ
  • je vytvořen informační systém, a to jak uvnitř, tak navenek (uvnitř jsou to provozní a pedagogické porady, školení bezpečnosti práce a požární ochrany, běžná komunikace, telefon, vzkazy,…navenek pak telefon, internet, vzkazy rodičům, dopisy, scházení se v rodinách, návštěvy na zasedáních zastupitelstva, místní rozhlas,…)

Pedagogické porady jsou většinou spojovány s poradami provozními.Konají se podle potřeby a vzniklé situace, nejméně však dvakrát ve školním roce většinou ve spojitosti s poradami ředitelů škol.Zápisy z těchto porad vede ředitelka.

V posledním srpnovém týdnu proškolit z bezpečnosti práce a PO pracovníky školy (provede ředitelka společně se zápisem).

  • na zásadních otázkách školního programu se podílejí obě učitelky.
  • práce zaměstnanců je kontrolována příslušným způsobem a hodnocena individuálně nebo na provozních poradách.

Hospitace ředitelky jsou průběžné, příležitostné nebo přímo zaměřené na konkrétní činnost s dětmi.Týkají se všech činností i individuální práce s dětmi.Jsou prováděny nejčastěji měsíčně.Učitelka je seznámena s aspekty, které jsou hodnoceny.Jsou to: osobnost učitelky, vliv její práce na děti, citová angažovanost, přístup k dětem, organizace činnosti a její průběh, motivace a atraktivnost pro děti a připravenost učitelky (např.studium daného problému a informovanost). Viz. plán hospitací.

  • plánování pedagogické práce a chodu mateřské školy je funkční a opírá se o naše dřívější zkušenosti a analýzu problémů, které se vyskytly.
  • se školním programem je seznámeno celé osazenstvo školy, obecní zastupitelstvo, rodiče mají kdykoli Program k dispozici na veřejně přístupném místě v hale školy.
  • při řízení MŠ spolupracuje ředitelka se zřizovatelem a dalšími orgány st.správy (OŠ MěÚ v Turnově, OŠ KÚ v Liberci, ČŠI, KH Liberec, ZÚ Liberec, SO (péče o rodinu a dítě) KÚ v Liberci, základní školy a další).

i) Popis spolupráce s rodiči: Naše mateřská škola rozvíjí spolupráci školy a rodiny jako nejsilnější záruku úspěchu při výchově předškolních dětí.Toto společenství vzniká prolínáním vlivů z rodiny do MŠ a opačně.Je možné jen na základě vzájemné tolerance, partnerství a otevřenosti.Bereme v úvahu kvalitu prostředí, v němž dítě žije a snažíme se svými prostředky nedostatečné vlivy nahrazovat, škodlivé kompenzovat a přínosné podporovat.MŠ rodinu doplňuje a nabízí rodičům nové pohledy na dítě, inspiraci, dovednosti.Sama rodina nám umožňuje seznámení s jejím výchovným stylem, hlubší poznání dítěte, pronikání reality do prostředí MŠ.

  • snažíme se zajistit ve vztazích mezi pedagogy a rodiči oboustrannou důvěru a otevřenost, vstřícnost, porozumění, respekt a ochotu.Naše spolupráce funguje na základě partnerství podobně jako s dětmi.
  • sledujeme konkrétní potřeby jednotlivých dětí, resp.rodin a snažíme se jim porozumět a vyhovět.
  • rodiče mají možnost podílet se na dění v mateřské škole, zúčastnit se různých programů.Obvykle ročně pořádáme slavnosti v MŠ a karneval ve spolupráci s občanským sdružením Slety a rozlety Paceřice, které jsou přístupné i rodičům a dětem, kteří se teprve k zápisu chystají a celé veřejnosti.
  • informujeme rodiče opět podle potřeby a vzniklé situace a prospívání jejich dítěte i o jeho individuálních pokrocích v rozvoji i učení.Domlouváme se o dalším postupu.
  • chráníme soukromí rodiny. Zachováváme patřičnou mlčenlivost o jejich vnitřních záležitostech.Je nepřípustné tyto informace sdělovat ostatním zaměstnancům školy.Pokud je rodina uzavřená, nezasahujeme do jejího života a varujeme se přílišné horlivosti.
  • mateřská škola podporuje rodinu a rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě.Nabízíme rodičům poradenský systém i nejrůznější osvětové aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí.

Kontakt s rodinou

  • písemné vzkazy
  • telefonicky /MŠ – 482758010, ředitelka – 737671869/
  • emailem: info@mspacerice.cz
  • návštěvy a konzultace (ohlaste se předem)
  • schůzky SRPŠ, slavnosti v MŠ
  • setkání i mimo školu (návštěvy doma oboustranně i jinak)
  • půjčování odborných časopisů a knih týkajících se výchovy dětí
  • individuální konzultace o dětech (je možné kdykoli se domluvit schůzku podle situace nebo problémů, které nastaly)
  • na začátku školního roku v druhé polovině září bude informační schůzka pro rodiče, zejména pak pro ty, jejichž děti zahajují docházku do MŠ
  • finanční příspěvky SRPŠ se vybírají zpravidla po odsouhlasení výše částky na první schůzce (vybrané finance jsou uloženy na účtu SRPŠ a používají se pro obohacení některých oslav v MŠ, nákup dárků o vánocích nebo při loučení se školáky, pro zaplacení výletu atd.)

j) Popis spolupráce s OÚ Paceřice a s lidmi z vesnice:

Jsme si vědomi toho, že mateřská škola je pojímána jako součást obce a tím se stává významnou podmínkou její stability.Svými aktivitami (slavnosti, lidové tradice,….) se podílíme na programech rozvoje obce.S našimi dětmi připravujeme besídková pásma přímo pro oslavy v obci a vystupujeme v požární zbrojnici pro veřejnost, karnevaly. MŠ uskutečňuje jarní jarmark na zahradě školy pro veřejnost.Spolupracujeme i na úrovni občanského sdružení v obci Slety a rozlety.Obec a MŠ společně žádají o granty na výstavbu zahrady a výměnu oken a dveří,

Společným klimatem uvnitř školy i vztahy s rodiči dětí a tím, že přivádíme do obce nové lidi, kteří přijíždějí na akce školy, přispíváme ke kvalitě celkového klimatu obce.Víme, že výsledný vztah je známkou vyspělosti obou stran.Naše spolupráce je funkční a konstruktivní.Starostou obce je Ing. Václav Sodomka.

Obec Paceřice pronajímá prostory a zahradu mateřské škole za symbolickou částku 1,-Kč ročně.

Obec i MŠ sídlí v jedné budově.Z toho vyplývají výhody např. pro společné revize a opravy.Plánujeme výstavbu zahrady, vybudování hlavního vchodu ze silnice s malým parkovištěm, zpřístupnění půdního prostoru (shody na půdu), malování budovy.

Obec zajišťuje výdaje mateřské školy roční zálohou.

Obec investuje.

Ředitelka školy seznamuje členy zastupitelstva se Školním programem.

Navštěvuje zasedání zastupitelstva a veřejná zasedání podle potřeby.

Sestavuje rozpočet MŠ a předkládá jej zastupitelstvu.

Vyhotovuje seznam docházejících dětí do MŠ.

Provádí inventarizaci společně se zástupci obce.

Společně určujeme místo, den a způsob vyhlášení zápisu v MŠ.

Informuje o uzavření MŠ v letních měsících.

Domlouvá práce na zahradě školy, které provádí zaměstnanec obce.

k) Popis spolupráce s ostatními školami:

Naše mateřská škola usiluje o součinnost nejen se základními školami v okolí, ale také s některými mateřskými školami, které nám jsou blízké svým způsobem práce.Spoluprací se základními školami se snažíme usnadnit dětem přechod k povinné školní docházce.Záleží nám na tom, aby ZŠ citlivě přijala nové dítě a aby se k nám naše děti rády vracely a nezapomněly na mateřskou školu.

  • spolupráce začíná dobrou komunikací mezi školami
  • snažíme se poznat praktikovaný způsob výuky
  • využíváme vzájemné návštěvy, společná divadla, výlety
  • pedagogy zveme na naše slavnosti
  • rodičům, pokud si to přejí, pomáháme při výběru vhodné školy pro jejich dítě.Zvláště pokud se jedná o dítě s potížemi nebo speciálními potřebami

MŠ Ohrazenice / společně na dopravní hřiště, na akci Běh nás baví v Liberci/

ZŠ Radostín, /společná divadla u nás v MŠ, naše návštěvy před koncem šk. roku, návštěvy v tělocvičně/

Spolupráce s Dětským centrem Sluníčko v Turnově – řed. paní Rakoušová /konzultace, pomoc některým dětem, návštěvy/

l) Zdravotní zajištění: Naše mateřská škola posiluje zdravotní stav dětí především dostatkem volného pohybu, co nejoptimálnějším denním režimem, zdravou výživou, vhodným prostředím a pohodou.

