ŠKOLNÍ VÝCHOVNĚ –VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Mateřské školy Paceřice

SVĚT KOLEM NÁS“

Předkladatel: Mateřská škola Paceřice, přispěvková organizace, okres Liberec

Statutární zástupce: Mgr. Petra Bartko, ředitelka školy

Platnost dokumentu: od 1.9.2017

ŠVP byl projednán na pedagogické radě dne 31. 8. 2018

Podpis ředitele: razítko:

OBSAH

Charakteristika mateřské školy …………………………………………………4

Provoz mateřské školy ……………………………………………………..….4

Koncepce Mateřské školy Paceřice: ………………….………..…….……….4

Charakteristika tříd …….…………………………………………….……….5

Specifika předškolního vzdělávání, metody a formy práce ………..…….….6

Metody výchovně vzdělávací práce ………………………………………………….6

Prostředky výchovně vzdělávací práce ……………………………………………..6

Klíčové kompetence ……………………………………………………………….….7

  1. kompetence k učení ………………………………………………………………..…7

  2. kompetence k řešení problémů ……………………………………………..……….8

  3. kompetence komunikativní ………………………………………………….………8

  4. kompetence sociální a personální ………………………….……….………………..8

  5. kompetence činnostní a občanské ………………………………………….………..8

Vzdělávací oblasti ………………………………………………………………9

  1. Dítě a jeho tělo …………………………………………………………….………..….10

  2. Dítě a jeho psychika …………………………………………………………..……11

  1. Jazyk a řeč ……….……………………………………………………….….11

  2. Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace ………………………………………………………………….……13

  3. Sebepojetí, city, vůle ………………………………………….……………..14

  1. Dítě a společnost ……………………………………………………………….……15

  2. Dítě a svět ……………………………………………………………………………16

  3. Dítě a ten druhý ……………………………………………………………………..17

Popis podmínek v MŠ Paceřice pro předškolní vzdělávání

Věcné (materiální) podmínky ………………………………………………………19

Hygienické podmínky ……………………………………………………………….19

Prostorové podmínky ……………………………………………………………….19

Personální a pedagogické zajištění ………………………………………………….20

Životospráva …………………………………………………………………………20

Režimové požadavky MŠ Paceřice …………………………………………………21

Psychosociální podmínky …………………………………………………………..22

Řízení mateřské školy ………………………………………………………………23

Popis spolupráce s rodiči ……………………………………………………………24

Popis spolupráce s OÚ Paceřice ……………………………………………………25

Popis spolupráce s ostatními školami ……………………………..……………….26

Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí ……………………………………………………..…..………………..26

Kritéria přijímání dětí a ukončení docházky ……………………………….28

Individuální vzdělávání …………………………………………………..….29

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami ……………………29

Individualizovaná pomoc učitele ……………………………………………………30

Plán pedagogické podpory (PLPP) – podpůrná opatření 1. stupně.……………………………………………………………………………………………..…30

PLPP 2.-5. stupeň, případně Individuální vzdělávací plán (IVP) ………….…….30

Vzdělávání dětí nadaných …………………………………………………….30

Vzdělávání dětí od dvou do tří let ……………………………………..….…30

Tématické výchovně-vzdělávací bloky a jejich charakteristika ……………31

  1. Dětičky, pojďte k nám do školičky ……………………………………………………….32

  2. Barevný podzim …………………………………………………………………………32

  3. Paní zima …………………………………………………………………………………33

  4. Kvetoucí jaro …………………………………………………………………………….34

  5. Veselé léto …………………………………………………………………………….35

Evaluace mateřské školy …………………………………………….………..35

Přílohy ……………………………………..………………………….………36

Logopedický program ……………………………..……………….….36

Doplňkový jazykový program ………………………..……………….36

Grafomotorika ………………………………………………….………38

Ekologický program /environmentální vzdělávání/ ………………….42

Protidrogový program, rodinná a sexuální výchova ……………..…..44

Rozvoj smyslového vnímání ……………………………………….…..46

Charakteristika mateřské školy:

Předškolní zařízení:

Mateřská škola Paceřice, příspěvková organizace

Adresa: Paceřice 100, 463 44 Sychrov

IČ: 72743221

Právní forma: Příspěvková organizace

Zřizovatel školy: Obec Paceřice

Kapacita školy: 32 dětí

Kontakty: Telefon: 482 758 010

e-mail: info@mspacerice.cz

webové stránky: www.mspacerice.cz

Mateřská škola Paceřice je dvoutřídní mateřská škola provozována ve společné budově s obecním úřadem. Každá instituce má svůj vlastní vchod a spojovací dveře jsou zamčeny.

Škola je umístěna ve dvou podlaží, z nichž se v přízemí nachází šatna dětí, šatna učitelek, jídelna, kuchyň, a v prvním patře se nachází 1. třída s velkou hernou, kde se děti ráno scházejí, a poté zůstávají mladší děti, 2. třída, která slouží dětem před nástupem do školy a po obědě se z této třídy stává ložnice, umývárna a WC, kancelář ředitelky a prádelna.

Na budovu mateřské školy bezprostředně navazuje zahrada plná zeleně, která je vybavena pískovištěm, prolézačkami, lavičkami, domečky. Vše pro příjemný pobyt dětí.

Provoz mateřské školy:

Mateřská škola je škola s celodenním provozem otevřena od 6:45 hod. do 16:00 hod. a to od 1.9. do 31.8. následujícího kalendářního roku, pro děti od 3 do 6 let.

Provoz školy je uzavřen pouze o vánočních prázdninách a o hlavních prázdninách (červenec, srpen) a to na 7 týdnů.

Přerušení provozu mateřské školy může ředitel bez odkladně z technických či provozních důvodů.

Koncepce Mateřské školy Paceřice:

Naši představu naplňuje mateřská škola, která by se co nejvíce blížila rodině a v mnohém by napodobovala rodinný život, který by současně obohacovala svými odlišnostmi a tak přispívala k přípravě dítěte na život.

Chceme dětem poskytnout v rámci přirozeného soužití dospělých a dětí, posíleného partnerstvím všech zúčastněných, dostatek času, pohody a příležitostí pro zrání jejich dosud tvořící se osobnosti za pomoci citlivé a přirozené výchovy. To vše v souladu s materiálními podmínkami školy, možnostmi a schopnostmi pedagogů.

  • chápat pohodu jako subjektivní pocit zdraví

  • vycházet ze svobodné volby dětí, reagovat na momentální situaci ve třídě a na dětské požadavky

  • uspokojovat a respektovat potřeby dítěte

  • nabízet dětem další možné aktivity

  • vytvářet prostor, čas a prostředky pro spontánní hru dětí

  • naučit děti, aby si při hrách vzájemně nepřekážely, vyhověli si a naučily se spolupracovat

  • naučit děti mezi sebou komunikovat

  • pracovat s dětmi individuálně, i po skupinkách

  • zkvalitňovat čtenářské dovednosti – práci s knihou (spolupráce s rodinou)

  • podporovat dovednost samostatné práce

  • nabízet dětem dostatek volného pohybu, optimální denní režim, vhodné prostředí

  • respektovat a podporovat duševní vývoj dítěte

  • pečovat o zdravou výživu

  • vytvářet sociální klima na základě důvěry

  • vytvářet v prostorách třídy a celé školy vstřícné, estetické, podnětné a hygienicky nezávadné prostředí

  • volit takové způsoby výchovy, které jsou pro dítě přirozené

  • dodržovat taková rámcová pravidla, která umožní učitelce rychlá a operativní rozhodování

  • zkvalitňovat vybavení třídy

  • účastnit se vzdělávacích kurzů, které prohlubují znalosti a dovednosti učitelek, vedoucí školního stravování

  • zaměřovat se na různé svátky během školního roku

  • seznamovat děti s kulturními akcemi

  • spolupracovat s rodiči, se ZŠ Radostín a dalšími institucemi

Charakteristika tříd:

Třída

Věkové složení

Zaměření

Pedagogické

obsazení

  1. třída

3-4

Pohybové aktivity,

Hudební aktivity,

Estetické aktivity

Radka Rymplerová

  1. třída

4-5

Předškolní příprava,

Logopedická asistence

Mgr. Petra Bartko

Specifika předškolního vzdělávání, metody a formy práce

Úkolem institucionálního předškolního vzdělávání je doplňovat a podporovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni, pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Usilujeme o to, aby první vzdělávací krůčky dítěte byly stavěny na promyšleném, odborně podepřeném a lidsky i společensky hodnotném základě, a aby čas prožitý v mateřské škole byl pro dítě radostí, příjemnou zkušeností a zdrojem dobrých a spolehlivých základů do života i vzdělávání.

Předškolní vzdělávání má usnadňovat dítěti jeho další životní i vzdělávací cestu. Jeho

cílem je proto rozvíjet osobnost dítěte, podporovat jeho tělesný rozvoj a zdraví, jeho osobní spokojenost a pohodu, napomáhat mu v chápání okolního světa a motivovat je k dalšímu poznávání a učení, stejně tak i učit dítě žít ve společnosti ostatních a přibližovat mu normy a hodnoty touto společností uznávané. Důležitým úkolem předškolního vzdělávání je vytvářet dobré předpoklady pro pokračování ve vzdělávání tím, že za všech okolností budou maximálně podporovány individuální rozvojové možnosti dětí a bude tak každému dítěti umožňováno dospět v době, kdy opouští mateřskou školu, k optimální úrovni osobního rozvoje a učení, resp. k takové úrovni, která je pro dítě individuálně dosažitelná. Toto vše vyjadřuje základní orientaci pro předškolní vzdělávání i každodenní práci učitele. Tyto cíle je třeba chápat tak, že pokud jsou naplňovány, směřujeme vzdělávání k utváření základních klíčových kompetencí. Učitel si je při vzdělávání plně vědom toho, že svým chováním, jednáním a postoji ovlivňuje dítě, a to při činnostech plánovaných, ale i při nejrůznějších činnostech, situacích a za různých okolností.

Metody výchovně vzdělávací práce

Metodou by mělo být především pozitivní hodnocení dítěte a jeho výkonu (pochvala, souhlas, radost ze společného úspěchu,….). Ale i negativní vyjádření (vyslovení vlastního názoru, nesouhlas,….). Dále stálá komunikace a slovní a mimoslovní kontakt (kontakt očima, pohlazení, dotyk, vysvětlování, poučování, ale i požadavek a příkaz). Metoda povzbuzování (věřím ti, že to dokážeš, stálá opora v učitelce). Nesmíme zapomínat, že nemalý význam má také napodobování vzoru dospělých a to za každé situace.

Prostředky výchovně vzdělávací práce

HRU využíváme v nejvyšší míře jako základního výchovně vzdělávacího prostředku, který má v předškolním věku své specifické opodstatnění. Dítě se ve hře nejlépe projevuje, vyžívá a uplatňuje. Rozvíjí tak celou svou osobnost. Základem je experimentace s předměty.V dalším období si dítě vytváří svá vlastní pravidla hry, její obsah i námět – hry námětové.Neméně důležité jsou hry tvořivé rozvíjející fantazii, zručnost, řadu dalších psychických procesů.Také hry pohybové s pravidly plní úlohu výchovně vzdělávacího prostředku a jsou záležitostí spíše skupinovou.Zařazujeme je co nejčastěji v různých částech dne.Čerpáme z nepřeberného množství lidových her, které se často řídí i ročním obdobím a jsou úzce vázané k přírodě.

UČENÍ je komplexní duševní proces, nahrazující všechny okruhy lidského poznání.Je jednou ze základních duševních činností člověka.Tato činnost probíhá vždy v individuálně odlišné podobě.Učení je hlavním prostředkem utvářejícím poznávací a myšlenkové operace dítěte (vnímání, pozorování, paměť, myšlení).Umožňuje formování poznatků a aktivizaci rozumových schopností dětí.Upřednostňujeme učení spontánní, které je pro předškolní věk typické a nenásilné.Jeho základem je smyslová zkušenost (manipulace, pozorování).Pak přichází na řadu učení řízené pedagogem s jednotlivými dětmi nebo menší skupinou.Minimálně provádíme učení v celé skupině.Velký význam pro učení mají vycházky a jiné formy pobytů venku.

PRÁCE jako výchovný prostředek působí především na posilování mravního rozvoje dětí. Děti jsou schopné vykonávat drobnější pracovní úkoly přiměřené jejich věku a schopnostem. Je to například vlastní sebeobsluha, pomoc dospělému nebo jinému dítěti, udržování pořádku ve věcech osobních i společných, práce na zahradě a práce veřejné ekologického charakteru.

REKREAČNÍ A ZÁBAVNÉ ČINNOSTI, do nichž spadají různé oslavy, výročí, tradice, společenské události, ale také např. divadelní představení, zařazujeme co nejčastěji a podle možností. Upevňují dětský kolektiv, přispívají k citovému využití a uspokojení dítěte, zvýrazňují radost ze života, rozvíjejí estetické zážitky, upevňují vztah k tradicím a našim předkům.

Klíčové kompetence

Kompetence představují určité prakticky využitelné výstupy – tedy výsledky. Jedná se o

soubory vědomostí, dovedností, schopností, poznatků i zkušeností, které jsou důležité pro osobní rozvoj a uplatnění každého jedince. Jedná se pochopitelně o kompetence dílčí, jednodušší, takové, které jsou dosažitelné v předškolním věku dítěte.

Získávání klíčových kompetencí a jejich postupné zdokonalování je záležitostí celoživotní. Proto každá vzdělávací etapa přispívá svým dílem, a každá je k dalšímu rozvoji a zdokonalování těchto kompetencí otevřená. Ve všech etapách je jedním z cílů vzdělávání vybavit každého jednice souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro něho dosažitelná. A proto ve věku předškolním, je dítě schopno osvojovat si pouze jejich elementární předpoklady, nebo-li základy klíčových kompetencí, které jsou tak důležité pro další životní etapy i celoživotní učení.

Za klíčové kompetence považujeme tyto:

  1. kompetence k učení

  2. kompetence k řešení problémů

  3. kompetence komunikativní

  4. kompetence sociální a personální

  5. kompetence činnostní a občanské

Pro dítě předškolního věku by měli být dosažitelné tyto klíčové kompetence v následujících úrovních:

  1. kompetence učení

  • Soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí a experimentuje.

  • Získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení.

  • Má elementární poznatky o světě lidí, kultury i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách, orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije.

  • Klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá dějů, chce porozumět věcem a jevům.

  • Učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvinuje úsilí, záměrně se soustředí a pamatuje si, práci dokončí, dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se výsledků.

  • Odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky a oceňovat výkony druhých.

  • Motivuje ho uznání a ocenění.

  1. Kompetence k řešení problémů

  • Je vnímavé k dění i problémům v okolí, nalézá jednoduchá řešení.

  • Problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti, spontánně vymýšlí nová řešení, hledá různé možnosti a varianty.

  • Zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti.

  • Rozlišuje řešení, která jsou a nejsou funkční.

  • Chápe, že vyhýbat se řešení problému nevede k cíli, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit

  • Nebojí se pochybovat.

  1. Kompetence komunikativní

  • Ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, rozumí slyšenému, vede smysluplný dialog.

  • Dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky ( řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod. ).

  • V běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu  s dětmi i s dospělými.

  • Ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní.

  • Průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá.

  • Dovede využít informativní a komunikativní prostředky ( knížky, encyklopedie, počítač, telefon, atd. ).

  • Ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky, má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku.

  1. Kompetence sociální a personální

  • Samostatně rozhoduje o svých činnostech, umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej.

  • Uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky.

  • Projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost, rozpozná nevhodné chování.

  • Ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit. Uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku, respektuje druhé, vyjednává, přijímá a uzavírá kompromisy.

  • Spolupodílí se na společných rozhodnutích, dodržuje dohodnutá pravidla a přizpůsobí se jim.