Respektujeme toto:

  • zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv nepřítomnost nemoci nebo tělesné vady
  • tělesná pohoda je neoddělitelná od pohody duševní a sociální
  • na tělesnou pohodu mají škodlivý vliv stresy, které jsou vždy doprovázeny negativním emočním prožíváním
  • tělesná pohoda dítěte je dána i optimálním tělesným vývojem za optimálních podmínek
  • růst postavy a intenzivní vývoj organismu jsou charakteristickým rysem prvního období lidského života – dětství.Významnou součástí vývoje dětského organismu je vývoj neuropsychických struktur a funkcí
  • intenzita vývoje struktur a funkcí organismu v předškolním věku upozorňuje na to, že většina sil dětské bytosti je soustředěna tímto směrem
  • růst postavy a průběh tělesného vývoje u konkrétního jedince je podmíněn geneticky a ovlivněn životními podmínkami
  • mezi základní zevní faktory, které ovlivňují tělesný vývoj dětí a které můžeme optimalizovat, patří výživa, pohyb, spánek a sociální klima dítěte (viz.příslušné kapitoly)
  • tělesný vývoj předškolního dítěte probíhá v pohodě, je-li respektován jeho charakter a podporováno to, co je pro ně vzhledem k jeho věku a individualitě optimální
  • je třeba kompenzovat negativní vlivy, které se objevují

Provádíme tyto činnosti na podporu zdraví dětí:

  • sebeobsluha (na toaletě, při oblékání, obouvání, česání, čištění nosu, stolování)
  • přirozené otužování dětí (vhodné oblečení a obutí přizpůsobené zevní teplotě, regulace teploty místností, větrání, pobyt venku při vhodných klimatických podmínkách, ochrana před UV paprsky, v létě koupání a hry s vodou)
  • dostatek spontánního pohybu, který prolíná celým dnem v MŠ a využívá i vnitřních prostor
  • kompenzační cvičení (cvičení dechová a relaxační, psychomotorické hry, zdravotní cviky apod.)
  • příležitostně relaxační cviky, které dítě používá podle potřeby, když ho např. brní ruka, cítí bolest v zádech apod. (protažení, protřepání, uvolnění,…)
  • rozvíjení a upevnění hygienických, kulturních a pracovních návyků
  • rozvíjení koordinace hrubé motoriky i jemné motoriky, zpřesňování senzomotorické koordinace (grafomotorika) pomocí pohybových dovedností (viz.grafomotorický plán šk. roku)
  • cvičení rozlišovacích schopností všech smyslů (běžně při všech přirozených činnostech dítěte a cíleně v některých didaktických hrách, které však provádíme omezeně)
  • volná hra, jíž je věnováno dostatek času i prostoru
  • pozornost zdravotnímu stavu dětí, spolupráce s rodiči a jejich informování (popřípadě doporučení vhodného lékaře), spolupráce s dětskou lékařkou

Prevence akutních respiračních onemocnění v MŠ:

Největší podíl na nemocnosti dětí mají rýmy, angíny, záněty nosohltanu, hrtanu, průdušek a plic.Snažíme se udělat preventivní minimum.Obranyschopnost dětského organismu zvyšujeme zdravou výživou, přirozeným otužováním, udržováním vhodného a optimálního vnitřního prostředí školy /dostatečný úklid, větrání, vlhkost vzduchu/.Je samozřejmé, že v případě nepříznivých situací s nadměrně znečištěným ovzduším, zhoršeným počasím je třeba přizpůsobit větrání místností i pohyb venku.Když se u dětí objeví některé z výše uvedených onemocnění, snažíme se zabránit jejich dalšímu šíření.Učíme děti, že je nutné smrkat, kýchat a kašlat do kapesníku, umývat si ruce.Ráno při přijímání dětí učitelka provádí ranní kontrolu zdr.stavu a konzultuje ho s rodiči.

Spolupráce s dětským zdr. střediskem v Turnově – Dr. Hylmarová (konzultace, homeopatie)

VII.Organizace vzdělávání

Mateřská škola je plně vybavena třídou, ložnicí i jídelnou. Přijímáme děti na základě zájmu zákonného zástupce a řádným vyplněním žádosti k přijetí do školy, která je řádně podaná v daném termínu.

Děti jsou zařazovány do heterogenní třídy, ve které jsou po celou dobu pobytu ve škole. Pouze na ranní kruh (viz. Režimové požadavky MŠ Paceřice) jsou děti děleny na mladší (3-4 roky) a na starší (5-6 let), neboť každá věková skupina je specifická a vyžaduje něco jiného.

Učitelky se při dopoledním pobytu u dětí překrývají a to v rozmezí od 9:00 hod. do 12:30 hod. Dvě učitelky jsou dětem k dispozici jak při spontánní hře, ranním kruhu, pobytu venku, při obědě, tak i při oblékání do pyžam.

a) Kritéria přijímání dětí:

Tato kritéria upravuje Školní řád MŠ, který je vypracován s přihlédnutím ke Školskému zákonu č.561/04Sb., o předškolním, základním, ….a jiném vzdělávání:

  • o přijetí dítěte rozhoduje ředitelka školy
  • ředitelka stanoví ve spolupráci s OÚ termín, místo a způsob zápisu dětí pro příští šk. rok a zveřejní ho obvyklým způsobem: místo – MŠ Paceřice, termín – 2. – 16. 5., doba – od 10:00 do 16:00 hod., zveřejnění – místní vývěsky a rozhlas (informace okolním obcím), webové stánky školy
  • zpravidla jsou přijímány děti, které dovršily věku tří let a to k 1.9. školního roku
  • při přijímání dítěte musí ředitelka respektovat §50 z . č. 258/00Sb., o ochraně veřejného zdraví (povinná očkování)
  • přednostně jsou přijímány děti, které v následujícím šk. roce zahájí šk. docházku, děti tříleté, čtyřleté a děti se spádovou oblastí
  • kritéria přijímání jsou zveřejněna na webových stránkách školy vždy min. 2 měsíce před termínem zápisu
  • zák. zástupci jsou vyrozuměni o přijetí svého dítěte do 30 dnů a to zveřejněním seznamu přijetých dětí na dveřích MŠ či na webových stánkách školy
  • o ukončení docházky do MŠ rozhoduje ředitelka; důvody ukonční jsou uvedeny ve školním řádě

b) Individuální vzdělávání:

  • na základě písemného oznámení zákonného zástupce je možné uskutečnit individuální oznámení (oznámení obsahuje: jméno/a, příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte, období, ve kterém má být umožněno a důvod). Oznámení musí být podána nejpozději 3 měsíce před zahájením školního roku, který následuje, tedy do konce května.

  • zákonný zástupce následně obdrží doporučení v oblastí individuálního vzdělávání a termíny, ve kterých se dostaví s dítětem k ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech.

  • termíny jsou závazné a v případě neuskutečnění bude Individuální vzdělávání ukončeno. Termíny ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednostlivých oblastech se uskuteční: 1. středu v měsíci listopad, náhradní termín 1. středu v měsíci prosinci.

c) Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami:

RVP PV vychází ve své základní koncepci z respektování individuálních potřeb a možností dítěte. Z toho důvodu je RVP PV základním východiskem i pro přípravu vzdělávacích programů pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, ať už jsou tyto děti vzdělávány v běžné mateřské škole, či v mateřské škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona.

Dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami je dítě, které k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do pěti stupňů. Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ) na základě plánu pedagogické podpory. Neboť škola má úkol i diagnostický. Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením ŠPZ. Toto zařízení poskytne poradenskou pomoc na základě uvážení zákonného zástupce, doporučení ředitelky mateřské školy nebo OSPOD

Naše mateřská škola není uzpůsobena pro vzdělávání děti se speciálními potřebami 2.-5. stupně. V takovém případě je rodičům doporučeno odborné vzdělávání v blízkém okolí (Turnov: MŠ Sluníčko (všechny druhy postižení), MŠ Zámeček (logopedická třída). V případě 1. stupně učitel vypracuje Plán pedagogické podpory a ve spolupráci se zákonnými zástupci dítěte probíhá kontrola tohoto plánu.

V kolektivu se vždy vyskytnou děti s poruchami pozornosti a vnímání. Pro ně se snažíme zajistit klidné a vlídné prostředí, používáme často relaxační techniky (jógu), zpěv, pohádky, věnujeme jim zvýšenou pozornosti kvůli jejich bezpečnosti.

Naší školku navštěvují i děti s poruchami výslovnosti. Těmto dětem nabízíme logopedický kroužek, vedený pod odbroným dohledem pí. logopedky a zároveň zákonným zástupcům nabízíme možnost návštěvy logopeda.

Snažíme se o maximální zapojení všech děti do kolektivu bez rozdílu jejich životní situace. Dbáme na individuální přístup.

d) Vzdělávání dětí nadaných:

Nadané děti vzděláváme způsobem, že stimuluje rozvoj jejich dětského potenciálu včetně různých druhů nadání, a aby se tato nadání mohla ve škole projevit a rozvíjet i nadále. Pedagogové jsou schopni zajistit podpůrná opatření pro podporu nadání podle individuálních vzdělávacích potřeb dětí v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory.

Zaměřujeme se na rozvoj nadání v oblasti hudební, estetické, enviromentální, tělesné.

e) Vzdělávání dětí od dvou do tří let:

Vzdělávání dětí ve věku od 2 let probíhá v souladu s platnými zákony a vyhláškami. Dvouleté dítě přijaté k předškolnímu vzdělávání je evidováno ve výkonovém výkazu jako dvouleté po celý školní rok. S účinností od 1. 9. 2020 za každé ve třídě zařazené dítě mladší tří let se do doby dovršení věku dítěte nejvyšší počet dětí ve třídě snižuje o 2 děti.

Ve třídě, kde jsou zařazeny děti od dvou do tří let, odpovídá zařízení hygienickým požadavkům (uzpůsobené WC, umývadlo, nočník, přebalovací pult či přebalovací podložka, odpadkový koš na použité pleny). Pleny, vlhčené ubrousky a náhradní prádlo zajišťují zákonní zástupci. Vše je skladováno na určeném místě. Denní režim je pružný a je uzpůsoben potřebám jednotlivých dětí. Děti mají dostatek času na adaptaci, veškeré aktivity včetně převlékání. Obsah vzdělávání vychází z jejich potřeb.

f) Přípravný program pro děti ve 3. ročníku MŠ a jeho cíle:

Dítě, které dosáhne šesti let před 1.září, je povinno začít školní docházku.Šest let věku je určitým kvalitativním předělem v celkovém tělesném, duševním a sociálním vývoji lidského jedince.Jakmile dítě nastoupí povinnou školní docházku, stává se pro ně tato událost a životní změna vždy závažným mezníkem jeho života.Především se mění vedoucí činnosti dítěte (od hry k povinnosti).

Za hlavní podmínku dobrého školního startu se považuje soubor příznaků, které se tradičně nazývají školní zralost.Je definována jako takový stav dítěte, který:

  1. je výsledkem úspěšně dovršeného vývoje celého předchozího období
  2. je vyznačen přiměřenými psychickými i fyzickými dispozicemi pro požadovaný výkon ve škole a je provázen pocitem štěstí dítěte
  3. je současně dobrým předpokladem budoucího školního výkonu a sociálního zařazení

Příčiny školní nezralosti jsou tyto: nedostatky ve výchovném prostředí a působení, nedostatky v tělesném vývoji, neurotický rys osobnosti, poškození centrální nervové soustavy, výrazně podprůměrný intelekt.

Aspekty školní zralosti jsou tyto:

1. sociální zralost – komunikace s dospělým a vrstevníky, vydrží bez matky po určitou dobu,

schopnost prosadit se ve hře, schopnost kooperovat při hře, bojovat za svá

práva

2. jazyková vybavenost a rozvoj sluchového vnímání – logopedické nedostatky ( vždy

konzultovat dřív než dítě půjde do poradny), větná skladba, úroveň

aktivního slovníku, úroveň pasivního slovníku (kontrolovat, zda dítě ví o

čem hovoříme, zda jsou jasné pojmy), schopnost přebrat pokyn (zda rozumí)

3. pracovní vytrvalost a soustředěnost – schopnost dokončit úkol, schopnost kreativity v úkolu

(dítě bude dozrávat ještě v 1.třídě), pracovní listy

4. grafomotorika – zaměřit se na techniku ruky tj. držení tužky, tlak na tužku, nápodoba tvaru,

rozvinutost kresby, stříhání

5. prostorová orientace – Svět kolem nás, umět se orientovat podle pokynů (např.nahoře, dole,

vedle, pod, nad, za,….), vyznat se v uložených hračkách, vědět, kde co je

6. zobecňování a postihování vztahu – tvoření pojmu, tvoření vztahu (např. Když je zima, padá sníh.)

  1. matematické představy – orientace v základních pojmech (víc, méně, o několik méně, hodně x málo,…); procvičovat v běžném životě a při hře, nepočítat např. do sta.

VIII. Tématické výchovně-vzdělávací bloky

Chtěli bychom, aby si naše mateřská škola zachovala své všestranné založení bez specializace na některou výchovu. A to z několika důvodů, které považujeme za důležité. Především proto, že jsme škola venkovská a rodiče z našeho okolí nemají možnost vyhledávat různě specializovaná zařízení jako většinou ve městech. Dále proto, že se domníváme, že v předškolním věku není ještě obvykle zřejmé jaký bude mít dítě talent. Proto má smysl, aby děti získaly co nejvíce zkušeností. Třeba nehlubokých a orientačních. Je to podle našeho mínění vhodnější než časná specializace a často i přetěžování nevhodnými vědomostmi, které může navíc přinést řadu vedlejších účinků (např. výuka cizích jazyků v tomto raném období, kdy si dítě teprve fixuje svou mateřštinu). Někdy méně znamená více. Kromě toho si později silná a ne neurotizovaná osobnost svůj talent a své sklony jistě lépe uplatní na širším podkladě. Naši představu proto naplňuje mateřská škola, která by se co nejvíc blížila rodině, která by napodobovala rodinný život a obohacovala ho. Nemělo by se tu násilně „trénovat“, naopak by se měly děti učit nenásilně a přirozeně v teplém, milém prostředí, posíleném partnerstvím všech zúčastněných. Proto plány naší výchovně-vzdělávací práce dávají dostatek volnosti pro tvořivou činnost jak učitelce tak dětem. Vycházejí z rodinného života (tradice, zvyklosti, způsob života v rodině,…), z přírody, která nás obklopuje a z života na vesnici, který nám je blízký. Plánujeme v měsíčních až dvouměsíčních blocích velice volně a rámcově. Vytváříme vlastní program. Každý blok obsahuje zaměření výchovné práce, prostředky vých. pr. a doplňky. Tyto základní časové úseky pak doplňují týdenní, konkrétní, tématické bloky, které si každá učitelka vytváří a hodnotí sama. Pokud se nepodaří v jednom týdnu dokončit stanovený úkol, přechází po domluvě učitelek do dalšího týdne.

    1. Barevný podzim

    2. Bílá zima

    3. Zelené jaro

    4. Žluté léto

IX. Průběžné cíle, které nelze plánovat v rámci témat, a které je nutno uplatňovat každodenními činnostmi a příležitostmi

a) Základní společenské normy chování:

Jednou z nejdůležitějších oblastí, ve kterých se dítě pohybuje je společenské prostředí.V prvopočátcích jeho vývoje tvoří jeho společnost matka a další členové rodiny.Postupně se dítě vymaňuje z rodinného kruhu a dostává se do kontaktu s ostatními i cizími lidmi.Komunikuje s nimi, učí se chovat ve společenství, přijímá postupně základní normy chování, které jsou typické a nezbytné pro společnost, ve které žije.Velkým postupem vpřed v tomto smyslu je vstup do mateřské školy.

  • osvojit si společenská pravidla styku s vrstevníky a dospělými (pozdravit, poprosit, poděkovat, odpovědět, kontakt očima při komunikaci atp.)
  • rozšiřovat zkušenosti z jednotlivých forem seskupení lidí (divadlo, oslavy, výstavy, návštěvy, atp.)
  • vést děti k aktivnímu zapojení se do společenských činností, podřizování se požadavkům kladeným na celou skupinu (např. pohybové hry s pravidly,….)
  • podporovat vznik prvních přátelství mezi dětmi, rozvíjet schopnost vzájemné spolupráce
  • vytvářet u dětí správný vztah ke zdraví a k péči o ně (i zdraví ostatních, chránit je, neohrožovat)
  • rozvíjet citové vztahy k nejbližším, vést je k vyjádření těchto vztahů (objetí, pohlazení, blahopřání, dárek, drobná pomoc v rodině)
  • pěstovat u dětí schopnost překonávat překážky a nevzdávat se
  • učit se zacházet se svou agresivitou vůči věcem, lidem a zvířatům
  • prohlubovat představy dětí o práci dospělých (rodičů, prarodičů i ostatních), věnovat pozornost řemeslům typickým pro venkov, význam pro naši společnost
  • rozvíjet základy pracovních schopností (vytrvalost, pracovitost, dokončení práce nebo úkolu, pomoc druhým, vážit si výsledků práce druhých)
  • kladným hodnocením a vhodným přístupem k dítěti podněcovat rozvoj pravdomluvnosti, čestnosti, nebojácnosti, vstřícnosti, otevřenosti, ohleduplnosti atp., využívat vlastního příkladu

b) Sebeobsluha:

Děti se v mateřské škole během celého dne učí starat se samy o sebe.Jednotlivé úkony provádějí samy nebo s pomocí učitelky vzhledem k věku a k individuálním schopnostem.Snažíme se vytvářet klidné prostředí s dostatkem času, aby děti nebyly stresovány spěchem.Dáváme dětem dostatek příležitostí k samostatnosti a k pokusům o ni.