  • Při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně.

  • Je schopno chápat a přijímat jedinečnost a odlišnost lidí.

  • Chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita, násilí se nevyplácí. Dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte.

  1. Kompetence činnostní a občanské

  • Svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat.

  • Dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky.

  • Má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení, váží si práce i úsilí druhých.

  • Chápe, že zájem, pracovitost, podnikavost jsou přínosem, naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají nepříznivé důsledky.

  • Má základní dětskou představu o tom, co je v souladu x rozporu se základními lidskými hodnotami a normami a snaží se podle toho chovat.

  • Spoluvytváří pravidla společného soužití a zachovává je.

  • Uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se hájit je a respektovat.

  • Dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně.

  • Dbá na ochranu prostředí, uvědomuje si, že svým chováním ho může ovlivnit.

Vzdělávací oblasti

Hlavním prostředkem rozvoje a kultivace předškolního dítěte, obohacením jeho poznání i sociální zkušenosti v mateřské škole je obsah předškolního vzdělávání. Základní obsah předškolního vzdělávání je stanoven tak, aby v návaznosti na současné trendy ve vzdělávání odpovídal cílům a záměrům předškolního vzdělávání, a aby respektoval věk, předpoklady a zkušenosti dětí předškolního věku, jejich současné i budoucí potřeby a stejně tak i prostředí a možnosti mateřské školy. Obsah je strukturován do oblastí, které reflektují vývoj dítěte, jeho přirozený život, zrání i učení. Jednotlivé oblasti vzdělávání jsou rozlišeny na základě vztahů, které si dítě postupně vytváří k sobě samému, k druhým lidem i k okolnímu světu, resp. na základě přirozených interakcí, do kterých dítě v rámci těchto vztahů vstupuje, v nichž žije, rozvíjí se a vyrůstá, učí se a také vzdělává. Člověk se narodí na svět se svým tělem a jeho životními funkcemi /biologická úroveň/ a s předpoklady psychických funkcí, jejichž prostřednictvím poznává a emocionálně prožívá tento svět, vytváří vědomí a svoje já /psychologická úroveň/. K tomu, aby se z jeho těla stal organizmus fungující jako lidský, potřebuje kontakt nejméně s jednou dospělou osobou, aby ho tomu učila. K učení potřebuje lásku této osoby, zpravidla matky. Tak se vytváří první vztah mezi dvěma lidmi, který se postupně rozšiřuje o další vztahy s dospělými a dětmi, s kterými se dítě setkává a komunikuje i mimo okruh rodiny, např. ve společné instituci, jako je mateřská škola /interpersonální úroveň/. Matka však sama od začátku potřebuje oporu širšího společenství, v kterém ostatně žije ještě před narozením dítěte a do jehož středu postupně uvádí i dítě. Od matky a v lidských společenstvích se učí kultuře, soužití s ostatními lidmi, pravidlům organizace společnosti a hodnotám mravním i duchovním. Dítě se do společnosti postupně začleňuje svými postoji, aktivitami a chováním, ale také již některými rolemi. Je konfrontováno se společenstvím, pociťuje na sobě, zda je přijímáno a jak se mu daří role naplňovat. Nabízí se mu příležitost vzdělávat se, získat povolání, naučit se pracovat, podílet se na životě společnosti a jejím prospěchu /sociálně-kulturní úroveň/. Interpersonálními vztahy a sociálně-kulturními rolemi se dítě stává sociální bytostí. Jednotlivá společenství žijí v širších společenských celcích, ty opět ještě v širších a všechna dohromady v přírodním prostředí planety Země. Člověk se vždy narodí do nějakého společenského a přírodního prostředí. Jak roste a vyvíjí se, podílí se i na jeho ovlivňování a tvorbě, učí se rozumět souvislostem mezi ním a prostředím a učí se prostředí chránit a zvelebovat. Tím se stává příslušníkem lidského rodu vědomím si poslání člověka /enviromentální úroveň/.

  1. Dítě a jeho tělo

Záměrem vzdělávacího úsilí v oblasti biologické je stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat jeho tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybových a manipulačních dovedností, učit je sebeobslužným dovednostem a vést je ke zdravým životním návykům.

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Uvědomění si vlastního těla.

  • Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace, rozsah pohybu, souhra ruky a oka) ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí.

  • Rozvoj a užívání všech smyslů.

  • Osvojení si praktických dovedností, rozvoj fyzické a psychické zdatnosti.

  • Osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, pohybových činnostech.

  • Vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu.

Očekávané výstupy:

  • Zachovávat správné držení těla.

  • Zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, pohyb v různém prostředí.

  • Vědomě napodobit pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej pokynu.

  • Koordinovat pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou.

  • Vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů.

  • Ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (v práci s různým materiálem, hračkami, pomůckami).

  • Zvládnout sebeobsluhu, základní kulturně hygienické  a zdravotní návyky.

  • Zvládat jednoduché pracovní úkoly (uklidit hračky, pomůcky, úklid na zahradě).

  • Pojmenovat části těla, některé orgány, znát funkce, mít povědomí o těle a jeho vývoji (od narození po stárnutí).

  • Rozlišovat, co prospívá zdraví, co mu škodí, svým chováním neohrožovat zdraví své ani druhých.

  • Mít povědomí o tom, kde hledat pomoc, na koho se obrátit v případě nebezpečí, poranění.

Vzdělávací nabídka:

  • Lokomoční pohybové činnosti – chůze, běh, poskoky, házení, lezení.

  • Nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě)

  • Manipulační činnosti a předmětem, pomůckami, náčiním, nástroji, matriálem

  • Smyslové a psychomotorické hry

  • Konstruktivní a grafické činnosti

  • Pracovní a sebeobslužné činnosti

  • Činnosti zaměřené na poznávání lidského těla, jeho částí, ochrany zdraví

  • Činnosti relaxační a odpočinkové

  • Činnosti směřující k prevenci úrazů, nemoci, nezdravých návyků a závislostí

Dělení pohybových aktivit v MŠ:

  • Zdravotní cvičení: krátkodobé cvičení na 2-3 minuty; jedná se pohybovou činnost dětí, která se používá i v jiných než TV zaměstnáních;

    • plní funkci: – kompenzace jednostranného statického zatížení i vadného držení těla při sezení, relaxační, odstranění únavy dětí, a pozitivní ovlivnění pozornosti

    • obsahuje část rušnou, průpravnou a závěrečnou

      • Rušná část: rozehřátí těla = běh, pochod, skoky, lezení po čtyřech, střídání tempa dle hudby, bubínku aj.

      • Průpravná část = protahování jednotlivých částí těla dle říkanek

      • Závěrečná část = pohybová hra (např. Na kočku a myš, Na ježka…)

  • Tělovýchovná lekce: tento blok se člení do více částí, a to úvodní, rušné, průpravné, hlavní a závěrečné

      • Úvodní: postupná aktivace, motivace, instrukce o aktivitě

      • Rušná: zařazuje se dynamická hra pro zahřátí organizmu

      • Průpravná: protahovací a posilovací cviky jednotlivých částí těla

      • Hlavní (to část se podřizuje cíli hodiny): nácvik nových pohybových dovedností, činnosti s rychlostně silovými nároky, opakování již naučených dovednost

      • Závěrečná: uvolňovací, relaxační a dechová cvičení, reflexe dětí

Hlavní rizika:

• zvýšena agresivita, nesoustředěnost

• narušená motorika hrubá i jemná, koordinace a prostorová orientace

  1. Dítě a jeho psychika

Záměrem vzdělávání v oblasti psychologické je podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů a funkcí, jeho citů a vůle, stejně tak i jeho sebepojetí a sebenahlížení, jeho kreativity a sebevyjádření, stimulovat osvojování a rozvoj jeho vzdělávacích dovedností a povzbuzovat je v dalším rozvoji, poznávání a učení.

Pro rozvoj řeči a jazyka probíhá v naší mateřské škole pravidelný kroužek „Logohrátky“, který je veden odbornou logopedkou. Na kroužek navazuje individuální práce v průběhu každého dne s logopedickou asistentkou.

  1. Jazyk a řeč

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, porozumění, poslechu) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování).

  • Rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu.

  • Osvojení některých dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka.

  • Rozvoj tvořivosti (tvořivého sebevyjádření).

Očekávané výstupy:

  • Správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči.

  • Vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách.

  • Porozumět slyšenému, zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách.

  • Formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat.

  • Učit se nová slova a aktivně je používat (ptát se na slova, kterým nerozumí).

  • Naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.).

  • Vyprávět příběh, pohádku.

  • Popsat situaci (skutečnou, podle obrázku).

  • Chápat slovní vtip a humor.

  • Sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech.

  • Utvořit jednoduchý rým.

  • Poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma.

  • Vést rozhovor (poslouchat, sledovat řečníka i obsah, ptát se).

  • Domluvit se slovy i gesty.

  • Sledovat očima zleva doprava.

  • Rozlišovat jejich symboly, porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci.

  • Poznat napsané své jméno.

  • Projevovat zájem o knížky.

Vzdělávací nabídka:

  • Receptivní dovednosti, literatura – vnímání, porozumění, poslech (sluchové hry), pohádky, bajky, povídky, příběhy, básně, poslech čteného, vyprávěného, sledování divadla, prohlížení knih a časopisů.

  • Rozvíjení slovní zásoby a souvislého vyjadřování – skupinové i individuální rozhovory, vyprávění zážitků, příběhů, podle obrázku, skutečnosti, vlastní fantazie, komunikace mezi dětmi, vyřizování zpráv a vzkazů, práce s časopisy – luštění hádanek, kvízů, „čtení knih“…

  • Péče o výslovnost, zřetelnost řeči, jazykový cit, gramatickou stavbu jazyka – artikulační, řečové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, pěvecké činnosti, analyticko-syntetické činnosti se slovy, rytmické hry, říkadla se slovy.

  • Přednes, recitace, dramatizace.

  • Grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen, spojení pohyb a slovo.

Hlavní rizika:

  • častější oslabení a nevyzrálost dílčích funkcí (zrakové a sluchové percepce, oromotoriky, aj.)
  • nezapomínat na důsledné rozlišování věku a individuálních zvláštností dítěte, sledovat vyzrálost, ne pouze biologický věk
  1. Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Rozvoj smyslového vnímání, přechod od konkrétně nárazového myšlení k myšlení pojmovému, rozvoj a kultivace paměti, pozornosti, představivosti, fantazie.

  • Rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření).

  • Posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování…) a pozitivního vtahu k učení.

  • Vytváření základů pro práci s informacemi.

Očekávané výstupy:

  • Vnímat všemi svými smysly.

  • Záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost.

  • Zaměřovat se na důležité a charakteristické rysy prvků a jevů, podstatné, společné x rozdílné znaky a vlastnosti předmětů a vzájemné souvislosti.

  • Využívat zkušeností k učení, k přetváření, růstu.

  • Postupovat podle pokynů a instrukcí.

  • Chápat základní číselné matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, řadit a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla, orientovat se v počtu 1-10, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více x méně x stejně, první x poslední, …).

  • Chápat prostorové pojmy vpravo x vlevo, nahoře x dole x uprostřed, před, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod. v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase.

  • Myslet kreativně, vymýšlet.

  • Naučit se krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit.

  • Uplatňovat představivost a fantazii v činnostech konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových, dramatických.

Vzdělávací nabídka:

  • Přímé pozorování, zkoumání vlastností a motivovaná manipulace s předměty.

  • Konkrétní operace s materiálem (třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání…).

  • Volné hry a experimenty s materiálem a předměty.

  • Smyslové hry a činnosti zaměřené na cvičení vnímání, paměti, pozornosti, zraku, sluchu…

  • Námětové hry a činnosti, hry podporující tvořivost, představivost a fantazii.

  • Činnosti zaměřené k chápání pojmů, k řešení problémů.

Hlavní rizika:

  • oslabení pozornosti u většiny dětí ve speciální třídě,
  • narušené komunikační schopnosti dětí se objevují výrazně v pragmatické rovině,
  • vyjadřování

  1. Sebepojetí. city, vůle

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Rozvoj pozitivních citů dítěte ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry a relativní samostatnosti).

  • Rozvoj schopností vytvářet a rozvíjet citové vztahy k okolí.

  • Rozvoj schopností a dovedností vyjádřit pocity, dojmy a prožitky.

  • Rozvoj a kultivace mravního a estetického vnímání, cítění a prožívání.

  • Posilování schopnosti řídit chování vůlí a ovlivňovat vlastní situaci, ovládat své emoce a jejich projevy.

 Očekávané výstupy:

  • Umět se odloučit na určitou dobu od rodičů a svých nejbližších, být aktivní i bez jejich opory.

  • Uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat své vlastní názory a postoje a vyjadřovat je.

  • Rozhodovat o svých činnostech, uvědomovat si svoji VOLBU.

  • Odpovídat za sebe a své jednání a chování ve známých a opakujících se situacích.

  • Vyjadřovat souhlas i nesouhlas v situacích, které to vyžadují, odmítnout podíl na nebezpečných či zakázaných akcích.

  • Odhadovat své síly, uvědomovat si své přednosti, ale i nedostatky.

  • Přijímat pozitivní ocenění, ale učit se vyrovnávat se i s neúspěchy.

  • Vyvinout volné úsilí, soustředit se na činnosti, kontrolovat se, dokončit započaté.

  • Poslouchat a plnit smysluplné pokyny a vysvětlená, zdůvodněná pravidla a povinnosti.

  • Být sám sebou, nepodléhat jiným, nenechat se ovládat (dětské party…).

  • Respektovat zásady společenského chování (ohleduplnost, taktnost, tolerance…).

  • Být citlivý ve vztahu k jiným živým bytostem, k přírodě, věcem…

  • Těšit se z pěkných zážitků kulturních (koncerty, návštěva divadla…).

  • Zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pohybově…).

  • Uvědomovat si a prožívat celou škálu pocitů, společně s dospělými se učit vyhledávat příčiny (strachu, smutku, lítosti, vzteku, agrese…) a učit se je ovládat.

 Vzdělávací nabídka:

  • Spontánní hra

  • Příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání, samostatné vystupování, rozhodování a sebehodnocení.

  • Cvičení organizačních dovedností

  • Estetické a tvůrčí aktivity ( literární, hudební, slovesné…)

  • Cvičení v projevování citů – kladných x záporných.

  • Hry na téma rodiny, přátelství…

  • Dramatické činnosti

Hlavní rizika:

  • častější negativní hodnocení u problémových dětí
  • spěch a nervozita, ne vždy dostatečná možnost dokončovat činnost v individuálním
  • tempu

  1. Dítě a společnost

Záměrem vzdělávání v oblasti sociálně-kulturní je uvést dítě do společenství ostatních

lidí, do života v lidské společnosti i do světa kultury a umění, pomoci dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje, přijmout základní všeobecně uznávané společenské, morální a estetické hodnoty a podílet se na utváření společenské pohody.

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Rozvoj základních kulturně společenských postojů a dovedností dítěte.

  • Vytváření povědomí o mezilidských a morálních hodnotách.

  • Rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí, přizpůsobit se, spolupracovat, spolupodílet se, přináležet k tomu společenství (ke třídě, rodině, ostatním dětem), vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané.

  • Rozvoj kulturně estetických dovedností (slovesných, výtvarných, hudebních, dramatických)

  • Vytváření základů estetického vztahu ke světu, životu, kultuře a umění.

Očekávané výstupy:

  • Uplatňovat základní společenské návyky ve styku s dospělými i s dětmi (pozdravit, rozloučit se, poprosit, poděkovat, neskákat do řeči, požádat o pomoc, uposlechnout pokynu, vyslechnout sdělení apod.

  • Pochopit, že každý má ve společenství svou roli, podle které je třeba se chovat.

  • Začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat je jako osobnosti.

  • Adaptovat se na prostředí třídy, školy, na základní pravidla jednání a chování ve skupině, přizpůsobit se společnému programu, spolupracovat, přijímat autoritu, spoluvytvářet v tomto společenství prostředí pohody.

  • Vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení – samostatně, s dopomocí podle situace.

  • Utvořit si základní dětskou představu o tom, co je dobře a špatně, co se smí a nesmí (lež, přisvojování si cizích věcí, ničení hraček, ubližování, posmívání se…) a v odpovídajících situacích se podle této představy chovat.

  • Odmítat společensky nežádoucí chování (nespravedlnost, lhostejnost, agresivitu…) bránit se důsledkům.

  • Chovat se slušně a zdvořile k dospělým i dětem, vážit si jejich práce a úsilí.

  • Dodržovat pravidla her a jejich činností, jednat spravedlivě, hrát fair.

  • Zacházet šetrně s hračkami a pomůckami, oblečením, zařízením.

Vzdělávací nabídka:

  • Aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí MŠ.

  • Přípravy a realizace společných zábav a slavností ( zvyky, tradice, sportovní a kulturní akce).

  • Různorodé společné hry a skupinové aktivity ( námětové hry, dramatizace, výtvarné, hudební projekty …)

  • Hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světa lidí ( zaměstnání, řemesla, povolání, praktická manipulace s nástroji a pracovními předměty )

  • Aktivity přibližující dítěti svět kultury a umění umožňující poznat rozmanitost kultur.

Hlavní rizika:

  • špatné vzory chování některých dětí, napodobování dětmi, které nemají ještě vytvořenou povědomost o správném a nesprávném chování
  1. Dítě a svět

Záměrem vzdělávání v environmentální oblasti je založit u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí – počínaje nejbližším okolím a konče globálními problémy celosvětového dosahu – a vytvořit základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte (člověka) k životnímu prostředí

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Vytváření vztahu k životnímu prostředí, ve kterém žije.

  • Osvojování jednoduchých poznatků o světě a životě, vytvářet jimi elementární povědomí o přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách.

  • Pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit.

  • Rozvoj schopnosti přizpůsobovat se přirozenému vývoji a běžným změnám.

  • Rozvoj schopnosti vážit si života ve všech jeho formách.

  • Vytváření povědomí o vlastní sounáležitost se světem (živou, neživou přírodou, lidmi, společností, planetou ZEMĚ)

  • Osvojení si dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o nejbližší okolí.

  • Osvojení si poznatků jak chránit a udržovat bezpečné a zdravé prostředí.

 Očekávané výstupy:

  • Osvojit si elementární poznatky o sobě, rodině, lidské společnosti, o vývoji, životě a činnostech člověka, o práci lidí, zvycích a soužití.

  • Osvojit si elementární poznatky o přírodě a přírodních jevech, o technických přístrojích, se kterými se dítě setkává doma i ve svém okolí.

  • Orientovat se bezpečně v okolí svého bydliště, MŠ, obce, v místech kam chodíme na vycházky apod.

  • Získat poznatky o místě kde dítě žije, o své zemi, povědomí o jiných zemích a kulturách, o zeměkouli, o vesmíru atd.

  • Vnímat řád světa, jeho rozmanitost pozoruhodnost – svět přírody a lidí.

  • Pochopit, že vše se mění, vyvíjí, pohybuje, proměňuje a vše se vším souvisí, navzájem se ovlivňuje.

  • Mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, jak ho člověk může ovlivňovat pozitivně a negativně.

  • Rozlišovat aktivity, které podporují a poškozují zdravé prostředí – péče o rostliny, zvířata, prostředí zahrady, obce lesa, aktivně se do péče zapojovat.

Vzdělávací nabídka:

  • Přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, vycházky do okolí, výlety.

  • Sledování událostí v obci a účast na akcích, získávání praktické orientace v obci.

  • Hry a aktivity na téma dopravy, bezpečného chování v dopravních situacích, kontakt se zvířaty, léky, jedovatými rostlinami, požáru a jiných nebezpečných situací.

  • Práce s literárními texty, obrazovým materiálem, užívání encyklopedií.

  • Poznávací a praktické činnosti – seznamování s různými přírodními i umělými materiály a jejich vlastnosti, zkoumání, pokusy, manipulace.

  • Pozorování životních podmínek a stavu životního prostředí, poznávání ekosystému – les, louka, pole, ekologicky motivované hravé aktivity.

Hlavní rizika:

  • nedostatky ve vnímání některých dětí, paměti, pozornosti
  1. Dítě a ten druhý

Záměrem vzdělávání v interpersonální oblasti je podporovat utváření vztahů dítěte

k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů.

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Rozvoj schopností a dovedností důležitý pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem.

  • Posilování prosociálního chování ve vztahu k druhému (v rodině, MŠ, obci…)

  • Rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností.

  • Ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými.

Očekávané výstupy:

  • Navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat s ním vhodným způsobem, respektovat ho.

  • Navazovat a udržovat dětská přátelství, přirozeně a bez zábran komunikovat s dětmi.

  • Uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým, respektovat je.

  • Respektovat rovnost všech lidí i přes odlišnost vzhledu, schopností, dovednost. Chápat odlišnosti jako osobní přirozenost.

  • Uplatňovat své individuální potřeby, přání a právo s ohledem na druhého (obhajovat svůj názor, vyslechnout a přijímat názory jiné)

  • Nalézat kompromisy, přistupovat na ně, řešit konflikty s mírnou cestou, domluvou.

  • Oprostit se od nepřiměřených projevů sobectví vůči jinému dítěti, spravedlivě se dělit o hračky, pamlsky, obsazení rolí ve hře apod.

  • Vnímat potřeby druhých, soucítit, nabídnout pomoc, citlivě se chovat k mladším, slabším či postiženým dětem (lidem).

  • Poznávat a uplatňovat způsoby, kterými se lze bránit projevům násilí jiného dítěte, fyzickému či psychickému.

  • Zachovat si obezřetnost při setkání s neznámými lidmi, umět odmítnout jejich nabídky.

  • Umět si bez zábran požádat o pomoc v případě potřeby své i kamarádů.

Vzdělávací nabídka:

  • Běžné verbální a neverbální komunikační aktivity dítěte.

  • Společenské hry, společná setkávání, povídání, sdílení a naslouchání.

  • Kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách.

  • Hry a přirozené modelové situace, v nichž se učí dítě přijímat sebe, druhého a respektovat.

  • Činnosti zaměřené na porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování.

Hlavní rizika:

  • častější střetávání děti v různých konfliktních situacích
  • snížené předpoklady u některých dětí chápat pocity druhých, rozlišovat správnost svého a cizího chování

Popis podmínek v MŠ Paceřice pro předškolní vzdělávání

Základní podmínky jsou legislativně vymezeny v různých právních normách. V návaznosti na ně, náš program podrobněji popisuje podmínky místní. Mnohé z nich jsou přirozeným a nezbytným předpokladem realizace předškolního vzdělávání.

Věcné (materiální) podmínky:

Budova MŠ pochází z počátku minulého století. Původně obecná škola byla v roce 1974 adaptována na mateřskou. Má novou omítku, okna, krytinu na střeše včetně okapů a hromosvodů, kůlnu, kuchyň, zrenovované parketové podlahy a schodiště, které je původní z kozákovského porfitu.

Provozu slouží dvě třídy:

  • 1. třída=herna, kde se děti každé ráno scházejí, a po svačince je k dispozici mladším dětem. Herna je vybavena pracovními stoly pro individuální činnost (pracovní činnosti, výtvarné činnosti, navlékání korálků, šití, modelování aj.), pracovním stolem (dílna s nářadím), polikarpovou stavebnicí, dřevěnými domečky, molitanovou stavebnicí. Dále je zde velká skříň, která slouží v horní části učitelkám a ve spodní části dětem, kde mají hry, maňásky a jiné pomůcky, které jsou umístěny tak, aby je děti dobře viděly a mohly si je samostatně brát a zároveň je podle dohodnutých pravidel ukládaly zpět (k tomu slouží další dvě uzavíratelné skříňky). Součástí herny je i malá kuchyňka, kde mají děti k dispozici kočárky, panenky, vaří tam, hrají si s jídlem. Všechny hračky a pomůcky jsou během roku průběžně doplňovány dle potřeby. Všechny činnosti se vykonávají pod odborným dohledem kvůli bezpečnosti dětí.

  • 2. třída = po obědě ložnice. Tato třída je určená pro děti před nástupem do školy. Mají zde k dispozici různé didaktické pomůcky, společenské hry, grafomotorické listy, věnují se pokusům, logopedickým cvičením a individuální přípravě do školy.

Vybavení hračkami, pomůckami, materiály a doplňky odpovídá počtu dětí a jejich věku. Je průběžně podle finančních možností obnovováno a doplňováno. Sponzorsky se podílejí i rodiče dětí /kreslící potřeby a papír, hračky,…/.

Velké prostory na chodbách umožňují vystavování mnoha dětských prací, čímž se děti aktivně podílejí na výzdobě MŠ.

Všechny vnitřní i venkovní prostory MŠ splňují požadavky revizních kontrol prováděných podle vyhlášek.

Hygienické podmínky:

  • Podle posouzení okresního hygienika je objekt mateřské školy vyhovující požadavkům obecně platných předpisů pro oblast zdravých životních podmínek pro zdravý vývoj dětí.

  • Praní a žehlení prádla obstarává školnice. Čisté prádlo je skladováno ve skříních a špinavé v uzavřených nádobách k tomu účelu určených.

  • Kuchyň je celá nově rekonstruována v roce 2005 podle posledních hygienických předpisů.

Prostorové podmínky:

– Prostory budovy jsou vyhovující. Jídelna pro děti je malá, proto chodí každá třída zvlášť na oběd. Dbáme tak na správné sezení u stolu, a vedeme děti ke správnému stolování.

– Vstupní hala se schodištěm je nejzajímavějším prostorem školy se svým obloukovým

oknem v secesním stylu a schodištěm z kozákovského růžového porfitu.

– Chtěli bychom společně se zřizovatelem vybudovat hlavní vchod do školy, který byl

před lety zazděn a nyní chybí. Do budovy se vchází původním „zadním“ vchodem,

který byl v roce 2016 opatřen kamerovým systémem se zvonkem do třídy i do kuchyně.

Personální a pedagogické zajištění:

V mateřské škole pracují tři učitelky a dvě provozní zaměstnankyně. Učitelky mají odpovídající pedagogické vzdělání. Ve třídě, i při činnostech venku se překrývají každý den a to v dopoledních hodinách v rozsahu 2,5 hodiny dle pracovní doby.

ředitelka: Mgr. Petra Bartko /Jihočeská Univerzita České

Budějovice/

učitelka: Radka Rymplerová /Pedagogická škola Nová Paka/

Mrg. Lydie Drholcová /Univerzita Jana E. Purkyně v Brně/

vedoucí školní jídelny: Anna Jelínková

domovnice: Romana Dobrovolná

účetní: Bohdan Brožek, ing. Firma A + B Účetní služby

Životospráva:

Dětem se snažíme v naší mateřské škole pomoci s vytvářením rozumných stravovacích návyků. Poskytujeme jim plnohodnotnou stravu, která odpovídá dětskému organizmu. Je zachována vhodná skladba jídelníčku a to zejména: používáme méně cukru a červeného masa, spíše dbáme na maso bílé a rybí, zařazujeme více luštěnin, méně známé obiloviny, převažuje celozrnného pečivo, děti mají dostatek zeleniny a ovoce (nejvíce pomáhají rodiče jako dar škole), mléka a mléčných výrobků. Do svačin zařazujeme i müsli tyčinky či obilné kuličky. S jídelníčkem se mohou seznámit rodiče na nástěnce v šatně či na webových stránkách školy.

Dodržujeme zdravější technologii přípravy pokrmů (tj. méně smaženého). Děti mají dostatek tekutin. K dispozici jsou různé druhy čajů, kvalitní voda nebo ovocná šťáva. Nápoje nepodáváme v letních měsících s ledem, ale mírně vlažné. Nápoje jsou k dispozici ve třídě i na zahradě. Děti si mohou nalévat samy. Učí se tak zacházet s nádobím.

Děti do jídla nenutíme, ale snažíme se je k jídlu motivovat.

Mezi jednotlivými podávanými pokrmy jsou dodržovány vhodné intervaly (tj. jídlo do tří hodin). Ranní svačina začíná v 8,30 hod.,odpolední pak ve 14,45 hod.Oběduje se kolem dvanácté hodiny. Řídíme se ročním obdobím, počasím a délkou pobytu dětí venku.

Je zajištěn pravidelný denní rytmus a řád, který je však současně natolik pohyblivý, aby umožňoval organizaci činností v průběhu dne přizpůsobit potřebám a aktuálním situacím.

Děti mají každodenně dostatek pohybu jak v interiéru školy, tak na zahradě i při vycházkách do okolí. Tzn. cvičení na nářadí, s náčiním, relaxační a taneční hry, posilování a protahování svalů (u starších dětí zapojujeme i prvky jógy), běh, chůze, skoky z malé= výšky, přeskoky přes překážky aj.

V denním programu respektujeme individuální odlišnosti a potřeby jednotlivých dětí (např. aktivita, odpočinek, spánek).

Pedagogové se sami snaží chovat se podle zásad zdravého životního stylu a poskytovat tak dětem přirozený vzor.

Významnou složkou v životosprávě je také otužování dětí, které podporujeme přiměřeným oblékáním, větráním v místnostech a pobytem venku.

Respektujeme individuální potřeby dětí a to při spánku a odpočinku, který je potřeba pro regeneraci sil. Děti během dne mohou odpočívat, jak chtějí (staví si domečky, postýlky). Při spaní dětí spát nenutíme. Děti, které nesmí, pouze v postýlkách odpočívají. Během odpočinku dětí využíváme aromaterapii, muzikoterapii.

Režimové požadavky MŠ Paceřice:

1. Příchod dětí – od 6,45 do 8,30 hodin

2. Spontánní hra – prolíná celým dnem, není přísně ohraničena (ranní hry, pobyt, venku, odpolední činnosti)

3. Činnosti dětí řízené pedagogem – podle potřeby a situace. Řízené činnosti s celou skupinou jsou zařazovány jen ojediněle a netradičně. Výjimku tvoří:

  1. „ranní kruh“ s říkankou Já tobě dávám,… který obsahuje přivítání, pochvalu, seznámení s náplní dopoledne, event.oslavy svátků a narozenin atd. Nemá podobu tradičního zaměstnání, ale může obsahovat i speciální činnosti (jazykové cviky, cviky pro jemnou a hrubou motoriku, dýchací cviky, procvičování smyslů, děti v kruhu řeší své problémy a otázky, učí se obracet se k druhým, znát svoji hodnotu, chválit, říci „ne“, zařazujeme sem sexuální a rodinnou výchovu, hry se zpěvem, pohybové hry, poezii, pohádky, zpěv, říkadla, didaktické hry – co nejméně a další)

  2. Jiným okruhem spol.činností jsou pohybové hry s pravidly nebo se zpěvem, pohybové cvičení, jóga,….Zařazované po ranním kruhu, při pobytu venku, odpoledne,….

  3. Společné zpívání a tanec – kytara, diskotéka,…. v různých částech dne.

  4. Nácvik pásem k oslavám a programů pro veřejnost.

Dítě, které se nechce zúčastnit těchto společných činností, zůstává stranou (např. je krátce v MŠ, úzkostlivé,….).Při dlouhodobé neúčasti se pokoušíme dítě přivést mezi ostatní.

4. Sledování televize – Nemáme. V rámci ekologické výchovy děti mohou některé pořady o rostlinách a zvířatech, o kterých mluvíme, sledovat doma.