Za výkony a snahu chválíme.

  • vytvářet u dětí základy hygienických návyků při mytí rukou a obličeje, umět si namydlit a promnout ruce, spláchnout mýdlo, vyhrnovat rukávy, používat ručník a utírat se do sucha.
  • vést děti k samostatnému česání
  • učit děti správně používat záchod (zachovávat soukromí, umět utrhnout toaletní papír a správně ho použít, používat splachovací zařízení, holčičky používat papír i po malé potřebě, po použití WC se umýt)
  • učit děti používat kapesník a vytvářet návyk stále ho nosit
  • vést děti k dodržování správného postupu při oblékání a svlékání svrchních a spodních částí oděvů, rozpínání a zapínání, šněrování a vázání kliček
  • učit se správnému postupu při obouvání a zouvání bot (povolit tkaničku, rozšněrovat botu, uvolnit jazyk, srovnat si ponožku,…)
  • vést děti ke správným návykům při stolování
  • správně držet a používat hrníček, pokoušet se nalívat
  • správně používat lžíci a postupně celý příbor
  • učit se sedět u stolu, umět si přisunout talíř před sebe, nehrbit se, nohy pod židlí
  • udržovat čistotu při jídle
  • vést děti k úklidu a rovnání hraček a úklidu ve třídě /např. s říkankou a zvonkem/
  • udržovat v pořádku své osobní věci, umět si je porovnat, uložit
  • postupně se zapojovat a pomáhat učitelce při údržbě hraček (např. praní oblečků, koupání panenek atd.)
  • postupně se učit srovnat a odestlat si postýlku, srovnat pyžamo, před spaním si složit své oblečení (dát sušit)
  • umět pustit a zastavit vodu

– po obědě odnášet nádobí, rozdávat příbory

  • zapojovat děti do sezónních prací na zahradě, udržování pořádku na zahradě a kolem mateřské školy

c) Pravidla bezpečnosti:

Mateřská škola musí v rámci svého pedagogického poslání zajišťovat zdraví a bezpečnost svěřených dětí.Zdraví dítěte je základní podmínkou dalšího zdárného vývoje.U dětí vychováváme a podněcujeme vlastnosti, které dítě potřebuje k ochraně své bezpečnosti a zdraví.

  • před nebezpečím při hře a sportovních činnostech – učit děti zacházet s agresivitou a nechat ji správným způsobem odeznít, uvědomit si, že je přirozenou součástí každé osobnosti v menší nebo větší míře (pod kontrolou ve vhodném prostředí nechat děti vykřičet, dupat, protrhat papír atd.), dbát na vhodnost herního prostoru, upozornit děti na nebezpečí, na nebezpečná místa v terénu, na možnost zabloudit, na nebezpečí utonutí, zasypání, zavalení atp.
  • před nebezpečnými předměty – naučit děti zacházet s nůžkami, jehlou, hřebíky, drátem, dětským zahradním nářadím, lopatkami na písek, varovat děti před manipulací se zrezivělými předměty, úlomky skla, noži, jehlicemi, vysvětlit nebezpečí manipulace s horkými předměty, pěstovat návyk nesahat na to, co neznám
  • před nebezpečnými zvířaty – nedotýkat se neznámých zvířat a bránit se před přenášením chorob zvířat kousnutím, poškrábáním, co dělat v případě bodnutí hmyzem
  • před chorobami – učit děti vnímat a sdělit tělesné pocity spojené s onemocněním (teplota, vyrážky, bolesti hlavy, břicha, nevolnost, zvracení, neklid, skleslost, únava, spavost,….), pěstovat u dětí základní pravidla osobní hygieny a prevence před roznášením nemocí (kýchání a kašel do kapesníku,…)
  • před úrazy – vést děti k opatrnosti, seznamovat je s ošetřením drobných úrazů pozorováním dospělého při poskytování první pomoci, poučit děti, že je nutné ihned přivolat dospělého v nebezpečné situaci nebo dojde-li k úrazu, rozvíjet dětské
  • poznatky o lékařské péči a pěstovat správný a otevřený přístup k lékařskému ošetření (odstraňovat strach, podporovat důvěru v dospělé např. při úrazech apod.)
  • před otravou – odstraňovat důsledně z dosahu dětí jakékoliv léky i všechny jedovaté látky (např. čistící a desinfekční prostředky), pěstovat u dětí návyk nebrat je do ruky a neužívat léky bez dospělého
  • před požárem – doplňovat poznatky o nebezpečí ohně a posilovat návyky nehrát si s ohněm, se zápalkami, vytvářet poznatky o základních opatřeních při požáru, které jsou úměrné pochopení dítěte – upozornit dospělého
  • před zneužitím různých technických zařízení – pěstovat návyk nesahat na zařízení elektrické instalace, učit se správně zacházet s vypínačem el.proudu, naučit děti správně zacházet s dalšími zařízeními, které jim jsou k dispozici (např. vodovodní kohouty), vést děti k poznávání činnosti a užitečnosti technických zařízení, ale zároveň nezapomenout na ekologii
  • před neznámými osobami – poučit děti o nebezpečí styku s cizími osobami a před přílišnou důvěrou k nim (přijímání bonbónů, vstup do cizích aut, bytů), co dělat v takovém případě, naopak nezapomínat na návyk neostýchat se obrátit se na dospělé s prosbou o pomoc (jak to udělat a co říci – modelové a nácvikové situace)
  • před nebezpečím na silnici – přibližovat dětem základní poznatky o dopravním ruchu, postupně vytvářet správné reakce (např. na barvy) a odhady (např. vzdálenost auta), vést děti k tomu, aby se zbytečně nezdržovaly na vozovce a aby si tam nehrály, naučit se správně přecházet (rozhlédnout, ve městě např. přechody pro chodce), učit děti základní pravidla pro chodce, učit se rozlišovat a pozorovat různé dopravní prostředky podle vzhledu

d) Logopedický program:

Logopedie v nejširším slova smyslu je výchova řeči.Řeč pokládáme za obecnou lidskou schopnost dorozumět se.V mateřské škole výchova logopedie znamená rozvíjet schopnost řeči po stránce zvukové i obsahové.Zároveň předcházíme tomu, aby vady řeči vznikaly (viz. doplňkový jazykový program) a pokud vzniknou, pak rodičům doporučujeme speciální logopedickou výchovu u odborníků:

  1. paní Křikavová, asistentka logopedie – provádí logopedii pro lehčí vady v Mateřské škole v Hodkovicích nad Mohelkou.
  2. paní H. Vacková, jedna z našich bývalých maminek, klinická psycholožka, logopedka, SPC pro děti s vadami řeči Liberec vede u nás ve školce pravidelné logopedické kroužky pro děti za spolupráce pí. Bc. Prokešové (logopedka)
  3. od roku 2018 máme součástí školy i logopedickou asistentku

e) Doplňkový jazykový program:

Řeč je neodmyslitelnou součástí našeho života.Provází nás v propojení s naším myšlením a pohybem neustále.Je podmínkou komunikace ve společnosti.Dítě se učí mluvit především nápodobou.Proto nezapomínejme, že my dospělí jsme v každé situaci vzorem.Dítě nás pozoruje a napodobuje.

Snažíme se vyhýbat vyumělkovaným situacím a přílišné organizaci v jazykové výchově.Využíváme přirozených dětských her, říkadel, veršů, pohádek, vyprávění v přirozených situacích a běžných činnostech.Používáme co nejméně didaktických her k procvičování řeči.Pokud jsou upotřebeny, pak jen ty nejjednodušší.Dáváme dětem co nejvíce příležitostí mluvit.

Základní metodická řada:

  1. Cvičení sluchu – procvičovat sluchovou diferenciaci tj. „umět si vybrat podstatné“
  • zvuky přírody (umět přírodou procházet a slyšet například bublání

potůčku, šumění větru ve větvích, zpěv ptáků na jaře, kokrhání

kohouta,…)

  • zvukové hračky (zvoneček, zvonící míček,…)
  • pohybové hry (Na slepou bábu – dítě odhaluje, odkud přichází zvuk, Na

Peška – zavřené oči – dítě se musí sluchově orientovat, Ptáčku, jak

zpíváš,….)

– přirozené situace (např. někdo je za dveřmi, někdo volá, přijíždí auto,

na půdě chroupe myš atp.)

  1. Cvičení dechu – nosní dýchání je přirozenou dýchací cestou a podílí se na mluvení především výdechovým proudem vzduchu, klidové dýchání by mělo být neslyšitelné, procvičovat správné dýchání např. při relaxaci
  • dechové hračky (větrníky, píšťalky, trumpetky, papírové foukačky,

lodička na vodě a foukání do ní, foukání bublinek slámkou, pití

brčkem, frkačky z pouti, nafukování balónku,….)