5. Pohybové aktivity – Respektujeme vysokou potřebu pohybu dětí předškolního věku. Pohyb prolíná celým dnem v MŠ. Není ohraničen. Máme společné pohybové aktivity uvedené v bodě 3. spontánní pohyb (např. na zahradě) i individuálně. Při pohybových aktivitách zařazujeme kompenzační prvky – relaxaci (dýchání, odpočinek s vyprávěním příběhu, pohádky nebo jiná motivace na základě představ a fantazie, poznávání svého těla atd.). Podmínky pro pohyb jsou dobré už jen proto, že škola je na vesnici. Máme k dispozici výborně zařízenou zahradu s dřevěným mostem, skluzavkou, lany atd. Na zahradě zařazujeme obtížnější pohybové aktivity s míči, švihadly, chůdami, s lany, košíkovou atd.

6. Pohyb venku – Je opět časově pohyblivý a různě dlouhý podle počasí. V letním a jarním období bývá výrazně delší (např. celý den na zahradě). Běžně odcházíme v 9,30 do šatny a vracíme se v 11,30. Na vycházkách se děti přirozeně otužují sluncem, větrem,…. Po odpolední svačině tj. v 15,00 odcházíme na zahradu za přijatelného počasí. Tam jsou děti až do odchodu, nejdéle do 16,00.

Zeleň na zahradě školy je udržována zaměstnancem OÚ a našimi pracovníky (školnice, učitelky).

7. Způsob nakládání s prádlem

  1. výměna prádla – lůžkoviny – 1x za 14 dní

– ručníky – týdně

– pyžama – týdně rodiče odnáší domů

  1. způsob praní – vlastní automatická pračka

  2. manipulace s prádlem – má na starosti včetně žehlení školnice, prádlo je ukládáno ve skříních a špinavé v uzavřených nádobách

8. Omlouvání dětí – Děti se omlouvají z mateřské školy den předem nebo nejpozději tentýž den do 7:30 hod.

Omlouvat děti rodiče mohou osobně, telefonicky, e-mailem či pomocí sms. Děti, které navštěvují mateřskou školu posledním rokem, omlouvají své děti řádně i do Omluvných listů, které jsou k dispozici pí. učitelek.

Psychosociální podmínky:

Mateřská škola vytváří sociální klima na základě vzájemné důvěry, úcty, empatie, solidarity a spolupráce mezi všemi lidmi v mateřské škole i mezi těmi, kteří s mateřskou školou spolupracují. Jsou to učitelky, děti, provozní zaměstnanci školy, rodiče, obecní zastupitelstvo a ostatní partneři a složky / okolní mateřské školy, ZŠ Radostín/.

Hra se prolíná téměř všemi činnostmi v mateřské škole. V předškolním období je nezastupitelná, rozvíjí všechny schopnosti dítěte, pomáhá mu získat nové zkušenosti a dovednosti. Děti mají dostatek času na spontánní hru, a na její dokončení (včas dětem říkáme, že budeme uklízet/končit činnost).

Vzdělávání se uskutečňuje ve všech činnostech a v průběhu celého dne. Probíhá individuálně, ve skupinkách i v programově řízených činnostech a je založeno na přímých zážitcích dítěte. Poměr her řízených i spontánních je vyvážený a jednotlivé činnosti se střídají. Denní program je pružný a přizpůsobuje se potřebám dítěte.

Každý den zařazujeme tělovýchovné chvilky, relaxační cvičení, hudebně-pohybové hry, jazykové hry Dětem dáváme dostatek prostoru pro jejich fantazii a tvořivost.

Učíme děti dodržovat určitý řád a pravidla, a i pravidla slušného chování. Zvláštní pozornost pak věnujeme vztahu učitelky k dětem. Ten vytváříme na základě rovnosti a partnerství obou. Jeho kvalitu posuzujeme stejně jako kvalitu vztahů mezi dospělými lidmi. Konkrétně se snažíme o to aby:

  • se děti i dospělí cítili v mateřské škole dobře, jistě i bezpečně

  • nově příchozí děti měly dostatek možností a času postupně se adaptovat na nové prostředí a situace

  • pedagogové respektovali potřeby dětí (obecně lidské, vývojové a individuální), reagovali na ně a napomáhali v jejich uspokojování (jednali nenásilně, přirozeně a citlivě, navozovali situace pohody, klidu, relaxace apod.). Děti tak nejsou neúměrně zatěžovány či neurotizovány spěchem a kvapem.

  • všechny děti měly rovnocenné postavení a žádné z nich nebylo zvýhodňováno nebo naopak. Jakékoliv projevy nerovností, podceňování a zesměšňování dětí jsou nepřístupné.

  • pedagogický styl, kterým děti vedeme, byl podporující, sympatizující, aby počítal s aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodováním dětí, aby se projevoval přímou, vstřícnou, empatickou a naslouchající komunikací obou stran. Vylučujeme manipulování s dítětem, zbytečné organizování dětí, nezdravou soutěživost mezi dětmi. Jakákoliv komunikace s dítětem, kterou dítě pociťuje jako násilí, je nepřípustná.

  • abychom nepoužívali negativní slovní komentáře v ironickém nebo zesměšňujícím tónu. Naopak podporujeme děti v samostatných pokusech, dostatečně chválíme a pozitivně hodnotíme.

  • se ve vztazích mezi dospělými a dětmi projevovala vzájemná důvěra, tolerance, ohleduplnost a zdvořilost, solidarita, vzájemná pomoc a podpora.

  • se dětem dostávalo jasných a srozumitelných pokynů. Třída by měla být pro děti kamarádským společenstvím, ve které by nacházely vztahy se svými vrstevníky i s dětmi v heterogenní skupině, kterou jako jednotřídka vytváříme, aby bylo touto skupinou přijato.

  • dítě mohlo plnit roli vhodnou pro dítě z hlediska identifikace s vlastním pohlavím.

Řízení mateřské školy:

Mateřská škola praktikuje a dále rozvíjí styl řízení, který je založen na participaci a kooperaci všech zúčastněných. Škola se stává součástí zdejšího prostředí, kulturním, společenským a osvětovým centrem v obci (každoroční slavnosti na zahradě školy pro veřejnost a všechny přátele školy, vánoční programy, odborné přednášky, karneval, divadelní představení, půjčování odborných knih a časopisů, poradenská činnost atd.).

Organizační řád a směrnice ředitelky mateřské školy vymezují jasná pravidla a kompetence zaměstnanců školy. Důraz je kladen na týmovou práci, vzájemnou spolupráci a vytváření prostředí důvěry a otevřenosti.

  • ředitelka školy kontroluje a vyhodnocuje práci všech zaměstnanců

  • je vytvořen funkční, informační systém, (běžná komunikace, telefon, vzkazy, internet, návštěvy na zasedáních zastupitelstva, místní rozhlas,…)

Pedagogické porady jsou většinou spojovány s poradami provozními. Pedagogické porady se konají min. 4x do roka, provozní porady se konají vždy před začátkem školního roku, a poté dle potřeby a vzniklé situace.

  • ŠVP vytváří ředitelka školy a je projednáno s ostatním pedagogickém personálem na pedagogické poradě

  • na Třídním programu se podílí všechny učitelky

Hospitace ředitelky jsou průběžné, příležitostné nebo přímo zaměřené na konkrétní činnost s dětmi. Týkají se konkrétních činností i individuální práce s dětmi. Jsou prováděny nejčastěji měsíčně. Učitelka je seznámena s aspekty, které jsou hodnoceny (viz. plán hospitací na daný školní rok).

Při řízení mateřské školy spolupracuje ředitelka se zřizovatelem a dalšími orgány státní správy (OŠ MěÚ v Turnově, OŠ KÚ v Liberci, ČŠI, KH Liberec, OSPOD základní školy a další.

SCHÉMA ŘÍZENÍ ŠKOLY

ŘEDITELKA ŠKOLY

PEDAGOGICKÝ ŠKOLNICE VEDOUCÍ

PERSONÁL ŠKOLNÍ JÍDELNY

2 učitelky

kuchařka

Popis spolupráce s rodiči: Naše mateřská škola rozvíjí spolupráci školy a rodiny jako nejsilnější záruku úspěchu při výchově předškolních dětí. Toto společenství vzniká prolínáním vlivů z rodiny do MŠ a opačně. Je možné jen na základě vzájemné tolerance, partnerství a otevřenosti. Bereme v úvahu kvalitu prostředí, v němž dítě žije a snažíme se svými prostředky nedostatečné vlivy nahrazovat, škodlivé kompenzovat a přínosné podporovat. MŠ rodinu doplňuje a nabízí rodičům nové pohledy na dítě, inspiraci, nové dovednosti. Sama rodina nám umožňuje seznámení s jejím výchovným stylem, hlubší poznání dítěte, pronikání reality do prostředí MŠ.

  • snažíme se zajistit ve vztazích mezi pedagogy a rodiči oboustrannou důvěru a otevřenost, vstřícnost, porozumění, respekt a ochotu. Naše spolupráce funguje na základě partnerství podobně jako s dětmi.

  • sledujeme konkrétní potřeby jednotlivých dětí, resp. rodin a snažíme se jim porozumět a vyhovět.

  • rodiče mají možnost podílet se na dění v mateřské škole, zúčastnit se různých programů. Obvykle ročně pořádáme slavnosti v MŠ a karneval ve spolupráci s občanským sdružením Slety a rozlety Paceřice, které jsou přístupné nejen našim rodičům, ale i celé veřejnosti.

  • informujeme rodiče opět podle potřeby a vzniklé situace a prospívání jejich dítěte i o jeho individuálních pokrocích v rozvoji i učení. Domlouváme se na dalším postupu.

  • chráníme soukromí rodiny. Zachováváme patřičnou mlčenlivost o jejich vnitřních záležitostech. Je nepřípustné tyto informace sdělovat ostatním zaměstnancům školy. Pokud je rodina uzavřená, nezasahujeme do jejího života a varujeme se přílišné horlivosti.

  • mateřská škola podporuje rodinu a rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě.

  • nabízíme rodičům poradenský systém i nejrůznější osvětové aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí.

  • schůzky SRPŠ: finanční příspěvky na SRPŠ se vybírají zpravidla po odsouhlasení výše částky na první schůzce SRPŠ (vybrané finance jsou uloženy na účtu SRPŠ a používají se pro obohacení některých oslav v MŠ, nákup dárků o vánocích nebo při loučení se školáky, či pro zaplacení celodenního výletu)

  • scházíme se s rodiči na pravidelných besídkách a dílničkách v MŠ

  • rodič se zapojují do každoroční akce „Podzimníček“, kdy tvoří doma spolu s dětmi

  • rodiče dětí před nástupem do školy plně spolupracují při vypracovávání domácích úkolů

  • rodiče mají možnost přispět MŠ finančním darem

  • vzájemně spolupracujeme při opravách budovy, či zahrady MŠ

  • rodičům je nabízena nejen poradenská činnost, ale také si mohou zapůjčit odborné časopisy či knihy týkající se výchovy a vzdělávání dětí

Kontakt s rodinou:

  • písemné vzkazy

  • telefonicky /MŠ – 482758010, ředitelka – 737671869/

  • emailem: info@mspacerice.cz

  • návštěvy a konzultace (rodiče si schůzku hlásí předem)

  • setkání i mimo školu (návštěvy doma)

Popis spolupráce s OÚ Paceřice:

Jsme si vědomi toho, že mateřská škola je pojímána jako součást obce a tím se stává významnou podmínkou její stability. Svými aktivitami (slavnosti, lidové tradice,….) se podílíme na programech rozvoje obce. S našimi dětmi připravujeme besídková pásma přímo pro oslavy v obci a vystupujeme v požární zbrojnici pro veřejnost, karnevaly. MŠ uskutečňuje jarní jarmark na zahradě školy pro veřejnost. Spolupracujeme i na úrovni občanského sdružení v obci Slety a rozlety. Obec a MŠ společně žádají o granty na výstavbu zahrady a výměnu oken a dveří,

Společným klimatem uvnitř školy i vztahy s rodiči dětí a tím, že přivádíme do obce nové lidi, kteří přijíždějí na akce školy, přispíváme ke kvalitě celkového klimatu obce. Víme, že výsledný vztah je známkou vyspělosti obou stran. Naše spolupráce je funkční a konstruktivní.

Obec Paceřice pronajímá prostory a zahradu mateřské škole za symbolickou částku 1,-Kč ročně.

Obec i MŠ sídlí v jedné budově. Z toho vyplývají výhody např. pro společné revize a opravy. Plánujeme výstavbu zahrady, vybudování hlavního vchodu ze silnice s malým parkovištěm, zpřístupnění půdního prostoru (shody na půdu), malování budovy.

Obec zajišťuje výdaje mateřské školy roční zálohou.

Obec investuje.

Ředitelka školy seznamuje členy zastupitelstva se Školním programem.

Navštěvuje zasedání zastupitelstva a veřejná zasedání podle potřeby.

Sestavuje rozpočet MŠ a předkládá jej zastupitelstvu.

Vyhotovuje seznam docházejících dětí do MŠ.

Provádí inventarizaci společně se zástupci obce.

Společně určujeme místo, den a způsob vyhlášení zápisu v MŠ.

Informuje o uzavření MŠ v letních měsících.

Domlouvá práce na zahradě školy, které provádí zaměstnanec obce.

Popis spolupráce s ostatními školami: Naše mateřská škola usiluje o součinnost nejen se základními školami v okolí, ale také s některými mateřskými školami, které nám jsou blízké svým způsobem práce. Spoluprací se základními školami se snažíme usnadnit dětem přechod k povinné školní docházce. Záleží nám na tom, aby ZŠ citlivě přijala nové dítě a aby se k nám naše děti rády vracely a nezapomněly na mateřskou školu.

  • spolupráce začíná dobrou komunikací mezi školami

  • snažíme se poznat praktikovaný způsob výuky

  • využíváme vzájemné návštěvy, společná divadla, výlety

  • pedagogy zveme na naše slavnosti

  • rodičům, pokud si to přejí, pomáháme při výběru vhodné školy pro jejich dítě. Zvláště pokud se jedná o dítě s potížemi nebo speciálními potřebami

MŠ Ohrazenice / společně na dopravní hřiště, na akci Běh nás baví v Liberci/

ZŠ Radostín, /společná divadla u nás v MŠ, naše návštěvy před koncem šk. roku, návštěvy v tělocvičně/

Spolupráce s Dětským centrem Sluníčko v Turnově – ředitelka pí. Rakoušová /konzultace, pomoc některým dětem, návštěvy/

Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí:

Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví dětí při vzdělávání a s ním souvisejících činnostech a poskytují jim nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Za bezpečnost a ochranu dětí v době výchovně vzdělávací činnosti odpovídají učitelky mateřské školy, a to od doby, kdy je učitel mateřské školy převezme osobně od zákonného zástupce nebo jím pověřené osobě, až do doby, kdy je učitel mateřské školy předá jeho zákonnému zástupci nebo jím pověřené osobě.

Předání dítěte pověřené osobě lze jen na základě písemného pověření, které vystaví zákonný zástupce dítěte. Učitelé se při výchovné činnosti vykonávané během dne nesmí vzdalovat z místa, kde pobývají jim svěřené děti. Nenechávají děti bez dohledu. V případě nezbytné nutnosti vzdálit se, je učitel povinen zajistit dohled na dětmi jinou osobou zaměstnanou v mateřské škole (jiný učitel, školnice, kuchařka).

K zajištění bezpečnosti dětí při pobytu mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví ředitelka MŠ počet učitelů tak, aby na jednoho učitele připadlo nanejvýš 20 dětí z běžných tříd.

V případě školního úrazu je učitel povinen zajistit prvotní ošetření dítěte, v případě nutnosti i následné lékařské vyšetření či ošetření. Zákonní zástupci jsou bezodkladně vyrozuměni. Učitel je rovněž zodpovědný za ohlášení úrazu vedení školy a zapsání do Knihy úrazů v ředitelně. Školním úrazem je úraz, který se stal dítěti při výchově a vzdělávání a při činnostech, které s nimi přímo souvisejí. Výchovně vzdělávací činností účast dětí při výchovné a vzdělávací práci školy, ve škole od vstupu dětí do prostor školy až do odchodu z nich a každá činnost vyplývající z přímé souvislosti s ní. Učitel mateřské školy zajistí, aby byly vytvořeny podmínky pro včasné poskytnutí první pomoci a lékařského ošetření při úrazech a náhlých onemocněních, či včasné zavolání Záchranné služby. Učitelé mateřské školy mají kurz první pomoci.

Zákonní zástupci dbají na bezpečnost, pořádek a klid ve všech prostorách školy, nenechávají své děti pobíhat po schodech, lézt po zábradlí nebo se po zábradlí klouzat. Dětem není dovoleno nosit do MŠ předměty ohrožující jejich zdraví. Nepřípustné jsou především předměty propagující násilí jako (nože, meče, pistole apod.). Nedoporučujeme nosit ani cennosti (zlaté řetízky, drahé hračky apod.). Na spaní je povoleno nosit pouze plyšové hračky. V opačném případě nenese škola žádnou odpovědnost za jejich ztrátu či poškození. Všechny děti v MŠ jsou pojištěny proti úrazům a nehodám v době pobytu dítěte v MŠ a při akcích organizovaných mateřskou školou.

Při přesunech dětí při pobytu mimo území mateřské školy po pozemních komunikacích se pedagogický dohled řídí pravidly silničního provozu, chodí se po levé krajnici, a kde není krajnice nebo je-li neschůdná, chodí se co nejblíže při levém okraji vozovky. Chodci smějí jít po krajnici nebo při okraji vozovky nejvýše dva vedle sebe. První a poslední dvojice je označena reflexními vestami. Celá skupina dětí je povinna se zastavit u krajnice při přejezdu projíždějícího auta.

Důležitým prvkem ochrany před sociálně patologickými jevy je i výchovně vzdělávací působení na děti již předškolního věku zaměřené na zdravý způsob života. V rámci školního vzdělávacího programu jsou proto děti nenásilnou formou, přiměřeně k jejich věku a schopnostem pochopit a porozumět dané problematice, seznamovány s nebezpečím drogové závislosti, alkoholismu, kouření, rasizmem, virtuální závislosti (počítače, televize, video), patologického hráčství (gamblerství), vandalismu, kriminality a jiných forem násilného chování a jsou jim vysvětlována pozitiva zdravého životního stylu.

V rámci prevence před projevy diskriminace, nepřátelství a násilí provádí učitelé mateřské školy monitoring a screening vztahů mezi dětmi ve třídních kolektivech s cílem řešit případné deformující vztahy mezi dětmi již v jejich počátcích a to ve spolupráci se zákonnými zástupci, případně za pomoci školských poradenských zařízeních.

Děti jsou chráněny učiteli v rámci ochrany zdraví dětí před sociálně patologickými jevy. Důležitým prvkem prevence v této oblasti je i vytvoření příznivého sociálního klimatu mezi dětmi navzájem, mezi dětmi a učiteli a mezi učiteli a zákonnými zástupci dětí.

Činnosti na podporu zdraví dětí:

  • sebeobsluha (na toaletě, při oblékání, obouvání, česání, čištění nosu, stolování)

  • přirozené otužování dětí (vhodné oblečení a obutí přizpůsobené zevní teplotě, regulace teploty místností, větrání, pobyt venku při vhodných klimatických podmínkách, ochrana před UV paprsky, v létě koupání a hry s vodou)

  • dostatek spontánního pohybu, který prolíná celým dnem v MŠ a využívá i vnitřních prostor

  • kompenzační cvičení (cvičení dechová a relaxační, psychomotorické hry, zdravotní cviky apod.)

  • příležitostně relaxační cviky, které dítě používá podle potřeby, když ho např. brní ruka, cítí bolest v zádech apod. (protažení, protřepání, uvolnění,…)

  • rozvíjení a upevnění hygienických, kulturních a pracovních návyků

  • rozvíjení koordinace hrubé motoriky i jemné motoriky, zpřesňování senzomotorické koordinace (grafomotorika) pomocí pohybových dovedností (viz. grafomotorický plán školního roku)

  • cvičení rozlišovacích schopností všech smyslů (běžně při všech přirozených činnostech dítěte a cíleně v některých didaktických hrách, které však provádíme omezeně)

  • volná hra, jíž je věnováno dostatek času i prostoru

  • pozornost zdravotnímu stavu dětí, spolupráce s rodiči a jejich informování (popřípadě doporučení vhodného lékaře), spolupráce s dětskou lékařkou

Prevence akutních respiračních onemocnění v MŠ:

Největší podíl na nemocnosti dětí mají rýmy, angíny, záněty nosohltanu, hrtanu, průdušek a plic. Snažíme se udělat preventivní minimum. Obranyschopnost dětského organismu zvyšujeme zdravou výživou, přirozeným otužováním, udržováním vhodného a optimálního vnitřního prostředí školy /dostatečný úklid, větrání, vlhkost vzduchu/. Je samozřejmé, že v případě nepříznivých situací s nadměrně znečištěným ovzduším, zhoršeným počasím je třeba přizpůsobit větrání místností i pohyb venku. Když se u dětí objeví některé z výše uvedených onemocnění, snažíme se zabránit jejich dalšímu šíření. Učíme děti, že je nutné smrkat, kýchat a kašlat do kapesníku, umývat si ruce. Ráno při přijímání dětí učitelka provádí ranní kontrolu zdravotního stavu a konzultuje ho s rodiči.

Kritéria přijímání dětí a ukončení docházky: Do mateřské školy přijímáme děti na základě zájmu zákonného zástupce a řádným vyplněním žádosti k přijetí do školy, která je řádně podaná v daném termínu.

Děti jsou zařazovány do heterogenní třídy a jsou děleny na mladší (3-4 roky) a na starší (5-6 let), neboť každá věková skupina je specifická a vyžaduje něco jiného.

Učitelky se při dopoledním pobytu u dětí překrývají a to v rozmezí od 10:00 hod. do 12:30 hod. Dvě učitelky jsou dětem k dispozici jak při spontánní hře, ranním kruhu, pobytu venku, při obědě, tak i při oblékání do pyžam.

Tato kritéria upravuje Školní řád MŠ, který je vypracován s přihlédnutím ke Školskému zákonu č.561/2004 Sb., o předškolním, základním a jiném vzdělávání:

  • o přijetí dítěte rozhoduje ředitelka školy

  • ředitelka stanoví ve spolupráci s OÚ termín, místo a způsob zápisu dětí pro příští šk. rok a zveřejní ho obvyklým způsobem: místo – MŠ Paceřice, termín – 2. – 16. 5., doba – od 10:00 do 16:00 hod., zveřejnění – místní vývěsky a rozhlas (informace okolním obcím), webové stánky školy

  • zpravidla jsou přijímány děti, které dovršily věku tří let a to k 1. 9. daného školního roku

  • při přijímání dítěte musí ředitelka respektovat §50 z . č. 258/2000Sb., o ochraně veřejného zdraví (povinná očkování)

  • přednostně jsou přijímány děti ze spádové oblasti, které v následujícím šk. roce zahájí šk. docházku, děti čtyřleté, děti tříleté

  • kritéria přijímání jsou zveřejněna na webových stránkách školy vždy min. 2 měsíce před termínem zápisu

  • zák. zástupci jsou vyrozuměni o přijetí svého dítěte do 30 dnů a to zveřejněním seznamu přijetých dětí na dveřích MŠ či na webových stánkách školy

  • o ukončení docházky do MŠ rozhoduje ředitelka; důvody ukončení jsou uvedeny ve školním řádě

Individuální vzdělávání:

  • na základě písemného oznámení zákonného zástupce je možné uskutečnit individuální vzdělávání (oznámení obsahuje: jméno/a, příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte, období, ve kterém má být umožněno a důvod). Oznámení musí být podáno nejpozději 3 měsíce před zahájením školního roku, který následuje, tedy do konce května.

  • zákonný zástupce následně obdrží doporučení v oblastech individuálního vzdělávání a termíny, ve kterých se dostaví s dítětem k ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech.

  • termíny jsou závazné a v případě neuskutečnění bude Individuální vzdělávání ukončeno. Termíny ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech se uskuteční: 1. středu v měsíci listopad, náhradní termín 1. středu v měsíci prosinci.

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami:

RVP PV vychází ve své základní koncepci z respektování individuálních potřeb a možností dítěte. Z toho důvodu je RVP PV základním východiskem i pro přípravu vzdělávacích programů pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, ať už jsou tyto děti vzdělávány v běžné mateřské škole, či v mateřské škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona.

Dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami je dítě, které k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do pěti stupňů. Podpůrná opatření prvního stupně stanovuje mateřská škola na základě plánu pedagogické podpory. Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením ŠPZ po projednání se školou a zákonným zástupcem dítěte. Pravidla pro použití podpůrných opatření školou a školským zařízením stanovuje vyhláška č. 27/20016 Sb.

Pro děti s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního stupně slouží pro zpracování PLPP ŠVP, a pro děti s přiznanými opatřeními od druhé stupně je podkladem pro tvorbu IVP. PLPP zpracovává škola samostatně, IVP zpracovává škola na základě doporučení ŠPZ.

Důležitou podmínkou úspěšnosti předškolního vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je jak volba vhodných vzdělávacích metod a prostředků, tak i uplatňování vysoce profesionálních postojů učitelů a ostatních pracovníků, kteří se na péči o dítě a jeho vzdělávání podílejí. Rozvoj osobnosti dítěte s přiznanými podpůrnými opatřeními závisí na citlivosti a přiměřenosti působení okolí mnohem více, než je tomu u dítěte, které není ve svých možnostech primárně omezeno. Proto je nutné, vytvořit mu vhodné podmínky pro jeho přijetí do kolektivu. K tomu je nezbytně nutná spolupráce s rodiči všech dětí ve školce, dále komunikace učitele s odborníky a využívání dalších služeb školských poradenských zařízení.

Snahou pedagogů je (stejně jako ve vzdělávání dětí, které speciální vzdělávací potřeby nemají) vytvoření optimálních podmínek k rozvoji osobnosti každého dítěte, k učení i ke komunikaci s ostatními a pomoci mu, aby dosáhlo co největší samostatnosti.

Při plánování a realizaci vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními je třeba mít na zřeteli fakt, že se děti ve svých individuálních vzdělávacích potřebách a možnostech liší. Účelem podpory vzdělávání těchto dětí je plné zapojení a maximální využití vzdělávacího potenciálu každého dítěte s ohledem na jeho individuální možnosti a schopnosti.

Individualizovaná pomoc učitele

Učitelka v MŠ eviduje přijaté děti, provádí pedagogickou diagnostiku pro zjišťování vzdělávacích specifik a počátečních obtíží zejména v logopedické, motorické, ale i sociální stránce. Realizuje dopomoc, vytváří materiály na míru, spolupracuje s rodiči. Pokud zjistí, že ve vzdělávacích oblastech má dítě velké deficity, iniciuje po dohodě s rodiči řešení problému v prostředí školy za spolupráce pověřeného pracovníka, který vytvoří PLPP.

Plán pedagogické podpory (PLPP) – podpůrná opatření 1. stupně

Vytváří se po dohodě s rodiči na pomoc dítěti s problémy ve vzdělávacích oblastech, je strukturovaný a cílený na jednotlivé oblasti a přístupy. Definuje silné a slabé stránky, podílí se na něm učitel, rodič, případně další odborník. Plán PLPP se uskutečňuje nejen ve škole, ale i v rodinném prostředí, kdy nejen učitelka, ale i rodič pracují na zlepšení. Pokud ani po zavedení PLPP nenastává zlepšení ve vzdělávacích oblastech, na který byl zaměřen, tak zpravidla do 3měsíců, je rodičům doporučeno kontaktovat školské poradenské pracoviště.

PLPP 2. -5. stupeň, případně Individuální vzdělávací plán (IVP)

Pokud u dítěte nedošlo ke zlepšení ve vzdělávacích oblastech během 3měsíců, kdy probíhal zacílený PLPP, je rodičům doporučeno vyšetření dítěte v poradenském zařízení, kde proběhne komplexní vyšetření.

V případě potvrzení speciálních vzdělávacích potřeb dítěte je postupováno podle doporučení poradenského pracoviště. V pravidelných intervalech probíhá vyhodnocování případného IVP a doporučovaných postupů s SPC nebo PPP.

Vzdělávání dětí nadaných:

Mateřská škola vytváří ve svém školním vzdělávacím programu a při jeho realizaci podmínky k co největšímu využití potenciálu každého dítěte s ohledem na jeho individuální možnosti. To platí v plné míře i pro vzdělávání dětí nadaných.

Mateřská škola, v případě diagnostikovaného nadání spolupracuje se školským poradenským pracovištěm, zajišťuje realizaci všech stanovených podpůrných opatření pro podporu nadání podle individuálních vzdělávacích potřeb dětí v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory. Následně je vypracován plán podpůrných opatření, třídní vzdělávací program a individuální vzdělávací plán je přizpůsoben jejich schopnostem.

Cíleně se zaměřujeme na rozvoj známek nadání v oblasti estetiky (výtvarné a keramické tvoření), v oblasti hudební (seznamování s hudebními nástroji – klavír, kytara, bonga, doprovodné nástroje), v oblasti dramatické, v oblasti environmentální (ekologické zaměření školy), v oblasti předčtenářské gramotnosti (návštěva knihovny, možnost půjčování knížek každý den před spaním), a v oblasti předmatematických představ.

Vzdělávání dětí od dvou do tří let:

Vývojové období dítěte od dvou do tří let je jedno z významnějších období v životě dítěte, ve kterém dochází nejen k intenzivnímu rozvoji řeči, ale také k osamostatňování. Dalším charakteristickým jevem je rozvoj motorických dovedností, konkrétně zdokonalování pohybových aktivit a touha po poznání, objevování, manipulaci a experimentaci s předměty. Dominantní a nezastupitelnou úlohu má v tomto období stále rodinná výchova.

Významným charakteristickým znakem raného dětství je utváření osobnosti dítěte. Sociální život dítěte začíná doma, zde vzniká také významná pevná vazba mezi dítětem a hlavní osobou, která o dítě většinu času pečuje, nejčastěji se jedná o vazbu mezi matkou a dítětem. Čím je dítě mladší, tím více času tráví doma nebo v nejbližším okolí. Doma má blízké osoby, které má rádo, doma má své věci, hračky. Je to místo, kde se cítí dobře, bezpečně a kde realizuje většinu svých aktivit, kde si hraje. Rodina a domov mají rozhodující vliv na psychický vývoj dítěte nejenom pro dítě dvouleté, ale i pro dítě tříleté, čtyřleté atd.

Předškolní vzdělávání má vhodně doplňovat rodinnou výchovu a smysluplně obohacovat denní program dítěte a zároveň mu poskytovat dle jeho potřeb odbornou péči a vhodné materiální podmínky. Ve třídě, kde jsou zařazeny děti od dvou do tří let, musí odpovídat zařízení hygienickým požadavkům (uzpůsobené WC, umyvadlo, nočník, přebalovací pult, odpadkový koš na použité pleny). Zároveň by třída, kde je umístěno dítě mladší věku tří let, měla být umístěna v přízemí. Děti by měli mít odlišný denní režim, než děti starší věku tří let. Měli by mít více času na odpočinek, či by měli dříve chodit na oběd.