  • hry (foukací fotbal,….)
  • běžné situace (zahřívání studených rukou – můžeme na ruce dýchat

teplý vzduch a spojit s říkankou: To to zebe, je to z nebe, pálí nás, je to

mráz., foukání do horké polévky: Talířek je kulatý, polévka je horká,

ale já se nespálím, do polévky foukám., foukání do chmýří pampelišek,

do ohýnku: Hoř, ohníčku, hoř, přijde na tě tchoř.Nebudeš-li hořeti,

povíme to kuřeti.Kuře ti dá kamenem, budeš hořet plamenem., foukání

na bolístku: Polámal se mraveneček, ví to celá obora.O půlnoci zavolali

mravenčího doktora, doktor klepe na srdíčko, potom píše recepis:

třikrát denně prášek cukru, bude chlapík jako rys.Dali prášky podle

rady, mraveneček stůně dál.Celý den byl jako v ohni, celou noc jim

proplakal.Čtyři stáli u postýlky, pátý těšil: Neplakej.Pofoukám ti na

bolístku, do rána ti bude hej.Pofoukal mu na bolístku, pohladil ho po

čele, hop, a zdravý mraveneček ráno skáče z postele.)

  1. Cvičení hlasu – hlas vzniká rozkmitáním vzduchu v rezonančních dutinách, procvičovat motoriku mluvidel
  • vyplazování jazyka, kočička se olizuje, skroutit jazyk do trubičky,

jazyk nahoru a dolů „houpačka“, jazyk vpravo a vlevo „hodiny“, jazyk

se snaží dosáhnout na nos atp.

  • rozkmitání rtů, auto jede, špulení rtů – pískání, mlaskání jako prasátko,

otvírání a zavírání pusy – ryba atp.

  • svalstvo kolem úst, smát se, dělat „obličeje“,….
  • zpěv pomáhá rozvoji mluvidel, ale také rozšiřuje hrudník a podporuje

správné dýchání, plíce, při zpěvu se dítě učí správně artikulovat a

koordinovat mluvidla a sluch

  1. Všeobecný rozvoj řeči – vyjadřovat se přiměřeně svému věku, mít určitou slovní zásobu, umět tvořit věty, komunikovat v dialogu, učit se s hlasem zacházet a poznávat ho
  • zpěv – před usnutím, při práci, ve volných chvilkách, vyjadřovat

zpěvem svou náladu (radost, smutek,….)

  • hry s hlasem a pohádkou (např. jak mluví vlk, kůzlátka, myška,

medvěd,…)

  • loutkové divadlo hrané učitelkou, návštěvy divadla samotného, divadlo

hrané dětmi

  • vyprávění (např. s knížkou nad obrázky, co nejvíce vyprávěných

pohádek, příběhů, zážitků, o všem co přináší život)

  • čtení (pohádky, příběhy, na pokračování)
  • poslech (gram., kazeta – co nejméně, televize vůbec)
  • hry s říkadly (cvičení rytmu řeči, dialogu, doplňovat pohybem)
  • pěstovat humor a vtip

Ptala se Nanynka,

ptala se Kuby:

Pověz mi, jestli má holoubek zuby?

Řekni mi Nanynko,

proč jsi tak hloupá,

kdopak holoubkovi

do huby kouká!

Kmotra! Copak?Pojďme!Kampak?Vařit!Copak?Ryby, raky, raky, raky.Dáš nám?Taky, taky, taky.

Náš kocourek zlámal nohu, nepřišel nám týden domů.Jaký byl?Strakatý, ocásek měl makatý.

Co bylo k snídani?Hrneček mazání.Co bude k obědu?Hrneček od medu!Co bude k večeři?Hrneček od peří.A co ještě?Starý kleště.A co víc? A už nic.

Chodí Váša maličký, dupají mu botičky.Dupy, dupy, dupy, dup.

  • promítání diafilmů s vyprávěním („černá hodinka“ v zimě)
  • pohybové hry s říkankou nebo se zpěvem (Na kočku, Na kvočnu,

Na pasáka, Na ovečky, Kolo, kolo, Na sluníčko a na měsíček, Na

zlatou bránu, Na slepou bábu, Na hlídače, Na kočku a myš, Na pastičky,

Na židličky, Na peška, Had leze, Na vodníka, Na sochy, Na jelena,

Polívka se vaří, Na čížečka, Na šáteček,….)

f) Grafomotorika:

Grafomotorická cvičení provádíme ve volných chvílích během celého dne (dopoledne i odpoledne) s jednotlivými dětmi i se skupinami.Cvičení motoriky chápeme v přímé souvislosti s rozvojem řeči (řečová regulace motoriky, fixace hlásky v rýmech, říkadla).

Základní metodická řada:

  1. Poznávání materiálu hmatem (tj. nejpřirozenější cvičení – hlazení povrchu, osahávání, ohmatávání prsty).Na podzim můžeme využít hry s přírodninami, v zimě činnosti ve třídě zaměřené na dřevo, vlnu, papír, textil atd., na jaře hry s vodou a hlazení např. kamenů v ní, hry s pískem, prohrabávání třeba korálů v míse atp.
  1. Cvičení prstů (hry s vlastním tělem a říkadlem)

Vařila myška kašičku na zeleném rendlíčku: (míchání prstem na dlani)

tomu dala, tomu nic, tomu málo, tomu víc, (ukazujeme na prsty)

ten plakal, ten skákal (také)

a ten maličký frrrrr do komůrky, tam se napapal. (dvěma prsty do podpaží)

To je táta, to je máma, to je dědek, to je bába, to je klouček, malý souček. (ruka

v pěst, druhou rukou ukazovat na postupně se otvírající prsty směrem od palce)

Třepám, třepám ručičky!

Táta koupil botičky, aby nožičky běhaly a ručičky třepaly. (v sedě na zemi třepat

prsty a kopat nohama)

Co dělají prsty?

Ten vaří – ten smaží – ten peče – ten říká: dej mi kousek! – ten odpoví: matla –

matla – matlafousek! (od palce začínáme ukazovat)

Jede jede myška okolo rybníčku, veze, veze proutí ocáskem si kroutí. (dvěma prsty

kolem pupíku)

Běží myška po polici, nese s sebou homolici.

Myško malá, maličká!uteč, číhá kočička – utíkej, utíkej!(dvěma prsty po tělíčku

drobné krůčky od nožiček přes kolínka po bříško až pod bradičku)

Toto jest oltáříček. (hladit čelo)

To jsou světýlka (zakrýt rukama oči)

To jsou polštáříčky (hladit tváře)

To je zvoneček – cililink cink!cililink cink! (zatahat za nos)

Kovej, kovej kováříčku!

Okovej mně mou nožičku,

okovej ji hezky, dám ti čtyři český,

okovej mně obě, zaplatím já tobě,

na svatýho Víta dám ti míru žita, na svatýho Vavřince dám ti míru pšenice.

(dítě si v sedě uchopí nohu za patičku a druhou rukou pěstí zlehka do rytmu

potlouká)

V tom královském sídle měli mouchu v jídle.

Moucha jedla, pila, pak se utopila. (v rytmu pomalu zavírat a otvírat pěst, palec je

v pozici proti ostatním prstům)

Každá ručka má prstíčky, (zatřepat prsty)

zavřeme je do pěstičky, (pěst)

bum bum na vrátka, to je krátká pohádka. (pěstmi o zem v rytmu)

Ručičky si spolu hrají, mnoho práce nadělají, (proplétáme prsty)

bum bum na vrátka, to je krátká pohádka. (pěsti o zem)

Hlava, ramena, kolena, palce,….

My dáme….

Pohybová hra: Na kuchaře (děti v kruhu, uč. se ptá: kuchaři, co děláte?, děti:

pečeme, mícháme, krájíme,….napod. rukama)

Poh. hra se zpěvem: na ševce (ukazovák je jehla)

Počítání prstů

Všechny moje prsty schovaly se v hrsti. (pěst)

Spočítám je hned: jedna, dva, tři, čtyři, pět! (ukazovat druhou)

Paci, paci, pacičky, táta koupil střevíčky (tleskání)

a maminka pásek za myší ocásek

a babička čepičku za tu černou slepičku

a dědeček kabátek za těch deset prasátek

a kmotříček kožíšek za lískový oříšek.

  1. Cvičení ve vzduchu, obkreslování tvaru rukou

Navinuji klubko nití, budu si šít kabátek.

Kočka tlapkou nitě chytí, tahá mi je nazpátek.

Válím, válím kuličku, z té udělám sukničku.

Válím druhou nazpátek, z té udělám kabátek.

A ta třetí kulička bude malá hlavička. (prstem do vzduchu a celou rukou kroužit

nebo je možné použít i pro grafické cvičení s tužkou)

Hřej sluníčko, hřej,

hory, doly krej.

povyskoč si výše,

na té naší střeše kolo udělej. (od malých kruhů v zápěstí ke středním v lokti a k

velkým v rameni)

Jaro je tu, jé, jé, jé, Jenda než se naděje, (kroužení rukou pod zavěšeným kruhem)

je tu jarní kytička, nad ní krouží včelička.

  1. Pochopení tvaru tělem

Houpy, houpy, houpy, kočka snědla kroupy,

kocour hrách na kamnách,

koťata se hněvaly, že jim taky nedali. (houpání dítěte na klíně)

Jak se jezdí?

Takhle jedou páni,

takhle jedou staří kmáni,

takhle jedou husa – husa – husa – husa – husaři. (houpání dítěte na kolenou)

Pohybové hry: Na židličky

Na včeličky

Na domečky (na znamení na květinu, do domečku, běh v kruhu)

  1. Přenesení poznatku na papír – nejprve velké formáty balícího papíru, později a postupně zmenšovat tvary (nejst.děti), je možné opakovat už naučená říkadla, která jsou zde uvedena a doplnit je graficky: Houpy, houpy,….Takhle jedou….Vařila myška…..Jede, jede myška….Kovej, kovej….A, B, C, D, kočka….Prší, prší….Řežu, řežu polena,….až mě bolí kolena, až mě bolí celý kříž, řízy, řízy, řízy, říz!

Melu, melu pšeničku do zlatého hrníčku.

Až umelu budu píct, až upeču budu jíst.

Ladova říkadla: Skákal pes

Jedna dvě

Sysel leze

Šla babička do městečka, koupila tam dvě vajíčka, dědečkovi hůl, vnučce

hřebínek, svázala to do uzlíčku a šla domů

Kolo, kolo, koloděj, tohle bude čaroděj.Oči má jak kočka, nos jako kost, do

srdíčka špulí pusu, okolo má hodně fousů.Na hlavě má napíchnuté špendlíky, je to

divous veliký.

Pracovní listy – Podívej se mamičko atd.

Nejdříve obtahovat větší tvar v předtisku, pak napodobovat menší.Sledovat

uvolněnost ruky (zápěstí, loket, rameno ), držení tužky, tlak na tužku, držení

těla,… Zvláště a individuálně se věnovat levákům a předškolákům.

  1. Výborným cvičením jemné motoriky ruky jsou také běžné hry s drobnými stavebnicemi (dřevěná Tofa, korálová mozaika, magnetky,….), kreslení, hry s vlnou – háčkování bez háčku, vázání, uzlování,…pro starší děti tkaní atd., na podzim hry s přírodninami,….

Na bramborového krále

Stínové divadlo

Srneček – palce obou rukou se spojí se špičkami prostředníčků a prsteníčků

tj.hlava, ukazováček a malíček jsou vztyčeny tj.uši

Zajíček – jedna ruka spojí prsty dlaně jako u srnečka, druhá vzpřímeným

ukazováčkem a prostředníčkem se přiblíží k hlavě tj.nožky

Kachna – palec přitiskneme k ukazováčku, ostatní prsty ohneme tj.hlava , druhou

rukou vějířovitě bez palce přidáme prsty k hlavě tj.ocas

Pes – sepneme ruce, palce míří vzhůru, nedotýkají se, sepnuté ruce tvoří hlavu,

palce uši

Okénko do nebe – ve výši nosu spojíme špičky palců a ukazováčků (okénko),

ostatní prsty vějířovitě roztáhneme, díváme se do nebe a povídáme si, co tam

vidíme.

Na závěr chci podotknout, že hry s prsty nebo celou rukou děti uklidňují, odstraňují únavu, příznivě působí při kašli, rýmě a mírném nachlazení.

g) Ekologický program /environmentální vzdělávání/:

Cíl: být schopen měnit svoje jednání s ohledem na životní prostředí, umět pečovat o přírodu.

Prostředky: hra, práce, vycházky, pozorování, televize (pořady o přírodě – doma), výt.činnosti, pokusy,….

Přírodní prostředí a pobyt v něm je jednou ze základních potřeb dětí.Přímý kontakt s rostlinami, zvířaty a přír.materiály jim přináší uspokojení.Člověk je součástí přírody – pro děti je to přirozené.

  1. Naše země a co se s ní děje
  • kyselý déšť: vysvětlení – továrny, elektrárny, automobily,…nebezpečné neviditelné plyny, dostávají se do dešťových mraků a smísí se s deštěm a padají zpět na zem, jsou kyselé jako citron tj. kyselý déšť, který zabíjí rostliny, zvířata, škodí lidem (všichni pijí tuto vodu)

PRO NÁS:

  • méně svítit, méně jezdit autem, nepoužívat spreje,…
  • pokus (sběr dešťové vody do nádoby a pozorování nečistot v ní)
  • říkanky (Dešťové kapičky dostaly nožičky,….)
  • poh. hry (Na vodníka,….)
  • zpívání
  • znečištěný vzduch: vysvětlení – podobně jako u kyselého deště, nečistoty z továren a jejich výrobků se dostávají do vzduchu, znečištěný vzduch škodí rostlinám, zvířatům a lidem (všichni ho dýcháme), vzduch už není průzračně čistý, ale je šedý (šedý vzduch se jmenuje SMOG)

PRO NÁS:

  • zasadit květiny, stromy, pečovat o zahradu
  • poradit rodičům a ostatním dospělým, aby nepálili plasty a odpadky, sportovat, jezdit na kole
  • pozorování čirého a teplého vzduchu nad komínem, nad polem v létě, šedý vzduch nad Turnovem nebo Libercem,
  • pozorování špinavého sněhu, zaprášených listů rostlin
  • odpadky: vysvětlení – odpadky jsou všechno to, co nepotřebujeme a vyhazujeme, co se stane s odpadem a kam zmizí?Představuje nebezpečí pro zvířata, znečišťuje vodu, vzduch, půdu (např. střepy, polystyrén, plasty).Spalovny spalují odpad.

PRO NÁS:

  • sbírání odpadků, čistit svoje okolí (např. v lese, kolem školy atp.)
  • vyhazovat odpadky vždy do koše
  • sběr papíru, železa (pomáhat rodičům)
  • využívat věci a zbytečně nevyhazovat a neplýtvat
  • pozorovat okolí silnic a dálnic, lesa (povalující se odpadky, rostlina zavalená odpadem, zraněné zvíře)
  • popeláři
  • znečištěná voda: vysvětlení – voda je v jezerech, řekách, potocích, rybnících, mořích a oceánech,…., na Zemi jí je víc než pevniny, všechen život na Zemi je na vodě závislý, voda je nejdražší tekutina na světě, přesto ji znečišťujeme (přímé vypouštění chemikálií a odpadu do vody, prosakující olej a nafta, hnojiva na polích jsou splachována při dešti do vody, oceány jsou dokonale využívány jako skládka odpadu, havárie tankerů a požáry na moři,….

PRO NÁS:

  • šetřit vodou (nenechat kohoutek zbytečně téct, při zalévání, při koupání,…)
  • chránit vodu a její čistotu ( vyčistit potůček ve Studnicích, vypravit se na výlet k říčce Mohelce a pozorovat život v ní a kolem ní,…)
  • pozorovat deště, mrholení, kaluže, rybník a znečištění (auta a olej, skládka u vody)
  • hry s vodou (viz. Program, koupání v čisté vodě)
  • práce – zalévání, mytí hraček
  • vyprávění pohádek a příběhů o vodě (Vodní víla,….)
  • zpívání o vodě
  • poučení: Co je vodoměr? (voda stojí peníze)
  1. Slunce a Vesmír (Sluníčko a my děti – Z. Večeřová)
  • Co je sluníčko? (hvězda) – v noci vidíme na obloze další její sestry, je jich nepočítaně
  • Jak Slunce vypadá? (žhavá koule)
  • Jak se jmenují některé další planety sl. soustavy? (Vesmír na dosah ruky – J. Nayer)
  • Co nám Slunce dává? (světlo, teplo) – vše živé na zeměkouli potřebuje světlo a teplo

PRO NÁS:

  • pozorování Měsíce, hvězd, duhy (duha je Slunce v dešti), bouřky a blesku (nikdy si nestoupej při bouřce pod strom), hromu, dalších úkazů na obloze, sledování putování Slunce na nebi (východ, západ, červánky, jak se mění den vzhledem k postavení Slunce na obloze)
  • dlouhodobé pozorování ročních období (změny v přírodě, čím jsou typické roční doby)
  • činnosti: slunění (krátkodobě, chraň se před silným sl. zářením, nedívej se přímo do sluníčka, cítíme teplo)
  • pokusy: vypaření vody z misky (pohádka o štěňátku, jak mu sl. vypilo vodu), vysušení mokrého hadříku na sluníčku (prádlo), zapálení papíru lupou, „prasátko“ (odraz světla) – pohádka O prasátku z Pískavého kornoutku, tání sněhu v misce na topení, praporky ve větru, horký vzduch nad ohýnkem ( tetelí se a stoupá a na jeho místo se žene studený vzduch tj. vítr a má sílu od Slunce
  • hry s foukáním (do listů, do polévky, f. hračky), pouštění draků ve větru, mýdlové bubliny (stoupají, žene je vítr), psychomotorická hra na světlo a tmu
  • pohádky Tři zlaté vlasy, Jak dědeček zasadil řepu, O dvanácti měsíčkách, O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku,…
  • poezie a zpívání
  • knihy (Sluníčko a my děti, Pískací kornoutek, První encyklopedie,…)
  • poučení o využití, ohřívání vody, přeměna sl. paprsků na elektřinu,….
  1. Ochrana zvířat a rostlin
  • důvod: každé zvíře a rostlina je součástí přírody, která na Zemi existuje.I my lidé jsme její součástí.Všichni dohromady máme své důležité místo na Zemi, tvoříme řetěz, když vypadne některý článek, řetěz se poškodí.