V současné době, kdy je naše mateřská škola naplněna až do počtu 32 dětí, což je maximální počet dětí, které lze dle hygienických podmínek přijmout, nepřijímáme děti mladší věku tří let. Bylo by to možné, pokud se počet dětí ve třídě sníží. S účinností od 1. 9. 2020 za každé ve třídě zařazené dítě mladší tří let, dojde ke snížení počtu dětí ve třídě o dvě. S přihlédnutím k vysokému počtu dětí ve třídě nemohou být přijímány děti, které ještě nejsou dostatečně samostatné a které potřebují soustavnou dopomoc dospělé osoby.

Pokud by došlo k přijetí dětí dvouletých, tak by mateřská škola musela upravit podmínky v budově tak, aby bylo možné respektovat vývojová specifika těchto dětí, které ještě nemusí být dostatečně samostatné a mnohdy potřebují nejenom soustavnější dopomoc dospělých osob, ale též zvýšenou potřebu individualizované péče. V současné době neodpovídá budova požadavkům pro přijímání dětí mladších tří let. Mateřská škola by v tomto případě musela počítat s úpravou prostředí v mateřské škole, tak aby bylo možné zajistit některé potřeby dětí. S úpravou budovy a vhodným vybavením by obec musela počítat ve svém rozpočtu, aby mohla provést dostatečné změny a úpravy. Pro zajištění zvýšených nároků na hygienu, převlékání a případné přebalování dvouletých dětí by byla nezbytně nutná pomoc i nepedagogického pracovníka.

Tématické výchovně-vzdělávací bloky a jejich charakteristika:

V jednotlivých třídách jsou vytvářeny a zároveň k nahlédnutí Třídní vzdělávací programy (TVP), ve kterých jsou integrované bloky dále rozpracovány na tematické celky. Nejsou pevně dána týdenní témata, jelikož TVP je živý proces, který reaguje na aktuální situaci, potřeby jednotlivců i celé skupiny. Snahou je maximálně možný rozvoj všech dětí.

Realizace je přizpůsobena schopnostem a dovednostem věku dětí v jednotlivých třídách a zároveň plánované činnosti na sebe vzestupně navazují složitostí plněných úkolů.

Všechny děti v rámci edukace vytvářejí svá Portfolia, jejichž součástí je pedagogická diagnostika. Pedagogickou diagnostiku provádějí třídní pedagogové pod vedením ředitelky školy. Dětem s podpůrnými opatřeními je poskytována individuální péče stanovená v PLPP či IVP.

    1. Dětičky, pojďte k nám do školičky

    2. Barevný podzim

    3. Paní zima

    4. Kvetoucí jaro

    5. Veselé léto

Charakteristika integrovaného tématického bloku

1. Dětičky, pojďte k nám do školičky

Charakteristika:

Tento blok je zařazen hned po prázdninách, kdy je školka slavnostně vyzdobena a připravena přivítat nové kamarády. Do třídy přichází nové děti, a zároveň přicházejí děti, které již školku navštěvovali a znají se. V tomto bloku učíme děti vzájemně se poznat, respektovat, pomáhat si. Věnujeme se dostatečně všem, dle jejich přání a potřeb, více však dětem nově příchozím, abychom jim ulehčili odloučení od matky a jejich adaptace v novém prostředí byla co nejpříjemnější. Seznamujeme děti s režimem školky, tvoříme si pravidla, která budeme dodržovat, učíme děti orientovat se v prostředí školy a jejím nejbližším okolí. Seznamujeme je s hračkami. Doplňujeme a zdokonalujeme návyky a dovednosti, učíme děti poznat a najít si svou značku, postýlku, místo v šatně. Učíme se vnímavosti a odpovědnosti k sobě samým.

Dílčí cíle:

  • Uvědomování si vlastní identity a odlišení od ostatních

  • Odloučení se od blízkých

  • Ovládání citů a přizpůsobit se svým chováním ve známých a opakujících se situacích

  • Získávání zdravých životních návyků, podpora zdravého držení těla, správného dýchání, upevňování hygienických návyků

  • Zvládání sebeobsluhy, upevnění zdravotně preventivních návyků

  • Získání vztahu k pracovním úkonům a činnostem

  • Postupné učení se podle pokynů a instrukcí

  • Respektování předem vyjasněných pravidel a povinností

  • Rozvíjení komunikačních dovedností, schopnost vést rozhovor, naslouchat druhým

  • Rozlišování některých obrazových symbolů a porozumění jejich významu

  • Bezpečná orientace v prostředí školky a jejího blízkého okolí

  • Rozvíjení hudebního cítění

  • Vytváření kladného vztahu k mateřské škole, adaptovat se na život ve škole, přizpůsobit se programu

  • Samostatný výběr aktivit a činností

Navržená podtémata:

  • Společně začínáme

  • Zážitky z prázdnin

  • Učíme se poděkovat

  1. Barevný podzim

Charakteristika:

V tomto bloku se věnujeme podzimu. Kdy podzim začíná? Jaké jsou charakteristické

rysy? Takže si všímáme změn v přírodě, její bohatosti, poznáváme podzimní plody (sběr, uchovávání na zimu), učíme se chránit přírodu a pomáhat jí. Sklízíme ovoce, sbíráme houby, povídáme si o stromech v lese, o barvách, o zvířátkách (ptáci, příprava zvířat na zimu). Poznáváme skřítky Podzimníčky, a zároveň sami sebe a své rodiny. Sušíme a lisuje různé druhy listů, povídáme si o práci na polích a zahradách. Poznáváme různé druhy svátků, jako jsou např. Dušičky, či Halloween.

Dílčí cíle:

  • Rozvíjení a užití všemi smysly, využití získaných poznatků při dalším učení

  • Rozvíjení řečových, jazykových, intelektuálních dovedností

  • Utváření kladného vztahu ke světu a okolí

  • Pomáhání pečovat o přírodní prostředí, uvědomovat si důležitost a užitečnost konání

  • Vnímání rozmanitosti světa přírody a jejich proměny

  • Seznamování s novými činnostmi

  • Orientování se v prostoru a v čase, matematické představy

  • Záměrné soustředění se na danou činnost

  • Uvědomování si vlastního já, mezilidských vztahů

Navržená podtémata:

  • Znaky podzimu

  • Pole, les a jeho dary

  • Skřítek Podzimníček a jeho rodina

  • Sklizně

  • Dráčci

  • Svátek zemřelých/Halloween

  • Sv. Václav

  • Sv. Martin

  1. Paní zima

Charakteristika:

Tento blok se věnuje oslavě vánočního období (příprava na Mikuláše, besídky a vánočních dílniček), učíme se o adventu, zpíváme koledy známé i nové, oslavujeme příchod Nového roku, či obdobím Tří Králů, Hromnice nebo Masopust. Připomínáme si zvyky a tradice, pečeme cukroví a jiné sladké pochutiny. Dále si povídáme o počasí, o zimních radovánkách, které nám umožňuje v praxi vyzkoušet i naše rozlehlá zahrada. Otužujeme svůj organismus pobytem venku na zdravém zimním vzduchu. Seznamujeme se s péčí o zvířátka v zimě, pozorujeme stopy ve sněhu, děláme pokusy se sněhem či vodou.

Dílčí cíle:

  • Rozvíjení pohybových dovedností a návyků, otužování a posilování zdraví

  • Vyjadřování smysluplných myšlenek, nápadů, pocitů, rozvíjení řeči a vyjadřování bez ostychu a zábran

  • Učení vystupovat před ostatními, pracovat se sílou svého hlasu

  • Rozvíjení paměti

  • Učení se rozvíjet vlastní prožitek

  • Rozvíjení kulturně estetických dovedností

  • Rozvíjení tradic a zvyků

  • Uvědomování si ochrany svého zdraví a zdraví ostatních

  • Uvědomování si, co je bezpečné a co nikoliv, co může ohrozit mé zdraví na zahradě, ve vodě aj.

  • Pozorování přírodních jevů

  • Seznámení s lidovou tradicí

  • Zvládání sebeobsluhy, správné návyky v oblasti hygieny a stolování

  • Učení spolupracovat s ostatními, uplatňovat svá práva a povinnosti, dodržovat pravidla her a činností

Navržená podtémata:

  • Příroda v zimě

  • Sv. Barbora

  • Sv. Mikuláš

  • Sv. Lucie

  • Vánoce

  • Bába chřipka a jiné nemoci

  • Masopust

  1. Kvetoucí jaro

Charakteristika:

S dětmi odháníme zimu a vítáme jaro. Pozorujeme změny v přírodě, které nastávají s nástupem jara (tání sněhu, klíčení semen, rašení listů, kvetení stromů, přílet ptáků, zrod nového života, první jarní květiny). Oslavujeme velikonoce, Čarodějnice a pečlivě se na ně připravujeme. Posloucháme zvuky kolem sebe, sázíme květiny či bylinky, přispíváme k očistě životního prostředí. Zaměřujeme se na dopravu, dopravní značky, bezpečnost na silnici. Vnímáme změny počasí. Povídáme si o řemeslech. Oslavujeme Den matek. S dětmi, které již od září půjdou do školy, navštěvujeme Základní školu.

Dílčí cíle:

  • Naučení se nových poznatků o přírodě formou pozorování, pokusů, vnímání.

  • Seznámení s jarními aspekty v přírodě, poznávání druhů květin, stromů, názvy mláďat, seznámení s životem hmyzu a jeho význam

  • Estetické vnímání zahrádek a záhonů

  • Poznávání a pojmenování ptáků a seznámení s jejich životem

  • Seznámení s lidovými tradicemi, zvyky, říkadly. Vyjádření rytmu říkadel, hudby, práce s dechem

  • Rozvíjení pohybové dovednosti a sebeobsluhy

  • Probouzení zájmu dětí o prožitkové učení, o práci na zahrádce, o sázení květin

  • Upevňování názvů dopravních prostředků, seznamování s pravidly chování v dopravním provozu, seznamování s dopravními značkami

  • Seznamování s různými druhy řemesel, umění je pojmenovat a poznat

  • Rozvíjení schopnosti vytvářet citové vztahy k okolí

Navržená podtémata:

  • Velikonoce

  • Čarodějnice

  • Den Matek

  • Probouzení přírody

  • Mláďata

  • Hmyz a jiní živočichové

  • Poznáváme profese

  • Cestujeme

  • Dubnové počasí

  1. Veselé léto

Charakteristika:

Tento tématický blok ukončuje školní rok. S dětmi se snažíme trávit co nejvíce času venku na školní zahradě, kde při přízni počasí si napouštíme i dětský bazének, využíváme prolézačky, skluzavku, pískoviště, navlékáme korálky či kreslíme obrázky. Pozorujeme letní přírodu, ochutnáváme letní plody (zahradní jahody). Seznamujeme se s přírodou jak živou, tak i neživou. Společně jezdíme na školní výlet a loučíme se jak s předškoláky, tak s rodiči (závěrečná besídka). Nezapomínáme ani na svátek otců.

Dílčí cíle:

  • Učení vystupovat před ostatními, pracovat se sílou svého hlasu

  • Rozvíjení paměti

  • Zvládání jemné motoriky, koordinace ruky a oka

  • Samostatnost v sebeobsluze, hygienických a pracovních návycích

  • Podporování zájmu o učení, o informace

  • Seznámení s bezpečností a slušným chováním na veřejnosti

  • Podporování představivosti a fantazie ve tvořivých činnostech

  • Podporování hodnocení svých pokroků, řešení problémů

Navržená podtémata:

  • Letní louka

  • Voda, voda, vodička

  • Zvířata v ZOO

Evaluace mateřské školy:

Evaluace je proces průběžného vyhodnocování vzdělávacích činností, situací i podmínek vzdělávání, realizovaný uvnitř mateřské školy, který se odehrává v několika na sebe navazujících a neustále se opakujících fázích. Poznatky získané tímto průběžným vyhodnocováním poskytují pedagogům zpětnou vazbu o kvalitě vlastní práce a pedagogové by jich měli cíleně využívat k optimalizaci a zlepšování vzdělávacího procesu i podmínek, za nichž vzdělávání probíhá. Použitými metodami jsou vlastní hodnocení zaměstnanců, hodnotící pohovory, kontrolní činnost ČŠI a jiných orgánů.

Časový plán pedagogické evaluace:

    1. denní hodnocení /záznam do třídní knihy/

    2. týdenní hodnocení a sebehodnocení /záznam výchovně vzdělávací práce s vyhodnocením/

    3. periodická hodnocení

      • pedagogická diagnostika – provádí se min. 2x za rok; zodpovídají za ni třídní učitelky; diagnostika je inspirována a prováděna na základě J. Bednářové a knihy Diagnostika dítěte předškolního věku

    4. průběžné hodnocení

      • dětská portfolia

      • připravenost dětí na školu

      • adaptace dětí

      • hospitace

      • pozorování

      • pedagogické a provozní porady

      • kontrola a tvorba vhodné skladby jídelníčku

      • individuální rozhovory

      • fotodokumentace na webových stránkách

      • motivace a pozitivní hodnocení zaměstnanců

      • spolupráce s ostatními školami a s obcí

    5. dvouleté hodnocení:

      • Závěrečná evaluační zpráva: je vypracována vždy 1x za dva roky. Je neveřejná a slouží výhradně potřebám MŠ. Je k dispozici ČŠI. Vypracuje ji ředitelka ve spolupráci s ostatními zaměstnanci. Ručí ředitelka.

      • kontrola školy z hlediska BOZP a PO

    6. edukace součinnosti pedagogů a provozních zaměstnanců /pedagogické a provozní porady-min. 4x do roka/

Přílohy:

Logopedický program:

Logopedie v nejširším slova smyslu je výchova řeči. Řeč pokládáme za obecnou lidskou schopnost dorozumět se. V mateřské škole výchova logopedie znamená rozvíjet schopnost řeči po stránce zvukové i obsahové. Zároveň předcházíme tomu, aby vady řeči vznikaly (viz. doplňkový jazykový program) a pokud vzniknou, pak rodičům doporučujeme speciální logopedickou výchovu u odborníků:

  1. paní Křikavová, asistentka logopedie –zabývá se logopedii pro lehčí vady v Mateřské škole v Hodkovicích nad Mohelkou.

  2. paní H. Vacková, klinická psycholožka, logopedka, SPC pro děti s vadami řeči Liberec pořádá pravidelné logopedické kroužky pro děti, které probíhají pod vedení Bc. J. Prokešové. Logopedikcý kroužek „Logohrátky“ probíhají v dopoledních hodinách pod odborným vedením, a dále jsou ve škole podporovány logopedickou asistencí Mgr. Petry Bartko .

Doplňkový jazykový program:

Řeč je neodmyslitelnou součástí našeho života. Provází nás v propojení s naším myšlením a pohybem neustále. Je podmínkou komunikace ve společnosti. Dítě se učí mluvit především nápodobou . roto nezapomínejme, že my dospělí jsme v každé situaci vzorem. Dítě nás pozoruje a napodobuje.

Snažíme se vyhýbat vyumělkovaným situacím a přílišné organizaci v jazykové výchově. Ve školce pí. Učitelky využívají každodenně přirozených dětských her, říkadel, veršů, pohádek, vyprávění v přirozených situacích a běžných činnostech. Dáváme dětem co nejvíce příležitostí mluvit.

Základní metodická řada:

  1. Cvičení sluchu – procvičovat sluchovou diferenciaci tj. „umět si vybrat podstatné“

  • zvuky přírody (umět přírodou procházet a slyšet například bublání

potůčku, šumění větru ve větvích, zpěv ptáků na jaře, kokrhání

kohouta,…)

  • zvukové hračky (zvoneček, zvonící míček,…)

  • pohybové hry (Na slepou bábu – dítě odhaluje, odkud přichází zvuk, Na

Peška – zavřené oči – dítě se musí sluchově orientovat, Ptáčku, jak

zpíváš,….)

– přirozené situace (např. někdo je za dveřmi, někdo volá, přijíždí auto,

na půdě chroupe myš atp.)

  1. Cvičení dechu – nosní dýchání je přirozenou dýchací cestou a podílí se na mluvení především výdechovým proudem vzduchu, klidové dýchání by mělo být neslyšitelné, procvičovat správné dýchání např. při relaxaci

  • dechové hračky (větrníky, píšťalky, trumpetky, papírové foukačky,

lodička na vodě a foukání do ní, foukání bublinek slámkou, pití

brčkem, frkačky z pouti, nafukování balónku,….)

  • hry (foukací fotbal,….)

  • běžné situace (zahřívání studených rukou – můžeme na ruce dýchat

teplý vzduch a spojit s říkankou: To to zebe, je to z nebe, pálí nás, je to

mráz., foukání do horké polévky: Talířek je kulatý, polévka je horká,

ale já se nespálím, do polévky foukám., foukání do chmýří pampelišek,

do ohýnku: Hoř, ohníčku, hoř, přijde na tě tchoř.Nebudeš-li hořeti,

povíme to kuřeti. Kuře ti dá kamenem, budeš hořet plamenem., foukání

na bolístku: Polámal se mraveneček, ví to celá obora.O půlnoci zavolali

mravenčího doktora, doktor klepe na srdíčko, potom píše recepis:

třikrát denně prášek cukru, bude chlapík jako rys.Dali prášky podle

rady, mraveneček stůně dál.Celý den byl jako v ohni, celou noc jim

proplakal.Čtyři stáli u postýlky, pátý těšil: Neplakej.Pofoukám ti na

bolístku, do rána ti bude hej. Pofoukal mu na bolístku, pohladil ho po

čele, hop, a zdravý mraveneček ráno skáče z postele.)

  1. Cvičení hlasu – hlas vzniká rozkmitáním vzduchu v rezonančních dutinách, procvičovat motoriku mluvidel

  • vyplazování jazyka, kočička se olizuje, skroutit jazyk do trubičky,

jazyk nahoru a dolů „houpačka“, jazyk vpravo a vlevo „hodiny“, jazyk

se snaží dosáhnout na nos atp.

  • rozkmitání rtů, auto jede, špulení rtů – pískání, mlaskání jako prasátko,

otvírání a zavírání pusy – ryba atp.

  • svalstvo kolem úst, smát se, dělat „obličeje“,….

  • zpěv pomáhá rozvoji mluvidel, ale také rozšiřuje hrudník a podporuje

správné dýchání, plíce, při zpěvu se dítě učí správně artikulovat a

koordinovat mluvidla a sluch

  1. Všeobecný rozvoj řeči – vyjadřovat se přiměřeně svému věku, mít určitou slovní zásobu, umět tvořit věty, komunikovat v dialogu, učit se s hlasem zacházet a poznávat ho

  • zpěv – před usnutím, při práci, ve volných chvilkách, vyjadřovat

zpěvem svou náladu (radost, smutek,….)

  • hry s hlasem a pohádkou (např. jak mluví vlk, kůzlátka, myška,

medvěd,…)

  • loutkové divadlo hrané učitelkou, návštěvy divadla samotného, divadlo

hrané dětmi

  • vyprávění (např. s knížkou nad obrázky, co nejvíce vyprávěných

pohádek, příběhů, zážitků, o všem co přináší život)

  • čtení (pohádky, příběhy, na pokračování)

  • poslech (gram., kazeta – co nejméně, televize vůbec)

  • hry s říkadly (cvičení rytmu řeči, dialogu, doplňovat pohybem)

  • pěstovat humor a vtip

  • promítání diafilmů s vyprávěním („černá hodinka“ v zimě)

  • pohybové hry s říkankou nebo se zpěvem (Na kočku, Na kvočnu,

Na pasáka, Na ovečky, Kolo, kolo, Na sluníčko a na měsíček, Na

zlatou bránu, Na slepou bábu, Na hlídače, Na kočku a myš, Na pastičky,

Na židličky, Na peška, Had leze, Na vodníka, Na sochy, Na jelena,

Polívka se vaří, Na čížečka, Na šáteček,….)

Grafomotorika:

Grafomotorická cvičení provádíme ve volných chvílích během celého dne (dopoledne i odpoledne) s jednotlivými dětmi i se skupinami. Cvičení motoriky chápeme v přímé souvislosti s rozvojem řeči (řečová regulace motoriky, fixace hlásky v rýmech, říkadla).

Základní metodická řada:

  1. Poznávání materiálu hmatem (tj. nejpřirozenější cvičení – hlazení povrchu, osahávání, ohmatávání prsty). Na podzim můžeme využít hry s přírodninami, v zimě činnosti ve třídě zaměřené na dřevo, vlnu, papír, textil atd., na jaře hry s vodou a hlazení např. kamenů v ní, hry s pískem, prohrabávání třeba korálů v míse atp.

  1. Cvičení prstů (hry s vlastním tělem a říkadlem)

Vařila myška kašičku na zeleném rendlíčku: (míchání prstem na dlani)

tomu dala, tomu nic, tomu málo, tomu víc, (ukazujeme na prsty)

ten plakal, ten skákal (také)

a ten maličký frrrrr do komůrky, tam se napapal. (dvěma prsty do podpaží)

To je táta, to je máma, to je dědek, to je bába, to je klouček, malý souček. (ruka

v pěst, druhou rukou ukazovat na postupně se otvírající prsty směrem od palce)

Třepám, třepám ručičky!

Táta koupil botičky, aby nožičky běhaly a ručičky třepaly. (v sedě na zemi třepat

prsty a kopat nohama)

Co dělají prsty?

Ten vaří – ten smaží – ten peče – ten říká: dej mi kousek! – ten odpoví: matla –

matla – matlafousek! (od palce začínáme ukazovat)

Jede jede myška okolo rybníčku, veze, veze proutí ocáskem si kroutí. (dvěma prsty

kolem pupíku)

Běží myška po polici, nese s sebou homolici.

Myško malá, maličká!uteč, číhá kočička – utíkej, utíkej!(dvěma prsty po tělíčku

drobné krůčky od nožiček přes kolínka po bříško až pod bradičku)

Toto jest oltáříček. (hladit čelo)

To jsou světýlka (zakrýt rukama oči)

To jsou polštáříčky (hladit tváře)

To je zvoneček – cililink cink!cililink cink! (zatahat za nos)

Kovej, kovej kováříčku!

Okovej mně mou nožičku,

okovej ji hezky, dám ti čtyři český,

okovej mně obě, zaplatím já tobě,

na svatýho Víta dám ti míru žita,

na svatýho Vavřince dám ti míru pšenice.

(dítě si v sedě uchopí nohu za patičku a druhou rukou pěstí zlehka do rytmu

potlouká)

V tom královském sídle měli mouchu v jídle.

Moucha jedla, pila, pak se utopila. (v rytmu pomalu zavírat a otvírat pěst, palec je

v pozici proti ostatním prstům)

Každá ručka má prstíčky, (zatřepat prsty)

zavřeme je do pěstičky, (pěst)

bum bum na vrátka, to je krátká pohádka. (pěstmi o zem v rytmu)

Ručičky si spolu hrají, mnoho práce nadělají, (proplétáme prsty)

bum bum na vrátka, to je krátká pohádka. (pěsti o zem)

Hlava, ramena, kolena, palce,….

My dáme….

Pohybová hra: Na kuchaře (děti v kruhu, uč. se ptá: kuchaři, co děláte?, děti:

pečeme, mícháme, krájíme,….napod. rukama)

Pohybová hra se zpěvem: na ševce (ukazovák je jehla)

Počítání prstů

Všechny moje prsty schovaly se v hrsti. (pěst)

Spočítám je hned: jedna, dva, tři, čtyři, pět! (ukazovat druhou)

Paci, paci, pacičky, táta koupil střevíčky (tleskání)

a maminka pásek za myší ocásek

a babička čepičku za tu černou slepičku

a dědeček kabátek za těch deset prasátek

a kmotříček kožíšek za lískový oříšek.

  1. Cvičení ve vzduchu, obkreslování tvaru rukou

Navinuji klubko nití, budu si šít kabátek.

Kočka tlapkou nitě chytí, tahá mi je nazpátek.

Válím, válím kuličku, z té udělám sukničku.

Válím druhou nazpátek, z té udělám kabátek.

A ta třetí kulička bude malá hlavička. (prstem do vzduchu a celou rukou kroužit

nebo je možné použít i pro grafické cvičení s tužkou)

Hřej sluníčko, hřej,

hory, doly krej.

povyskoč si výše,

na té naší střeše kolo udělej. (od malých kruhů v zápěstí ke středním v lokti a k

velkým v rameni)

Jaro je tu, jé, jé, jé, Jenda než se naděje, (kroužení rukou pod zavěšeným kruhem)

je tu jarní kytička, nad ní krouží včelička.

  1. Pochopení tvaru tělem

Houpy, houpy, houpy, kočka snědla kroupy,

kocour hrách na kamnách,

koťata se hněvala, že jim taky nedali. (houpání dítěte na klíně)

Jak se jezdí?

Takhle jedou páni,

takhle jedou staří kmáni,

takhle jedou husa – husa – husa – husa – husaři. (houpání dítěte na kolenou)

Pohybové hry: Na židličky

Na včeličky

Na domečky (na znamení na květinu, do domečku, běh v kruhu)

  1. Přenesení poznatku na papír – nejprve velké formáty balícího papíru, později a postupně zmenšovat tvary (nejstarší děti), je možné opakovat už naučená říkadla, která jsou zde uvedena a doplnit je graficky: Houpy, houpy,….Takhle jedou….Vařila myška…..Jede, jede myška….Kovej, kovej….A, B, C, D, kočka….Prší, prší….Řežu, řežu polena,….až mě bolí kolena, až mě bolí celý kříž, řízy, řízy, řízy, říz!

Melu, melu pšeničku do zlatého hrníčku.

Až umelu budu píct, až upeču budu jíst.

Ladova říkadla: Skákal pes

Jedna dvě

Šla babička do městečka, koupila tam dvě vajíčka, dědečkovi hůl, vnučce

hřebínek, svázala to do uzlíčku a šla domů

Kolo, kolo, koloděj, tohle bude čaroděj.Oči má jak kočka, nos jako kost, do

srdíčka špulí pusu, okolo má hodně fousů.Na hlavě má napíchnuté špendlíky, je to

divous veliký.

Pracovní listy – Podívej se mamičko atd.

Nejdříve obtahovat větší tvar v předtisku, pak napodobovat menší.Sledovat

uvolněnost ruky (zápěstí, loket, rameno ), držení tužky, tlak na tužku, držení

těla,… Zvláště a individuálně se věnovat levákům a předškolákům.

  1. Výborným cvičením jemné motoriky ruky jsou také běžné hry s drobnými stavebnicemi (dřevěná Tofa, korálová mozaika, magnetky,….), kreslení, hry s vlnou – háčkování bez háčku, vázání, uzlování,…pro starší děti tkaní atd., na podzim hry s přírodninami,….

Stínové divadlo

Srneček – palce obou rukou se spojí se špičkami prostředníčků a prsteníčků

tj.hlava, ukazováček a malíček jsou vztyčeny tj.uši

Zajíček – jedna ruka spojí prsty dlaně jako u srnečka, druhá vzpřímeným

ukazováčkem a prostředníčkem se přiblíží k hlavě tj.nožky

Kachna – palec přitiskneme k ukazováčku, ostatní prsty ohneme tj.hlava , druhou

rukou vějířovitě bez palce přidáme prsty k hlavě tj.ocas

Pes – sepneme ruce, palce míří vzhůru, nedotýkají se, sepnuté ruce tvoří hlavu,

palce uši

Okénko do nebe – ve výši nosu spojíme špičky palců a ukazováčků (okénko),

ostatní prsty vějířovitě roztáhneme, díváme se do nebe a povídáme si, co tam

vidíme.

Ekologický program /environmentální vzdělávání/:

Cílem je být schopen měnit svoje jednání s ohledem na životní prostředí, umět pečovat o přírodu.

Prostředky: hra, práce, vycházky, pozorování, televize (pořady o přírodě – doma), výt.činnosti, pokusy,….

Přírodní prostředí a pobyt v něm je jednou ze základních potřeb dětí.Přímý kontakt s rostlinami, zvířaty a přír.materiály jim přináší uspokojení.Člověk je součástí přírody – pro děti je to přirozené.

  1. Naše země a co se s ní děje

  • kyselý déšť: vysvětlení – továrny, elektrárny, automobily,…nebezpečné neviditelné plyny, dostávají se do dešťových mraků a smísí se s deštěm a padají zpět na zem, jsou kyselé jako citron tj. kyselý déšť, který zabíjí rostliny, zvířata, škodí lidem (všichni pijí tuto vodu)

PRO NÁS:

  • méně svítit, méně jezdit autem, nepoužívat spreje,…

  • pokus (sběr dešťové vody do nádoby a pozorování nečistot v ní)

  • říkanky (Dešťové kapičky dostaly nožičky,….)

  • poh. hry (Na vodníka,….)

  • zpívání

  • znečištěný vzduch: vysvětlení – podobně jako u kyselého deště, nečistoty z továren a jejich výrobků se dostávají do vzduchu, znečištěný vzduch škodí rostlinám, zvířatům a lidem (všichni ho dýcháme), vzduch už není průzračně čistý, ale je šedý (šedý vzduch se jmenuje SMOG)

PRO NÁS:

  • zasadit květiny, stromy, pečovat o zahradu

  • poradit rodičům a ostatním dospělým, aby nepálili plasty a odpadky, sportovat, jezdit na kole

  • pozorování čirého a teplého vzduchu nad komínem, nad polem v létě, šedý vzduch nad Turnovem nebo Libercem,

  • pozorování špinavého sněhu, zaprášených listů rostlin

  • odpadky: vysvětlení – odpadky jsou všechno to, co nepotřebujeme a vyhazujeme, co se stane s odpadem a kam zmizí?Představuje nebezpečí pro zvířata, znečišťuje vodu, vzduch, půdu (např. střepy, polystyrén, plasty).Spalovny spalují odpad.

PRO NÁS:

  • sbírání odpadků, čistit svoje okolí (např. v lese, kolem školy atp.)

  • vyhazovat odpadky vždy do koše

  • sběr papíru, železa (pomáhat rodičům)

  • využívat věci a zbytečně nevyhazovat a neplýtvat

  • pozorovat okolí silnic a dálnic, lesa (povalující se odpadky, rostlina zavalená odpadem, zraněné zvíře)

  • popeláři

  • znečištěná voda: vysvětlení – voda je v jezerech, řekách, potocích, rybnících, mořích a oceánech,…., na Zemi jí je víc než pevniny, všechen život na Zemi je na vodě závislý, voda je nejdražší tekutina na světě, přesto ji znečišťujeme (přímé vypouštění chemikálií a odpadu do vody, prosakující olej a nafta, hnojiva na polích jsou splachována při dešti do vody, oceány jsou dokonale využívány jako skládka odpadu, havárie tankerů a požáry na moři,….

PRO NÁS:

  • šetřit vodou (nenechat kohoutek zbytečně téct, při zalévání, při koupání,…)

  • chránit vodu a její čistotu ( vyčistit potůček ve Studnicích, vypravit se na výlet k říčce Mohelce a pozorovat život v ní a kolem ní,…)

  • pozorovat deště, mrholení, kaluže, rybník a znečištění (auta a olej, skládka u vody)

  • hry s vodou (viz. Program, koupání v čisté vodě)

  • práce – zalévání, mytí hraček

  • vyprávění pohádek a příběhů o vodě (Vodní víla,….)