Navíc: je to zábava.

PRO NÁS:

  • neubližovat živým tvorům a respektovat je, ovládat své chování
  • práce na zahradě, pečovat o ni, zasadit nové rostliny, pečovat o zvířata doma (dostatek volnosti, ne na řetěz nebo do klece, potrava, čím můžeme nevědomky zvířeti ublížit), pečovat o zvířata ve volné přírodě (krmítka a budky pro ptáky, krmení z. v lese)
  • pohybové hry na zvířata
  • pokusy: ohryzek jablka položit na zahradě na méně frekventované místo a pozorovat další dny – spousty hmyzu
  • návštěva zoo (zachování druhu), divadla
  • čtení o zvířatech a rostlinách (pohádky, příběhy, bajky)
  • pozorování žížaly a její důležitosti v přírodě, pozorování divokých a domácích zvířat, rostlin (dlouhodobé pozorování růstu a zrání)

– pedagogové se dále vzdělávají v této oblasti

– využíváme ekologické výukové programy center ekol. výchovy /např. Čmelák, Divizna,…/

– spolupracujeme s rodinou při vytváření odpovědných postojů k životnímu prostředí

h) Protidrogový program, rodinná a sexuální výchova:

Vývoj drogové problematiky ve světě i u nás potvrzuje nutnost preventivního působení na co nejnižší kategorie dětí. Prevence drogových závislostí musí být založena na širším kontextu podpory zdraví. Přičemž chápeme zdraví jako duševní pohodu spolu s tělesnou a sociální .

Zdravověda

  • základní vědomosti o lidském těle (funkce jednotlivých orgánů, smysly, hygiena, duševní hygiena,…), kniha Filipova dobrodružství, hlava, ramena, kolena,…., Každá ručka, a další říkadla,…., posloucháme srdíčko,…
  • zdraví a nemoc (pochopení pojmu zdraví jako naprosté pohody duševní, tělesné a sociální, jak si zdraví můžeme chránit a které aktivity ho pomáhají udržovat, hygiena, pochopení tělesné zdatnosti jako faktoru, který podporuje zdraví ve všech třech jeho složkách,…), Polámal se mraveneček, pohádky, hry, sporty, vycházky,…
  • zdravá výživa (zdravé a nezdravé potraviny, zásada, že nejzdravější strava je pestrá, zvykat si na různé chutě, chápat optimální skladbu jídelníčku a které potraviny by měly převažovat,…), Filip II. díl

Rodinná a sexuální výchova

  • základní povědomí o vztazích v rodině (matka – otec, matka – dítě, otec – dítě, vzájemná láska v rodině, soudržnost rodiny a obětavost pro druhé, rodina nás chrání a pomáhá nám,…
  • základní rozdíly mezi mužem a ženou (pohlavní orgány a jejich hygiena, uvědomění si svého „já“ – co jsem a kam patřím,…)
  • vznik života a péče o novorozence (přiměřené odpovědi na příležitostné otázky dětí, odpovídat pravdivě a srozumitelně)

Násilí a drogy

  • informace o léčivých rostlinách a jejich sběr, další lesní plody (naučit se je poznávat, vědět, že mohou být i nebezpečné a jedovaté)
  • nebezpečí pohozených věcí (chovat se bezpečně při nálezu např. jehel nebo inj. stříkaček tj. nikdy se nedotýkat a vědět, že hrozí nakažení závažnou nemocí
  • nebezpečí od cizích lidí (nemluvit s cizími lidmi a nikam s nimi nechodit, vědět o nebezpečí, které hrozí, umět užívat slůvko „ne“ a nacvičovat to v různých situacích, umět volat o pomoc a vyzkoušet si to, v případě nebezpečí se umět obrátit na jiné osoby, kterým důvěřuje, telefon, nácvik „lži“ v nebezpečných situacích např. tatínek spí a nemám ho budit,….), poh. O Kůzlátkách
  • kouření (proč lidé kouří, kouření jako rituál např. dýmka míru, škodlivé důsledky kouření na lidský organismus, nestrašit děti např. smrtí rodičů,…)
  • alkohol (základní znalosti o alkoholu, prohloubit znalosti o působení alkoholu jak těsně po požití tak dlouhodobé zdravotní následky, závislost,…)
  • drogy (léky a drogy, léky mohou pomáhat, ale také se stát drogou, prohloubení znalostí o nebezpečí a následcích užívání některých látek, kde se drogy vzaly a existence některých rostlin,…)
  • vztahy k ostatním ( uvědomit si podstatu přátelství a podporovat vznik prvních přátelství, důležitost kamarádství pro lidský život, řešení navozených situací „co bych dělal, kdyby….“, moje role,…)

Týrání dětí

  • bití dětí
  • podrážení a lámání sebevědomí
  • zanechání dítěte bez dozoru
  • nevšímání si dítěte
  • vysmívání se dítěti
  • nutit dítě k dotyku
  • předvádět dítěti a ukazovat pornografii
  • dotýkat se dítěte kde nechce
  • neustále dítěti nadávat
  • využívat dítě
  • zanedbávání zdravotních potřeb
  • zanedbávání dostatečné výživy
  • zanedbávání čistoty dítěte
  • nenaslouchání dítěte
  • zanedbávání potřeby vzdělávání
  • šikana dítěte v různých podobách

V případě potřeby je možné se obrátit se na Referát sociálních věcí OkÚ Liberec, oddělení péče o rodinu a dítě.

Linka bezpečí tel: 116 111, pomoc@linkabezpeci.cz

i) Rozvoj smyslového vnímání:

(zrak, sluch, hmat, čich, chuť)

Cíl: rozvíjení a zjemňování smyslového vnímání jako základu pro duševní a rozumový rozvoj dítěte v souvislosti s řečí

Prostředky: přirozené situace, psychomotorické hry, didaktické hry, pohybové hry, námětové hry, práce, pohyb, sport

Dítě předškolního věku vnímá předměty kolem sebe ještě celostně.To znamená, že nevěnuje mnoho pozornosti částem a detailům, pokud ovšem není jeho pozornost upoutána něčím nápadným.Pozdější problémy v chování a učení mohou být důsledkem deficitů v těchto funkcích.

Schopnosti vnímat nejrůznější tóny, tvary, barvy, zápachy, materiály, vlastnosti atd. našimi smysly se vyvíjí postupně a individuálně.Dítě potřebuje ke svému poznávání pocit bezpečí, klid, dostatek času.

Tyto schopnosti dítěte se nerozvíjejí samy od sebe s přibývajícím věkem, ale je nutno je procvičovat a povzbuzovat.Smyslové vnímání proto úzce souvisí s činností dětí i dospělých.Podněty k vnímání a pohybu jsou nutné, aby se podpořil všestranný osobnostní rozvoj dítěte.

  1. Zrakové vnímání
  • trénink očních svalů (umět fixovat pohyblivé a pevné cíle)
  • vidění oběma očima
  • koordinace očí a pohybu těla nebo jeho částí (koordinace oko – ruka)
  1. Přirozené situace: dítě pozoruje vše kolem sebe, hledá svoji značku, známý obličej, svoje oblečení, trénuje oční svaly, když pozoruje letadlo na obloze nebo kočku na stromě, třídí a staví ze stavebnic, uklízí a hledá předměty, pomáhá dospělým (přines mi, prosím,…., podej mi, prosím….)
  2. Psychomotorické hry: Hoří, hoří, přihořívá

Na schovávanou (předměty, děti)

Co chybí? (několik předmětů zakryjeme a 1 dáme stranou)

Kdo má na sobě něco červeného?

Na prasátko (zrcátko a slunce, děti chyt.)

tobogán s kuličkou (nebo k. v obruči, cesty z kostek)

Na kouzelnou krabičku

puzzle

  1. Stolní hry: pexeso, loto, domino, různé skládačky
  2. Didaktické hry: půlené obrázky, dokreslování, hledej stejné obrázky nebo rozdíl dvou atd.
  3. Pohybové hry: míčové hry

Pan čáp ztratil čepičku

Polívka se vaří

Na jelena

Škatulata, hejbejte se

školka, panák

  1. Práce: při jakékoliv práci oko spolupracuje s rukama
  2. Sebeobsluha a stolování: rovněž spolupráce oka a ruky
  1. Sluchové vnímání (akustické)
  • reakce na sluchové vjemy (odkud přichází zvuk)
  • rozlišovací schopnosti (hlasitě – tiše, jasně – temně, dlouze – krátce)
  • rozpoznat citové zabarvení hlasu
  1. Přirozené situace: dítě poslouchá zvuky a tóny přicházející z okolí, komunikuje s ostatními a rozlišuje hlasy a jejich zabarvení, spojuje předměty, lidi a zvířata a jejich charakteristickým zvukem
  • poslouchej, kdo je za dveřmi
  • něco šramotí na půdě
  • poslouchej vítr, meluzínu v komíně, déšť pod okny, bouřku a hrom,….šumění korun stromů ve větru, tráva, zpěv ptáků (kukačka), hlasy zvířat
  • auta jedou, houkají, řeže pila a jiné nástroje a technika, jede vlak
  1. Psychomotorické hry:
  • hádání zdroje zvuku (např. zavázané oči nebo skupina)
  • hádání hlasu jiných dětí,
  • „na šeptání“
  • „na dupanou“(měnit sílu)
  • poslouchat zvuk plechovek naplněných různým materiálem (vždy 2 stejné)
  • poslouchat dlouhou trubicí (vzkazy)
  • hra na déšť (vyťukávání)
  • kdo zvoní? (4 děti z různých stran)
  1. Didaktické hry: hry se slovy (např. jakou hláskou začíná a končí,…)
  • co si myslím? (začíná to na B)
  • slovní fotbal
  1. Pohybové hry:
  • Na tichou poštu
  • Na krvavé koleno (ticho střídá hluk)
  • Ptáčku, jak zpíváš?
  • Na ozvěnu
  • Honzo, vstávej!
  • pohybové hry s říkankou a reakce na ni
  • pohybové hry se zpěvem
  1. Práce: komunikace při prac. činnosti
  1. Hudba a zpěv:
  • hra na tělo a jednoduché nástroje
  • hra na sklenky naplněné vodou
  • tanec (diskotéka)
  • poslech hudby (např.relaxační)
  • zpívání s kytarou nebo klavíre
  1. Hmatové vnímání

– trénink kožních receptorů (zejména na ruce ): teplo – zima, drsnost – hladkost, ostrost – tupost, mokro – sucho atp.

  1. Přirozené situace: při setkání s lidmi a zvířaty (doteky) , manipulace s předměty, v přírodě (rostliny, kameny, tráva, písek, bláto, kůra,….chůze naboso (rosa studená) viz. Program a Bezpečnost dětí v MŠ (vědět na co nesmím sahat a znát následky – horká kamna, cizí zvíře, chemikálie, jedovaté plody atd.)
  2. Psychomotorické hry:
  • Kouzelný pytlíček
  • Na dotýkanou (dítě má zavázané oči,dotkneme se ho lehce a dítě se dotkne nás na stejném místě
  • hry s nohama (např. v kruhu na zemi se snaží bosé děti uchopit zmačkaný papír, kelímek,….)
  • v létě zkoušet teplou a studenou vodu rukama i nohama
  • Na lechtanou (lechtání pírkem)
  • Na šlapanou (děti přecházejí bosé po různých materiálech)
  • hmatový pytel (roztřiď předměty hranaté, kulaté nebo najdi z čeho se pije, čím se češe atd.)
  • věž z rukou (ruce v pěst se drží za palec, Meleme, meleme,…)
  1. Pohybové hry: míčové hry
  2. Práce: s ponkem, hřebíky, smirkem, pilkou dřevem,….,na zahradě, (listí, okopávání, plevelení,….),pečení z těst
  3. Sebeobsluha: při oblékání, při stolování
  4. Manipulační hry:
  • navlékání korálků
  • vyšívání bez jehly i s jehlou
  • mozaikové drobné stavebnice
  • skládačky
  1. Tvořivé hry:
  • tkaní na rámečku i jinak
  • háčkování bez háčku i s háčkem
  • tvoření z hlíny, těst
  • kresba, malba a jiné výtv. techniky
  • tvorba z papíru (stříhání) atp.
  1. Čichové vnímání
  • Trénink čichových receptorů (silná vůně, sladká, štiplavá, zápach a nepříjemné čichové vjemy)
  1. Přirozené situace: v přírodě (učit se vnímat vůně charakteristické pro určité místo nebo situaci např. vůně lesa, květin, vůně u potoka, vůně deště, zvířat atd.), mezi lidmi (char. vůně pro určitého člověka), při stolování (vůně jídla a nápojů spojená s příjemnem), při setkání s technikou (pachy spojené např. s auty, továrnami, kouř,…viz. ekologický program)
  2. Didaktické hry: Hádej, co cítíš (např. kůra, smola, květiny, kopr, cibuli nebo ovoce)
  3. Práce: při práci na zahradě (např. čerstvě zrytá půda, rostliny atd.)
  1. Chuťové vnímání
  • Trénink chuťových receptorů (chuť sladká, kyselá, slaná, kořeněná, hořká,….a umět pojmenovat)
  1. Přirozené situace: v přírodě (lesní plody, ovoce, zelenina), při stolování (vychutnat jídlo, hovořit o chutích i o tom, co je nezdravé např. příliš slané), znát nebezpečné situace a co nesmím ochutnávat (léky, chemikálie, jedovaté plody atd., znát následky, viz. kapitola Bezpečnosti dětí v MŠ)
  2. Didaktické hry:
  • Hádej, co ochutnáváš
  • Najdi dvě stejné chutě

X. Autoevaluace mateřské školy a hodnocení dětí

Autoevaluace je proces průběžného vyhodnocování vzdělávacích činností, situací i podmínek vzdělávání, realizovaný uvnitř mateřské školy, který se odehrává v několika na sebe navazujících a neustále se opakujících fázích /sběr informací, analýza informací a plán dalšího postupu/. Poznatky získané tímto průběžným vyhodnocováním poskytují pedagogům zpětnou vazbu o kvalitě vlastní práce a pedagogové by jich měli cíleně využívat k optimalizaci a zlepšování vzdělávacího procesu i podmínek, za nichž vzdělávání probíhá.

Mateřská škola vyhodnocuje svou práci komplexně. V praxi zaměřuje svou pozornost na

následující cíle:

pedagogické:

  • naplňování cílů ŠVP

  • kvalita podmínek vzdělávání

  • způsob zpracování a realizace obsahu vzdělávání /jednotlivé bloky/

  • práce pedagogů včetně sebereflexe

  • výsledky výchovně vzdělávací práce

  • školní klima

  • spolupráce s rodiči, komunitou

  • kvalita integrace

administrativní:

  • řízení zaměstnanců /odměňování, vzdělávání, motivace,…/

  • hospodaření s prostředky a provoz

  • hospodaření s majetkem

  • dokumentace, informace

  • vztahy s partnery

  • bezpečnost a pořádek

  • stravování

Systém evaluace /popisuje pravidla, podle nichž škola postupuje/:

  • předmět evaluace /cíle a záměry vých.-vzděl. práce, soulad práce se ŠVP, vzdělávací bloky a témata, personální zabezpečení, organizace školy, přenos informací uvnitř školy i navenek, vedení provozních zaměstnanců, vedení začínající učitelky, hospitační a kontrolní činnost, další vzdělávání pedagogů, materiálně-technické podmínky ve škole, realizace školního programu, výsledky vzdělávání, další zajištění tj. např. spolupráce s partnery, rodiči, prezentace školy, aktivity školy,…/

  • techniky evaluace /analýza dokumentů MŠ, analýza dětských prací, diskuze, dokumentace o dětech, hodnocení práce učitelky ředitelkou, hospitace, kontrola třídní dokumentace, pozorování, práce s rámcovými cíly vzdělávání, rozhovor, záznamy a zprávy o kontrolách, záznamy z pedagogických porad, zpětná vazba/

  • časový plán pedagogické autoevaluace:

    1. denní hodnocení /záznam do třídní knihy/

    2. týdenní hodnocení /záznam výchovně vzdělávací práce na zvláštním archu s vyhodnocením

    3. dvouměsíční /individuální záznamy o dětech/

    4. průběžně /dětské práce, hospitace, pozorování…/

    5. dvouleté /Závěrečná evaluační zpráva/

Za pedagogické hodnocení zodpovídají obě učitelky. Ručí ředitelka.

Povinnosti pedagoga:

  • pravidelně sledovat průběh předškolního vzdělávání a hodnotit jeho podmínky i výsledky

  • provádět evaluační činnosti – sledovat a posuzovat účinnost vzdělávacího programu, kontrolovat a hodnotit výsledky své práce, sledovat a hodnotit individuální pokroky dětí v jejich rozvoji a učení, monitorovat, kontrolovat a hodnotit podmínky, v nichž se vzdělávání uskutečňuje

  • výsledky evaluace samostatně uplatňovat v plánování i v procesu vzdělávání

Závěrečná autoevaluační zpráva je vypracována vždy 1x za dva roky. Je neveřejná a slouží výhradně potřebám MŠ. Je k dispozici ČŠI. Vypracuje ji ředitelka ve spolupráci s ostatními zaměstnanci. Ručí ředitelka.

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.