  • zpívání o vodě

  • poučení: Co je vodoměr? (voda stojí peníze)

  1. Slunce a Vesmír (Sluníčko a my děti – Z. Večeřová)

  • Co je sluníčko? (hvězda) – v noci vidíme na obloze další její sestry, je jich nepočítaně

  • Jak Slunce vypadá? (žhavá koule)

  • Jak se jmenují některé další planety sl. soustavy? (Vesmír na dosah ruky – J. Nayer)

  • Co nám Slunce dává? (světlo, teplo) – vše živé na zeměkouli potřebuje světlo a teplo

PRO NÁS:

  • pozorování Měsíce, hvězd, duhy (duha je Slunce v dešti), bouřky a blesku (nikdy si nestoupej při bouřce pod strom), hromu, dalších úkazů na obloze, sledování putování Slunce na nebi (východ, západ, červánky, jak se mění den vzhledem k postavení Slunce na obloze)

  • dlouhodobé pozorování ročních období (změny v přírodě, čím jsou typické roční doby)

  • činnosti: slunění (krátkodobě, chraň se před silným sl. zářením, nedívej se přímo do sluníčka, cítíme teplo)

  • pokusy: vypaření vody z misky (pohádka o štěňátku, jak mu sl. vypilo vodu), vysušení mokrého hadříku na sluníčku (prádlo), zapálení papíru lupou, „prasátko“ (odraz světla) – pohádka O prasátku z Pískavého kornoutku, tání sněhu v misce na topení, praporky ve větru, horký vzduch nad ohýnkem ( tetelí se a stoupá a na jeho místo se žene studený vzduch tj. vítr a má sílu od Slunce

  • hry s foukáním (do listů, do polévky, f. hračky), pouštění draků ve větru, mýdlové bubliny (stoupají, žene je vítr), psychomotorická hra na světlo a tmu

  • pohádky Tři zlaté vlasy, Jak dědeček zasadil řepu, O dvanácti měsíčkách, O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku,…

  • poezie a zpívání

  • knihy (Sluníčko a my děti, Pískací kornoutek, První encyklopedie,…)

  • poučení o využití, ohřívání vody, přeměna sl. paprsků na elektřinu,….

C. Ochrana zvířat a rostlin

  • důvod: každé zvíře a rostlina je součástí přírody, která na Zemi existuje.I my lidé jsme její součástí.Všichni dohromady máme své důležité místo na Zemi, tvoříme řetěz, když vypadne některý článek, řetěz se poškodí.

Navíc: je to zábava.

PRO NÁS:

  • neubližovat živým tvorům a respektovat je, ovládat své chování

  • práce na zahradě, pečovat o ni, zasadit nové rostliny, pečovat o zvířata doma (dostatek volnosti, ne na řetěz nebo do klece, potrava, čím můžeme nevědomky zvířeti ublížit), pečovat o zvířata ve volné přírodě (krmítka a budky pro ptáky, krmení z. v lese)

  • pohybové hry na zvířata

  • pokusy: ohryzek jablka položit na zahradě na méně frekventované místo a pozorovat další dny – spousty hmyzu

  • návštěva zoo (zachování druhu), divadla

  • čtení o zvířatech a rostlinách (pohádky, příběhy, bajky)

  • pozorování žížaly a její důležitosti v přírodě, pozorování divokých a domácích zvířat, rostlin (dlouhodobé pozorování růstu a zrání)

– pedagogové se dále vzdělávají v této oblasti

– využíváme ekologické výukové programy center ekol. výchovy /např. Čmelák, Divizna,…/

– spolupracujeme s rodinou při vytváření odpovědných postojů k životnímu prostředí

Protidrogový program, rodinná a sexuální výchova:

Vývoj drogové problematiky ve světě i u nás potvrzuje nutnost preventivního působení na co nejnižší kategorie dětí. Prevence drogových závislostí musí být založena na širším kontextu podpory zdraví.Přičemž chápeme zdraví jako duševní pohodu spolu s tělesnou a sociální .

Zdravověda

  • základní vědomosti o lidském těle (funkce jednotlivých orgánů, smysly, hygiena, duševní hygiena,…), kniha Filipova dobrodružství, hlava, ramena, kolena,…., Každá ručka, a další říkadla,…., posloucháme srdíčko,…

  • zdraví a nemoc (pochopení pojmu zdraví jako naprosté pohody duševní, tělesné a sociální, jak si zdraví můžeme chránit a které aktivity ho pomáhají udržovat, hygiena, pochopení tělesné zdatnosti jako faktoru, který podporuje zdraví ve všech třech jeho složkách,…), Polámal se mraveneček, pohádky, hry, sporty, vycházky,…

  • zdravá výživa (zdravé a nezdravé potraviny, zásada, že nejzdravější strava je pestrá, zvykat si na různé chutě, chápat optimální skladbu jídelníčku a které potraviny by měly převažovat,…), Filip II. díl

Rodinná a sexuální výchova

  • základní povědomí o vztazích v rodině (matka – otec, matka – dítě, otec – dítě, vzájemná láska v rodině, soudržnost rodiny a obětavost pro druhé, rodina nás chrání a pomáhá nám,…

  • základní rozdíly mezi mužem a ženou (pohlavní orgány a jejich hygiena, uvědomění si svého „já“ – co jsem a kam patřím,…)

  • vznik života a péče o novorozence (přiměřené odpovědi na příležitostné otázky dětí, odpovídat pravdivě a srozumitelně)

Násilí a drogy

  • informace o léčivých rostlinách a jejich sběr, další lesní plody (naučit se je poznávat, vědět, že mohou být i nebezpečné a jedovaté)

  • nebezpečí pohozených věcí (chovat se bezpečně při nálezu např. jehel nebo inj. stříkaček tj. nikdy se nedotýkat a vědět, že hrozí nakažení závažnou nemocí

  • nebezpečí od cizích lidí (nemluvit s cizími lidmi a nikam s nimi nechodit, vědět o nebezpečí, které hrozí, umět užívat slůvko „ne“ a nacvičovat to v různých situacích, umět volat o pomoc a vyzkoušet si to, v případě nebezpečí se umět obrátit na jiné osoby, kterým důvěřuje, telefon, nácvik „lži“ v nebezpečných situacích např. tatínek spí a nemám ho budit,….), poh. O Kůzlátkách

  • kouření (proč lidé kouří, kouření jako rituál např. dýmka míru, škodlivé důsledky kouření na lidský organismus, nestrašit děti např. smrtí rodičů,…)

  • alkohol (základní znalosti o alkoholu, prohloubit znalosti o působení alkoholu jak těsně po požití tak dlouhodobé zdravotní následky, závislost,…)

  • drogy (léky a drogy, léky mohou pomáhat, ale také se stát drogou, prohloubení znalostí o nebezpečí a následcích užívání některých látek, kde se drogy vzaly a existence některých rostlin,…)

  • vztahy k ostatním (uvědomit si podstatu přátelství a podporovat vznik prvních přátelství, důležitost kamarádství pro lidský život, řešení navozených situací „co bych dělal, kdyby….“, moje role,…)

Týrání dětí

  • bití dětí

  • podrážení a lámání sebevědomí

  • zanechání dítěte bez dozoru

  • nevšímání si dítěte

  • vysmívání se dítěti

  • nutit dítě k dotyku

  • předvádět dítěti a ukazovat pornografii

  • dotýkat se dítěte kde nechce

  • neustále dítěti nadávat

  • využívat dítě

  • zanedbávání zdravotních potřeb

  • zanedbávání dostatečné výživy

  • zanedbávání čistoty dítěte

  • nenaslouchání dítěte

  • zanedbávání potřeby vzdělávání

  • šikana dítěte v různých podobách

V případě potřeby je možné se obrátit se na Referát sociálních věcí OkÚ Liberec, oddělení péče o rodinu a dítě.

Linka bezpečí tel: 116 111, pomoc@linkabezpeci.cz

Rozvoj smyslového vnímání:

(zrak, sluch, hmat, čich, chuť)

Cíl: rozvíjení a zjemňování smyslového vnímání jako základu pro duševní a rozumový rozvoj dítěte v souvislosti s řečí

Prostředky: přirozené situace, psychomotorické hry, didaktické hry, pohybové hry, námětové hry, práce, pohyb, sport

Dítě předškolního věku vnímá předměty kolem sebe ještě celostně.To znamená, že nevěnuje mnoho pozornosti částem a detailům, pokud ovšem není jeho pozornost upoutána něčím nápadným.Pozdější problémy v chování a učení mohou být důsledkem deficitů v těchto funkcích.

Schopnosti vnímat nejrůznější tóny, tvary, barvy, zápachy, materiály, vlastnosti atd. našimi smysly se vyvíjí postupně a individuálně.Dítě potřebuje ke svému poznávání pocit bezpečí, klid, dostatek času.

Tyto schopnosti dítěte se nerozvíjejí samy od sebe s přibývajícím věkem, ale je nutno je procvičovat a povzbuzovat.Smyslové vnímání proto úzce souvisí s činností dětí i dospělých.Podněty k vnímání a pohybu jsou nutné, aby se podpořil všestranný osobnostní rozvoj dítěte.

  1. Zrakové vnímání

  • trénink očních svalů (umět fixovat pohyblivé a pevné cíle)

  • vidění oběma očima

  • koordinace očí a pohybu těla nebo jeho částí (koordinace oko – ruka)

  1. Přirozené situace: dítě pozoruje vše kolem sebe, hledá svoji značku, známý obličej, svoje oblečení, trénuje oční svaly, když pozoruje letadlo na obloze nebo kočku na stromě, třídí a staví ze stavebnic, uklízí a hledá předměty, pomáhá dospělým (přines mi, prosím,…., podej mi, prosím….)

  2. Psychomotorické hry: Hoří, hoří, přihořívá

Na schovávanou (předměty, děti)

Co chybí? (několik předmětů zakryjeme a 1 dáme stranou)

Kdo má na sobě něco červeného?

Na prasátko (zrcátko a slunce, děti chyt.)

tobogán s kuličkou (nebo k. v obruči, cesty z kostek)

Na kouzelnou krabičku

puzzle

  1. Stolní hry: pexeso, loto, domino, různé skládačky

  2. Didaktické hry: půlené obrázky, dokreslování, hledej stejné obrázky nebo rozdíl dvou atd.

  3. Pohybové hry: míčové hry

Pan čáp ztratil čepičku

Polívka se vaří

Na jelena

Škatulata, hejbejte se

školka, panák

  1. Práce: při jakékoliv práci oko spolupracuje s rukama

  1. Sebeobsluha a stolování: rovněž spolupráce oka a ruky

  1. Sluchové vnímání (akustické)

  • reakce na sluchové vjemy (odkud přichází zvuk)

  • rozlišovací schopnosti (hlasitě – tiše, jasně – temně, dlouze – krátce)

  • rozpoznat citové zabarvení hlasu

  1. Přirozené situace: dítě poslouchá zvuky a tóny přicházející z okolí, komunikuje s ostatními a rozlišuje hlasy a jejich zabarvení, spojuje předměty, lidi a zvířata a jejich charakteristickým zvukem

  • poslouchej, kdo je za dveřmi

  • něco šramotí na půdě

  • poslouchej vítr, meluzínu v komíně, déšť pod okny, bouřku a hrom,….šumění korun stromů ve větru, tráva, zpěv ptáků (kukačka), hlasy zvířat

  • auta jedou, houkají, řeže pila a jiné nástroje a technika, jede vlak

  1. Psychomotorické hry:

  • hádání zdroje zvuku (např. zavázané oči nebo skupina)

  • hádání hlasu jiných dětí,

  • „na šeptání“

  • „na dupanou“(měnit sílu)

  • poslouchat zvuk plechovek naplněných různým materiálem (vždy 2 stejné)

  • poslouchat dlouhou trubicí (vzkazy)

  • hra na déšť (vyťukávání)

  • kdo zvoní? (4 děti z různých stran)

  1. Didaktické hry: hry se slovy (např. jakou hláskou začíná a končí,…)

  • co si myslím? (začíná to na B)

  • slovní fotbal

  1. Pohybové hry:

  • Na tichou poštu

  • Na krvavé koleno (ticho střídá hluk)

  • Ptáčku, jak zpíváš?

  • Na ozvěnu

  • Honzo, vstávej!

  • pohybové hry s říkankou a reakce na ni

  • pohybové hry se zpěvem

  1. Práce: komunikace při prac. činnosti

  1. Hudba a zpěv:

  • hra na tělo a jednoduché nástroje

  • hra na sklenky naplněné vodou

  • tanec (diskotéka)

  • poslech hudby (např.relaxační)

  • zpívání s kytarou nebo klavírem

  1. Hmatové vnímání

– trénink kožních receptorů (zejména na ruce ): teplo – zima, drsnost – hladkost, ostrost – tupost, mokro – sucho atp.

  1. Přirozené situace: při setkání s lidmi a zvířaty (doteky) , manipulace s předměty, v přírodě (rostliny, kameny, tráva, písek, bláto, kůra,….chůze naboso (rosa studená) viz. Program a Bezpečnost dětí v MŠ (vědět na co nesmím sahat a znát následky – horká kamna, cizí zvíře, chemikálie, jedovaté plody atd.)

  2. Psychomotorické hry:

  • Kouzelný pytlíček

  • Na dotýkanou (dítě má zavázané oči,dotkneme se ho lehce a dítě se dotkne nás na stejném místě

  • hry s nohama (např. v kruhu na zemi se snaží bosé děti uchopit zmačkaný papír, kelímek,….)

  • v létě zkoušet teplou a studenou vodu rukama i nohama

  • Na lechtanou (lechtání pírkem)

  • Na šlapanou (děti přecházejí bosé po různých materiálech)

  • hmatový pytel (roztřiď předměty hranaté, kulaté nebo najdi z čeho se pije, čím se češe atd.)

  • věž z rukou (ruce v pěst se drží za palec, Meleme, meleme,…)

  1. Pohybové hry: míčové hry

  2. Práce: s ponkem, hřebíky, smirkem, pilkou dřevem,….,na zahradě, (listí, okopávání, plevelení,….),pečení z těst

  3. Sebeobsluha: při oblékání, při stolování

  4. Manipulační hry:

  • navlékání korálků

  • vyšívání bez jehly i s jehlou

  • mozaikové drobné stavebnice

  • skládačky

  1. Tvořivé hry:

  • tkaní na rámečku i jinak

  • háčkování bez háčku i s háčkem

  • tvoření z hlíny, těst

  • kresba, malba a jiné výtv. techniky

  • tvorba z papíru (stříhání) atp.

  1. Čichové vnímání

  • Trénink čichových receptorů (silná vůně, sladká, štiplavá, zápach a nepříjemné čichové vjemy)

  1. Přirozené situace: v přírodě (učit se vnímat vůně charakteristické pro určité místo nebo situaci např. vůně lesa, květin, vůně u potoka, vůně deště, zvířat atd.), mezi lidmi (char. vůně pro určitého člověka), při stolování (vůně jídla a nápojů spojená s příjemném), při setkání s technikou (pachy spojené např. s auty, továrnami, kouř,…viz. ekologický program)

  2. Didaktické hry: Hádej, co cítíš (např. kůra, smola, květiny, kopr, cibuli nebo ovoce)

  3. Práce: při práci na zahradě (např. čerstvě zrytá půda, rostliny atd.)

  1. Chuťové vnímání

  • Trénink chuťových receptorů (chuť sladká, kyselá, slaná, kořeněná, hořká,….a umět pojmenovat)

  1. Přirozené situace: v přírodě (lesní plody, ovoce, zelenina), při stolování (vychutnat jídlo, hovořit o chutích i o tom, co je nezdravé např. příliš slané), znát nebezpečné situace a co nesmím ochutnávat (léky, chemikálie, jedovaté plody atd., znát následky)

  2. Didaktické hry:

  • Hádej, co ochutnáváš

  • Najdi dvě stejné chutě

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..